Cílem projektu je zorganizovat celkem tři besedy s různými osobnostmi, které se s krajinami Broumovska setkaly při své práci, a kterým Broumovsko učarovalo. „Jejich poznatky by měly i nám místním umožnit nově se porozhlédnout po místu, kde žijeme a pochopit vztahy, vazby, dědictví a potenciál krajiny, kultury a současného života,“ nastiňuje význam besed Yvona Eliášová z Krajiny Broumovska.

První beseda se zahradní a krajinnou architektkou Radmilou Fingerovou proběhla 12. března a měla název „Broumov a lidé, kteří měnili tvář města a okolní krajiny“. Radmila Fingerová při ní poukázala na odkaz řádu benediktinů, který sedm století spravovali klášter a jeho okolí. Pak odkryla zatím málo známé skutečnosti o rodině Schrollových, která založila v Broumově, Olivětíně a Meziměstí bavlnářské závody. Mimo jiné prozradila posluchačům skutečnosti, že jejich firmě patřilo na 75 budov, 25 parních strojů, dvě parní turbíny a další majetek.

Podrobně též rozebrala uměleckou hodnotu Schrollovy busty stojící před závodem Veba v Olivětíně. „Sokl busty vytvořil významný architekt Josif Plečnik, který se za dob T. G. Masaryka podílel na úpravě zahrad a nádvoří Pražského hradu. Autorem samotné busty byl věhlasný vídeňský secesní sochař Othmar Schimkowicz. Druhá totožná busta stejného autora stávala v proskleném novorenesančním pavilonu ve Schrollově parku, který má sedlovou otevíratelnou střechu s litinovým dekorem. Tato busta byla krátce po válce odstraněna a následně přesochána na bustu prezidenta Edvarda Beneše,“ vrátila se Radmila Fingerová do minulosti, a kromě jiného poukázala na vzhledovou podobnost pražské vily stavitele železnic Moritze Gröbeho a vily, ve které dnes sídlí Dům dětí a mládeže Ulita.

„Navíc se tato vila nachází v pohledové ose ze Schrollova parku od proskleného pavilonu doprava, což svědčí o její důležitosti v dané době,“ upozornila.
Beseda proběhla dopoledne pro děti gymnázia a obou základních škol v přednáškové učebně gymnázia, mladé posluchače nadchla a dala jim několik námětů k pátrání na internetu. Prvním z nich bylo, zda se rodina Schrollova znala se stavitelem železnic Moritzem Gröbem a podle jeho vily postavila dnešní budovu DDM Ulita, druhou bylo vypátrat, kde nyní potomci této rodiny žijí.

Ke konci besedy architektka s dětmi probrala, jak se jim líbí současné uspořádání Schrollova parku, co jim tam chybí a co přebývá, protože v současné době zpracovává studii úpravy parku a je přesvědčena, že nejlépe je vždy tvořit park v souladu s názory jeho budoucích uživatelů.

Podvečerní beseda ve Výstavní síni klášterní Zahrady se nesla v podobném duchu. Přibylo podrobností, ale náměty k zamyšlení nechyběly ani v této besedě. Opět se týkaly využití Schrollova parku v souvislosti s přípravou přestavby budovy měšťanského pivovaru a potřebou vybudovat další parkovací stání.

Další dvě besedy se zahradní a krajinnou architektkou Radmilou Fingerovou a jejími hosty jsou připraveny na duben a červen tohoto roku.