Vraťme se ještě na začátek letošní sezóny. Neměl jste po té loňské, mistrovské, obavy, abyste nedopadli jako Litvínov, který po zisku titulu bojoval v baráži o Extraligu?
Je pravda, že uspokojení z úspěchu funguje stejně v Extralize, jako v našem amatérském hokeji. A z toho jsem měl velké obavy i já. Přestože kvalita našeho hráčského kádru nebyla špatná, tak rozhodně nedosahovala úrovně minulé sezóny. Měl jsem hlavně strach z toho, že nám to vleze do hlavy, a že k utkáním budeme přistupovat lehkovážně. Možná v některých částech sezóny to tak bylo, ale odeznělo to poměrně rychle. Našli jsme pokoru a za to jsem moc rád.

Mohl byste oba tituly porovnat. V čem byly stejné a v čem jiné?
Letošní byl daleko těžší a možná i překvapivější, a o to více si ho cením. Kvalita týmů byla letos tak vyrovnaná, že si dovolím tvrdit, že to byl jeden z nejpovedenějších ročníků v Krajské lize. Bohužel předpokládám, že s největší pravděpodobností nastane rozšíření soutěže.

To víte jistě?
Předpokládám to. A pakliže se to stane, dojde ke snížení kvality soutěže. Ta letošní sezóna byla úžasná právě v tom, že byla neskutečně vyrovnaná. Až v závěru bylo vidět, že favoritem je Dvůr, dobrou úroveň jsem viděl také u Bydžova. Bylo to do poslední chvíle naprosto otevřené, a tak by to mělo být.

Co bylo podle vás letos ve finálové sérii klíčové?
Jsem přesvědčen, že čtvrté utkání rozhodlo celou sérii. My jsme byli ve složité situaci, hráli jsme poslední domácí utkání a věděli jsme, že Dvůr do toho jde s přesvědčením, že zvítězí. To nám pomohlo, protože náš tým byl značně oslabený chřipkovou epidemií a zraněními, soupeř nás podcenil. My jsme hráli tak, jak bylo třeba, racionálně, ale s maximálním nasazením všech hráčů, kteří mohli nastoupit do utkání.

A nedoplatil podle vás Dvůr na to, že na konec sezóny honil dva zajíce?
Určitě je to mohlo ovlivnit. Hrát kvalifikaci i finále play-off bylo pro ně těžké, ale to bylo pro letošní sezónu plánováno a Dvůr to mohl předpokládat.

Dají se vůbec z vašeho týmu vybrat individuality, které byly v boji o letošní primát klíčové?
Asi nedají. Jeden z faktorů, který rozhodoval, byl ten, že všichni hráči hráli na své maximum, pro tým a pro diváky. Z hráčů každý v jednotlivém utkání předvedl lepší i horší výkon, a kdybych měl jmenovat ty nejlepší hráče, tak určitě vyjmenuji polovinu týmu. Náš tým do toho šel kolektivně a všichni hráči do hry dávali absolutně všechno. Vyzařovalo z nich odhodlání se obětovat a dokonce jít i na hranici zranění, a toho si u nich strašně cením.

Jaké byly oslavy?
Oslavy ještě neskončily (smích). Oslavy byly mimořádné. Moc si to s klukama užívám a vím, že mládí dokáže vymyslet neskutečné věci. Slavilo se hned ve Dvoře, hned po pátém utkání. Tam se to hodně povedlo a někteří pokračovali v Náchodě až do rána. Ze Dvora jsme si odvezli opravdu mnoho… (úsměv)

Letošní finále bylo zvláštní tím, že se ze zápasů vysílaly obrazové přenosy. Je to myšlenka, která by mohla krajský hokej oživit?
To platí zcela jistě. Prvotní myšlenka vzešla z diváckého sektoru a myslím si, že první, kdo ji správně uchopil, jsme byli právě my v Náchodě. Dostal jsem nabídku, vzal jsem ji a následně se k ní připojil i Dvůr. Oba týmy to podpořily finančně a také vytvořily podmínky na svém zimním stadionu. My jsme dali svého komentátora Michala Presse a myslím, že se to celé povedlo. Zůstal tam lehce amatérský přístup, což se mi líbí, protože i náš hokej je amatérský. Bylo vidět, že lidé, kteří přenos zajišťovali, to dělali stejně jako my – pro radost.

Ptám se každý rok a zeptám se opět. Co kádr, udržíte ho pohromadě?
Vítězná sestava se nemění, toho bych se měl držet. Již při mém příchodu k týmu jsem dal hráčům jasná pravidla a pravidla jsou od toho, aby se dodržovala. I na této úrovni to musí být kázeň a zaujetí pro tým. Vím, že hráči mají své starosti, ale mají nepsanou smlouvu s týmem, a tu musí plnit. Pokud někteří hráči z osobních či rodinných důvodů budou chtít odejít, tak to pochopím. Budu pak muset najít náhradu.

Kdy začínáte přípravu?
Od hráčů chci, aby se připravovali individuálně. Jsou to natolik zkušení hokejisté, že vědí, co je třeba. Přemýšlím také o tom, že bychom na konci srpna nebo v první polovině září absolvovali společnou suchou přípravu, abychom do nové sezóny šli kondičně připraveni.

A na závěr trochu filozofická otázka. V čem je podle vás kouzlo náchodského úspěchu posledních let?
Úspěch je pro mě něco, co si chci udržet, je to určitá závislost, protože je příjemné zažívat pocity vítězství. Každý takový pocit si uchováte na celý život. Také přemýšlím, proč je Náchod na špici, když ostatní týmy měly také skvělé hokejisty a přesto se nám je podařilo porazit. Myslím, že je to v takové té týmové chemii, kde člověk musí využít nejen hokejových znalostí a zkušeností, ale i psychologii a životní zkušenosti. Je to více faktorů dohromady, recept na to nemám, ale pracuji na něm.