Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Martine, na začátek si vás trochu vyzkouším. Když se řekne projekt Kopeme za fotbal, co se vám vybaví?
Něco málo o tomto projektu vím. Jde v něm o podporu kopané na okresní úrovni, v médiích jsem rovněž zaregistroval možnost účasti některého z těchto týmů v seriálu Okresní přebor.

Bavíme se spolu v době, kdy do konce podzimní soutěže chybějí dvě kola a vy máte před sebou prestižní a nesmírně důležité utkání s Mezilesím, v němž se může rozhodnout o úspěchu či neúspěchu celé sezóny.
To je pravda. Stále bojujeme o účast v jarní skupině O postup a když se nám tento zápas podaří (nakonec podařil, Velká Jesenice zvítězila 2:0 pozn. redakce), budeme našemu cíli ještě blíže.

Tyto starosti jste ale vůbec nemuseli mít, nebýt vlažného vstupu do sezóny. Čím si to vysvětlujete?
Musím se přiznat, že já jsem kvůli práci několik prvních zápasů nestihl, co jsem ale slyšel od kluků, tak hra byla dobrá, jen nám to tam nepadalo. Je rovněž pravda, že jsme hodně kádr omladili, takže chvíli trvalo, než si to sedlo. Rovněž si myslím, že tam byla i frustrace z porážky v Jaroměři, kde byly i nějaké červené karty. Naštěstí jsme se pak ale celkem rozjeli.

Máte už pokročilý fotbalový věk, takže předpokládám, že přestup do vyšší soutěže u vás už nepřipadá v úvahu. Nebo se snad mýlím? Určitě ne. Dříve jsem hrál ve Skalici, teď už nějakých pět nebo šest let hraji v Jesenici. Přes zimu jsou pak mým doplňkovým sportem šachy.