„Počátkem července jsme poslali dceru a syna do tábora Kamenec. Jelikož byli na táboře poprvé, tak jsem tam volal celkem třikrát, jestli je všechno v pořádku. Bylo mi řečeno, že ano. Týden na to měli výlet do Náchoda a dcera jim utekla. Přiběhla k babičce, brečela, nechtěla o ničem mluvit. Nakonec manželce řekla, že ji v táboře instruktorka nafackovala a že ji osahával hlavní vedoucí. Jelikož jsem měl strach i o syna, tak jsme se tam hned vydali. V táboře byla moje těhotná manželka napadena hlavním vedoucím, tak jsem ztratil nervy, chytl jsem ho a začli jsme se hádat. Pak se na mě vrhli asi čtyři lidi, zmlátili mě, svázali mě. Poté přijela policie a divila se, proč jsem svázaný. Byli jsme na výslechu a poté i na vyšetření u lékaře v Náchodě,“ sdělil David Budaj z Náchoda, který je nyní kvůli napadení v pracovní neschopnosti.


„V táboře nás napadli úplně bezdůvodně – mě, tchyni i manžela,“ dodala Monika Budajová.


Policie i vedoucí z tábora však vidí celou situaci jinak. „Pan Budaj přijel do tábora, vyhrožoval, že to tam podpálí a fyzicky napadl jednoho instruktora. Proto ho svázali. Případ je však teprve na začátku, ráno nám byl předán z Rokytnice. Nyní provádíme výslechy,“ informoval ředitel rychnovské policie Zdeněk Hlaváček.


Za nepravdivé považuje výroky nespokojených rodičů i hlavní táborový vedoucí, který si nepřál být jmenován z důvodů toho, že mu Budaj vyhrožuje. „Rodiče jedenáctileté dívky a sedmiletého chlapce neoprávněně vnikli do tábora. My jsme jim sdělili, že musí respektovat pravidla a počkat, až jim děti a jejich věci oficiálně předáme. To však ingnorovali a vtrhli do stanu. Budaj vytáhl z kapsy lahev s neznámou látkou a vyhrožoval, že to tu podpálí. Tím, že jsme ho svázali jsme chtěli zajistit bezpečí všech v táboře,“ vysvětloval vedoucí, který z důvodů Budajových výhružek na čas přestěhoval i svou rodinu. „Křičel na mě, že mi zabije děti a podpálí dům,“ sdělil. Aby prý získal jméno a adresu vedoucího, v telefonu se představil jako reportér zpravodajství nejmenované televize s tím, že chce natočit reportáž z tábora.

Co se do tištěného vydání nevešlo:

O táboře

Letní stanový tábor v Kamenci v Orlických horách je organizován občanským sdružením Pionýr - 1. pionýrskou skupinou Náchod. Tábor je umístěn v překrásné a téměř nedotknuté části Orlických hor. Pro své umístění v horském terénu uprostřed lesů, je tábor náročný na pobyt. Tábora se mohou účastnit děti po ukončení 1.třídy ZŠ nezávisle na jakémkoliv členství v dětských organizacích. Doba trvání tábora je 26 dní. V polovině tábora je organizován návštěvní den pro rodiče.

Tábor je vybaven stany s podsadou, pro nejmladší děti srubem. Program tábora vychází z tradic a zkušeností táborů v Kamenci. Je zaměřen na pobyt v přírodě se všemi prvky ochrany přírody, na zvyšování fyzické zdatnosti dětí, na výchovu k samostatnosti, práci a zodpovědnost ke kolektivu. Pracuje se s výchovnými prvky Woodcraftu - lesní moudrosti a prvky z programu Pionýra. Tábor úzce spolupracuje s některými částmi armády ČR, které se podílejí i na zajištění programu s nácvikem řady dovedností.

Děti ve věku 7 - 8 let mají možnost účasti v táboře po dobu prvých 14 dní, starším dětem je umožněn individuelní pobyt v délce 20 dnů. Vzhledem k náročnosti a ucelenosti programu, mají přednost zájemci o celý pobyt.

Prvý tábor stál v Kamenci nad řekou Zdobnicí v roce 1955. Od roku 1957 do roku 1965 byl tábor budován, podíleli se Pionýři, jejich vedoucí, rodiče a četní přátelé. Celých prvých deset let vydělávaly děti peníze na zakoupení stanů a dalších potřebných věcí. V roce 1959 získal tábor prvé motorové vozidlo, v roce 1961 byla postavena zděná jídelna, v roce 1964 postavena štábní chata a srub pro malé děti. Programově začaly pochody, harcy po okrese Rychnov nad Kněžnou. Táborníci vysázeli a ošetřili tisíce lesních stromků. Začala úzká spolupráce s armádou. Děti v táboře začaly nosit zelené košile a červené barety. Tábory od roku 1964 končily pěším pochodem v Náchodě.

Další desetiletí bylo opět obdobím budování a modernizace tábora. Za pomoci vojáků byly budovy v Kamenci přestavěny a upraveny pro kuchyň, jídelnu, klubovny a ubytovny. Programově byl tábor motivován tak, že táborníci byli indiány, vojáky, výsadkáři… Byly plněny podmínky pro získání odznaku Tří orlích per. Táborů se účastnily děti z Polska, Německa, do táborů začaly jezdit děti z Prahy a jiných měst republiky. O dětech a jejich životě v táboře vyšla kniha Jana Mareše - Stromy rostou do nebe. Začala spolupráce s vojenskými letci z Hradce Králové. A opět se sázely a ošetřovaly lesní stromky. Léta 1975 - 85 byla charakterizována hledáním nových prvků v práci tábora. Branná výchova a branný program měl v těchto letech motivační převahu. Zvětšila se spolupráce s našimi vojáky z Prostějova a Hradce Králové. V roce 1981 byl v Kamenci natočen film Výsadkáři, který se významně umístil v mezinárodní soutěži. Táborníci každým rokem odpracovali okolo dvou tisíc hodin při vysazování a ošetřování lesních stromků a tříset hodin při sklizni sena pro lesní zvěř.

V dalších letech vrcholilo mnohaleté úsilí o zkvalitnění branné výchovy v táboře. V roce 1990 byl program v táboře zaměřěn na život v přírodě. Osnovou činností se stala Lesní moudrost pionýrských tábornických oddílů. Od roku 1992 je tábor v Kamenci táborem Lesních dětí se svým specifickým programem. Cílem tábora je posilování fyzické zdatnosti, otužování dětí a upevňování morálních a volních vlastností.

V posledním období pokračuje úzká spolupráce s armádou. Ať již přímou účastí vojáků v táboře, nebo návštěvou dětí v jejich výcvikových základnách. Daří se kloubit Lesní moudrost s brannou činností. S táborem spolupracuje řada vojenských klubů. V roce 2005 se dožil tábor v Kamenci 50 let. Za půl století tábora se ho zúčastnilo okolo 5250 dětí o které se staralo skoro 250 vedoucích a ostatních pracovníků.

Zdroj: http://www.kamenec.pionyr.cz