VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Betlémy na Náchodsku a Broumovsku

Náchodsko - Pod hřebeny Orlických hor směrem kNáchodu je Nový Hrádek. Po domácku se tam už několik generací vyráběly nejrůznější předměty ze dřeva. A také skoro každá rodina tam mívala svůj vyřezávaný dřevěný betlém.

25.12.2009
SDÍLEJ:

Ilustračni fotoFoto: DENÍK/Aleš Vaníček

Když starý dosloužil, vyřezali si nový. V jedné rodině ochraňují jako vzácnou památku zbytky velmi starého betléma, který obnovil a rozhojnil v další betlémářské generaci kolem roku 1930 jejich dědeček, amatérský řezbář a vyučený tkadlec Josef Livar.

Dnešní obyvatelé Nového Hrádku jsou na svou starou betlemářskou tradici hrdi. Staré soubory pečlivě opatrují a udržují, mnozí i nové betlémy vyřezávají a stavějí. Každým rokem v obci pořádají výstavu betlémů. Zatímco v Novém Hrádku je v tvorbě zejména starší generace betlemářů viditelný vliv králických řezbářů, v České Čermné jen deset kilometrů vzdálené od Náchoda je patrný styl lidových řezbářů z Náchodska. A tak jen u Rudolfa Habra (1929 – 1993), u Františka Školníka (1912), Františka Dyntara (1936 a Josefa Hánla (1952) z Nového Hrádku můžeme sledovat podobnost s tvorbou lidových řezbářů na Náchodsku. Převládá kompaktnější řezba, jiná barevnost polychromie a zejména u souborů, které vznikly po první světové válce, se objevují častěji folkloristické prvky. František Školník dokonce zaplňuje své betlémy figurkami odkoukanými z televizních večerníčků a z kreslených pohádek. Podobně starší generaci betlemářů z Náchodska posloužily za vzor i figurky z vystřihovacích jesličkových archů Alšových a Wenigových.

Nejstarší dochovaný betlém na Náchodsku je dílo řemeslnného řezbáře Františka Hartmanna z doby kolem roku 1800. Bývá vystavován každým druhým rokem o Vánocích v krásném starobylém kostele ve Slavoňově u Nového Města nad Metují. Figury od 20 do 25 centimetrů nenapodobují žádnou známou tyrolskou řezbářskou dílnu přesto, že jejich autorem byl rodilý Němec. Soubor je přes své stáří velmi dobře zachován.

Ve vystavování v slavoňovském kostele se střídá s dalším velmi pěkným, i když víc než o 120 let mladším betlémem, jehož figurky vyřezal školený výtvarník a řezbář Josef Čtvrtečka z blízkého okolí Slavoňova. Při respektování základní betlémské scény oživil betlém postavičkami svých současníků i několika figurkami ze světa pohádek.

Řezbářskou dovedností se tomuto betlému podobá i betlém A. Geislera z Červeného Kostelce, který je vystavován v Muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem. Řezbář byl zvlášť nadaný autodidakt, který se v zobrazení obličejů inspiroval v starých litografiích tak zvaných „svatých obrázků“ s tím, že jim snad záměrně dával někdy až příliš světskou podobu v gestech a v držení těla.

Jiný řezbář Zdeněk Petira z Hořiček u České Skalice po sobě zanechal rovněž velmi pěkný betlém. Povoláním pošmistr, který ze služebního působení v tomto malebném koutu naší země viděl ještě mnoho krásných lidových chalup a památných staveb, o nichž se ve svých románech zmiňuje Alois Jirásek. K figurám ve svých betlémech je přidával jako kulisy.

Velké množství skříňových betlémů vyšlo z dílny Josefa Vondry, povoláním holiče v Červeném Kostelci. Sám figurky nevyřezával, ale většinou je odebíral od nejstaršího a tehdy ještě žijícího králického řezbáře Josefa Schwarzera v Hedči. Sám k nim vyřezával velmi bohaté kulisy „betlémského“ města a rámoval je do zdobných větších i menších skříní. Se Schwarzerovou smrtí prakticky ustala i výroba Vondrových betlémů.

Originální jsou betlémy Anny Vítové z Vysokova u Náchoda. Řezbou figurky nezapřou těžkou, upracovanou, ale přesto citlivou ruku řezbářky, která k hrubému opracování špalíku dřeva z lípy i z olše používala jen sekyrku, k jemnějšímu dořezání detailů obyčejný nůž. První figurky do malého betléma si vyřezala ještě jako mladá žena, ale k práci na velkém betlému se dostala už jako stará paní na odpočinku u své dcery ve Velkém Poříčí. K řezbařině měla obdivuhodný talent. Svůj největší betlém původně určený pro hronovský kostel stavěla do délky až pěti metrů. Prostor mezi figurkami prokládala živými ratolestmi i květinami, které si pro vánoční vystavování uměla předpěstovat.

