„Věřím, že máme na to, hrát v divizi důstojnou roli," říká trochu opatrně Jan Míl, trenér, který k náchodskému týmu přišel po skončení podzimní části a zároveň člověk, který zde v minulosti působil i jako hráč.

V Náchodě jste jako hráč strávil tři roky. Jakou roli to sehrálo ve vašem rozhodování poté, co přišla z Náchoda nabídka na trénování A-týmu?
Vždycky je příjemné pracovat v prostředí, které znáte, a kde vám okolí důvěřuje. I když jsem do Náchoda jezdil v posledních letech jako soupeř, tak se ke mně místní trenéři, funkcionáři i fanoušci chovali, jako bych nikdy neodešel, takže jsem se na práci tady těšil.

Jak dlouho jste se vůbec nad nabídkou Náchoda rozmýšlel?
Ta nabídka mě potěšila a vést divizní mužstvo je pro mě v trenérské kariéře krokem dopředu. V Náchodě je navíc velmi dobré zázemí, takže jsem dlouho neváhal.

Pojďme už k zimě a přípravnému období. Jste spokojen s přípravnou fází, nebo byste na ní našel nějaké škraloupy?
Přístup hráčů k tréninkům i k přípravným zápasům byl výborný. Kluci jsou pracovití a chtějí výkonnostně růst. Až na výjimky se nám vyhýbala zranění a absolvovali jsme vše, co jsme chtěli, takže z tohoto pohledu spokojený jsem. Mrzí mě jen, že se nám nepovedlo přivést žádného hráče do defenzívy.

Během zimní pauzy jste se snažil tým přetransformovat na tříčlennou obrannou řadu. Mají to už hráči za těch několik málo zápasů zažité nebo tam ještě vidíte okénka?
Rozestavení se třemi klasickými obránci bylo do určité míry vynucené. Úplně zažité to hráči asi ještě mít nebudou, ale v utkání s hradeckou Olympií nám ukázali, že to může fungovat velmi dobře. Určitě to ale neznamená, že takto musíme hrát celé jaro. Já z rozestavení nechci dělat vědu. Vždycky to je 11:11 a záleží, jak si hráči plní svěřené úkoly. My máme mladé mužstvo a většina hráčů teprve sbírá zkušenosti. V každém případě se budeme chtít prezentovat týmovým výkonem.

Při pohledu na soupisku i drobné změny v ní je jasné, že tým je laděn hodně ofenzivně. Znamená to, že chcete pokračovat v myšlence svého předchůdce a sázet hlavně na útok?
Mít víc ofenzivních hráčů považuji za výhodu, protože spíš naučíte kreativního hráče bránit než naopak. Hra samozřejmě musí být vyvážená. Nemůžeme bezhlavě útočit a nemít zajištěnou obranu. Kádr jsme o defenzívnější hráče posílit chtěli, ale zatím se to ani přes velkou snahu nepodařilo. Na druhou stranu jedním z dlouhodobých cílů klubu je dávat prostor náchodským odchovancům, takže šanci mají všichni. Věřím, že to zvládneme i se stávajícím kádrem.

Náchod je opět po první polovině sezóny ve svízelné situaci. Přes které týmy podle vás povede cesta za záchranou?
Situace skutečně není ideální. Na sestupové příčky zase tak velký náskok nemáme a jaro bývá v divizi velmi náročné. Sestoupit nebude chtít nikdo. Pro nás bude důležité, abychom zvládli první jarní kola a posunuli se trochu blíž do středu tabulky.

Za záchranou by mohla vést cesta také přes pokutové kopy, které jsou letošní novinkou. Jak vám osobně se toto pravidlo zamlouvá?
Pokud jste při penaltách úspěšní, tak se vám to líbit musí. Penalty jsou pro diváky zpestřením, pro trenéry, myslím, už tolik ne. Samozřejmě je rozdíl mít z nerozhodného zápasu dva body nebo jeden. Náchod na podzim ze šesti rozstřelů čtyři prohrál a mít o ty čtyři body víc, dýchalo by se nám lépe.

Můžete odhadnout, na jaké příčky v současném složení náchodský tým má?
Věřím, že máme na to, hrát v divizi důstojnou roli, a že to s námi nikdo nebude mít jednoduché.

V prvním jarním mistrovském utkání cestujete na hřiště tabulkového souseda z Vysokého Mýta. Co vás tam podle vašeho mínění po herní stránce čeká a půjdete do tohoto zápasu v kompletním složení?
Na naší straně je zatím nejistý start Patrika Simona, ostatní jsou připraveni. Každopádně však chceme uspět, protože start do sezóny je vždycky důležitý. Ve Vysokém Mýtě se ale nikdy nehrálo dobře, takže očekávám velmi náročný zápas po všech stránkách. Domácí mají zkušeného trenéra, který dal týmu řád a výbornou organizaci. Mužstvo hraje v klasickém rozestavení se čtyřmi obránci a dvěma útočníky. Opírá se především o exligového Iva Svobodu, ale pozor si musíme dát i na ostatní.