Nedaleko od místa, kde své betlémy ještě v polovině osmdesátých let tvořila, pracuje výtvarnice Jiřina Vyčichlová. K tvorbě betlémských figurek si zvolila slané těsto podobné těstu figurek vizovických. Z něj hněte, suší a „peče“ figurky kromě tradičních postav sv. Rodiny a tří králů odkoukané od života. I když při pozornějším sledování na nich objevíme autorčin obdiv k dílu Josefa Čapka, nelze autorce upřít dar osobitého vidění a smysl pro vtip, který betlémskou scénu nikterak nesnižuje, ale naopak rozjasňuje.

Největší dochovaný betlém kostelní je v děkanském kostele sv. Vavřince v Náchodě. Pochází z konce 19. století a každým rokem se staví díky pomoci kolektivu ochotných betlemářů do celé šíře chrámové lodi nad hlavním oltářem. Porovnáním jednotlivých figur lze dokázat, že je tento soubor složen z figurek nejméně tří různých autorů, co při stáří tohoto betléma není nic neobvyklého. Za ztracené nebo poškozené figurky se často stavěly figurky mladších autorů. Již Karel Procházka se zmiňuje o tomto betlému ve své knize z roku 1908 a dokládá, že o Vánocích se k betlému scházejí zástupy obdivovatelů z dalekého okolí. Domníváme se, že právě i řezbářka Anna Vítová si pro figurky sv. Rodiny do svého největšího betléma vybrala za vzor figury z náchodského kostelního betléma.

Určitá nesourodost figurek, z nichž některé velmi připomínají spíš marionety pohádkových králů než krále biblické, není příliš patrná díky velkému odstupu betléma od diváků a je potlačena promyšlenou scénografií. Podle skladby dochovaných figurek se dá předpokládat, že během vystavování byly některé figury obměňovány, a to od zjevení pastýřům přes klanění králů až po obřezání Páně. Z písemných pramenů to ovšem doložit nelze.

Kdysi zřetelnou jazykovou hranici mezi ryze českým Náchodskem a německým etnikem v Broumovském výběžku lze sledovat i v rozdílné podobě především u lidových betlémů. Dotazník německých badatelů z třicátých let nepodává příliš pestrý a hlavně ne detailní obraz o tvorbě a oblibě lidových betlémů v tomto prostoru, uzavřeném z jedné strany státní hranicí tehdy s Německem, na druhé straně v úzkém hrdlu za Hronovem hranicí jazykovou. Převládají záznamy o betlémech z vystřihovacích jesličkových archů povětšině německé provenience.

Za to jsou na Broumovsku velmi cenné staré betlémy v kostelích. Tak v děkanském kostele v Broumově je trvale instalováno osm figur v životní velikosti. Jde zřejmě o práci profesionálních umělců pod vlivem beuronské benediktinské školy. Do děkanského kostela se dostaly z klášterního kostela. Jiné figurky nejméně sto deset let staré jsou v kostele ve Vernéřovicích. Také se dochovaly pro Broumovsko z přelomu 19. a 20. století typické skříňové betlémy a betlémské hory v skleněných poklopech. Skříňový betlém v Otovicích má 31 figur až 30 centimetrů vysokých. Je to pro tento typ betlémů dosti neobvyklá velikost, která nasvědčuje, že byly tyto figury řezány brzy po začátku 19. století.

Ani němečtí badatelé se v této oblasti nedopátrali zmínek o betlémech, které tu s největší pravděpodobností byly již na začátku 18. století v době, kdy bylo na Broumovsku vystavěno nebo od základů přestavěno devět velkých kostelů. Benediktíni totiž nebyli zdaleka tak pilní ve vedení inventárních zápisů jako jezuité, o jejichž informace se především opírá německý badatel Alfred Karasek – Langer a jeho spolupracovník Josef Lanz.

(Zdroj: Vladimír Vaclík, České betlémy)

Autor: Hynek Šnajdar

25.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Šel na houby a místo hřibů našel protitankový granát

Tipy Deníku

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Šnajdr: Snažíme se přispívat k rozvoji paralympijské lukostřelby

Náchodsko - Ve druhé polovině července hostilo Nové Město nad Metují další elitní lukostřelecký závod handicapovaných, během něhož se přepisovaly hned ve čtyřech případech světové a ve dvou evropské historické tabulky.

Kardiochirurg Jan Pirk bude přednášet o experimentech lékařů na sobě

Police nad Metují - Nejznámější český kardiochirurg a přednosta pražského IKEM prof. Jan Pirk přiveze ve čtvrtek do Police nad Metují přednášku s názvem „Experimenty lékařů na sobě“.

Folklorní svět se sešel v Červeném Kostelci

Červený Kostelec - Na pět dní i nocí se od dnešního dne stane Červený Kostelec středem folklorního světa.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení