VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chtěji natáhnout Moravu do Podkrkonoší a vytvořit folklorní hnízdečko

Hořičky /ROZHOVOR/ - Pálení slivovice v Podkrkonoší nemá nijak dlouhou tradici. Přesto už byly zaznamenány první vlaštovky a někteří lidé z Trutnovska poskytly své vzorky pálenek na tradiční košt, který se nedávno již potřetí konal v kulturním domě v Havlovicích.

27.3.2010
SDÍLEJ:

Prezident Zdeněk Mencl zahajuje letošní již třetí česko - moravský košt pálenek v Havlovicích.Foto: Hynek Šnajdar

Uspořádal ho Spolek česko – moravského folkloru Hořičky - Křižanov, který chce přenést moravské tradice do této oblasti. „Slivovice a folklor patří k sobě,“ tvrdí prezident koštu Zdeněk Mencl.

Podkrkonoší není zrovna žírná moravská oblast folklorem a vínem oplývající. Jak se to stane, že zde vznikne Spolek přátel česko – moravského folkloru?
Když se člověk dostane na Moravu a má v sobě lásku k folkloru, tak se stane, že se dá dohromady parta kamarádů a ta se rozhodne přiblížit folklor i sem, kde to nemá tradici. Při posezení jsme se dohodli, že uděláme akci podobného rázu, které se dějí na Moravě. Proto byl založen Spolek přátel česko – moravského folkloru.

Co je cílem vašeho spolku?
Smyslem našeho spolku je, abychom si sami užili folkloru a srandy při společných akcích. Dále chceme lidem v Podkrkonoší, kteří tu možnost jinak nemají, folklor přiblížit nejen formou vystoupení souborů z Moravy, ale i degustací pálenek či pravých burčáků.

Kolik má členů?
To není přesně spočítané, protože na ty akce se nabalují další mladší i starší zájemci. Předpokládám ale, že skalních členů spolku je patnáct až osmnáct.

Jak často se scházíte a co řešíte?
Aby nevznikla ponorková nemoc, tak se scházíme krátce před pořádáním nějaké akce. Řešíme samozřejmě její organizaci, přípravu a průběh. Pak se sejdeme na vyhodnocení a vznikne z toho příjemné posezení.

Učí se členové spolku tančit a zpívat moravské lidové písně?
Většinou to zkoušíme při návštěvě Moravy nebo když nás navštíví moravští přátelé. Snažíme se, ale se zpěvem to není moc valné. Jako většina Čechů se schováme do davu. S tancem je to tak, že po nějaké sklence si někteří dodají odvahy a tančí.

Děláte výpravy na Slovácko? Kam konkrétně?
Naší spřátelenou obcí, která žije folklorem a ty tradice jsou tam živé a dodržují se, jsou Bukovany u Kyjova. Přátelé z této obce nás podporují, jezdí k nám a my zase na oplátku k nim. V Bukovanech ja plně funkční mužský a ženský pěvecký sbor. Je to ideální oblast, kde je jak slivovice, tak i víno.

Obstaral jste si slovácký kroj, z jaké je oblasti?
Je to bukovanský kroj, který je hodně podobný kroji kyjovskému. Obstaral jsem si ho, protože jsem tam nějakou dobu žil a folklor mě vzal za srdce. Nejdříve jsem si pořídil kroj pracovní, teprve potom ten parádní.

Kromě vína patří k Moravě slivovice. Také do Čech se pálení slivovice rozšířilo. Co pro vás tento nápoj znamená a jaký k němu máte vztah?
Kladný. Slivovice jako čistá pálenka je také o čisté hlavě a je to tradiční pití po našich předcích. Zahrnuje to ale také práci při sběru švestek a ten vztah je k té pálence jiný, než když si koupíte nějakou falešnou v obchodě. Slivovice při dnešním koštu je stejně důležitá jako ten folklor. To, že se začíná pálit i tady v Podkrkonoší je pozitivní jev.

Kolik pálenky každý rok vypálíte, jaké ovoce k tomuto účelu používáte?
Pálím z toho, co v tom roce naroste. Jeden rok nejsou vůbec švestky, ale je zase hodně hrušek, další rok je to obráceně. Pro svoji potřebu v palírně vypálím patnáct až dvacet litrů.

Dáte si každý den štamprličku?
Protože každý den řídím auto, tak to není možné. Příležitostně si ale štamprličku dobré pálenky dám.
Spolek uspořádal již třetí košt pálenek a likérů. Řekněte něco ke vzniku a historii této akce.
Vznik našeho spolku byl spontánní a měl návaznost na Bukovany u Kyjova. Oni tam pořádají už třináctý ročník koštu pálenek, letos tam měli 1350 vzorků, a to je už obrovský košt. To nás inspirovalo a řekli jsme si, že ho přeneseme sem, kde ta tradice není. Chtěli jsme přispět k tomu, aby zdejší lidé změnili zažitý stereotyp, že když se řekne moravská slivovice, tak musí být vždycky nejlepší a když se řekne česká, tak nejhorší. Cílem bylo spojit to s folklorem a přimět Čechy, aby se nebáli při pálení slivovice porovnávat s Moravany.

Kolik vzorků se letos sešlo na koštu?
Uspořádali jsme už třetí ročník a zase máme o něco víc vzorků. Letos jich je 464 vzorků, což je rekordní počet. V minulém ročníku jich bylo 451.

Jaké druhy pálenek mohli účastníci okoštovat?
Základ je samozřejmě slivovice. Letos to bylo 180 vzorků. Z čistých ovocných destilátů účastníci koštu ochutnali hruškovici, jablkovci, vínovici, třešňovici a višňovici. Pak to byly rozmanité směsi a speciality jako například pomerančovice, černý jeřáb, jalovcová, broskvovice, rynglovice, špendlíkovice, banánovice a dokonce i kompotovice. Kromě toho se koštovaly likéry z bezu, višní, ořechů, jahod, mandlí a podobně.

Uspěli se svými vzorky také účastníci z Náchodska?
Nemáme přesně do detailů zjištěno, z kterých regionů jsou jednotliví účastníci, ale určitě tady byli dárci vzorků i z Náchodska. Vítězná byla hruškovice Jaroslava Kutílka z Čech, který získal 49 bodů z padesátibodové škály.

Část výtěžku z koštu jde na dobročinné účely. Komu je určen, kolik peněz dostane a proč jste vsadili na dobročinnost?
Jak to v Čechách bývá, tak každá dobře míněná věc se obrátí proti vám. Aby nás nikdo nepodezříval, že jsme se dali dohromady s vidinou velkých zisků, tak jsme jasně řekli, že to děláme sobě i ostatním pro radost. Loni nám zbylo 18 tisíc korun, tak jsme tyto peníze věnovali Dětskému domovu v Sedloňově. Dohodli jsme se, že každý rok ty peníze dáme někomu jinému. Letos to je denní stacionář Malý princ v Úpici. Myslím, že to nemají jednoduché a každá koruna pro ně je dobrá. Dostanou minimálně 10 tisíc korun.

Bez pálenic by nebylo pálení slivovice, není jich v této oblasti málo?
Jak jsem byl informován, tak na Náchodsku je to v tomto ohledu docela dobré. Nejbližší pálenice jsou ve Vestci u Hořiček, v Jaroměři, v Martínkovicích a v Novém Městě nad Metují.

Co říkáte na výrobu slivovice podomácku?
Bral bych to jako tradici. Jestliže to bude mít konzument pro sebe a nebude pálenku vyrábět na kšeft, tak bych osobně nějakou míru domácí výroby nepotlačoval. Nemyslím si, že kdyby se to legalizovalo, že by měl doma každý palírnu. Lidi tady na to tak zvyklí nejsou a našlo by se jen pár jedinců, kteří by pálili. Domnívám se, že by i ta kvalita pálenek šla nahoru.

Když se řekne Morava, co se vám hned vybaví?
Veselé akce, při nichž se lidi baví a není tam zášť. I když budou na sebe za ten rok nahněvaní, tak například při tradičních hodech, fašanku nebo stavění máje, se na problémy zapomene. Lidé jsou sice všude stejní, ale na Moravě je veseleji a ty tradice se stále dodržují a nejsou zapomenuté.

Neuvažoval jste někdy o tom, že se tam přestěhujete?
Když někde dlouho bydlíte, tak tam zapustíte kořeny a tím hůř se chce odcházet. Bydlel jsem sice chvíli na Moravě, ale tady už žiju dlouho, mám tady kamarády a myslím, že odchod na Moravu nehrozí. Spíš chci, aby se kousek té Moravy natáhl sem do Podkrkonoší a vytvořilo se tady takové malé folklorní hnízdečko.

Autor: Hynek Šnajdar

27.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V čele TIP ligy Náchodska je Jaroslav Valchař

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Pády z kola bolí i na cyklostezce, policisté řešili už několik střetů

Náchodsko - Ve všech lokalitách přibývají nové a nové kilometry pohodlných a bezpečných cyklostezek. Ovšem zvýšené bezpečí pro jezdce na bicyklech i na kolečkových bruslích není absolutní. Cyklistům sice na jim vyhrazené stezce nehrozí srážky s motorovými vozidly, ale povinnosti být ohleduplní vůči sobě i jiným uživatelům stezek je samozřejmě niko nezbavil.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Dorost si prožil poločas hrůzy

Náchod - Vstup do nového ročníku fotbalové České ligy staršího dorostu se náchodským svěřencům trenéra Zdeňka Samka nepovedl.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Královéhradecko - Nebezpečnou chorobou, která napadá nervový systém člověka a může vést k úplnému ochrnutí, loni v kraji onemocnělo 19 lidí. Rok předtím to podle údajů královéhradecké Krajské hygienické stanice bylo sedm případů a v roce 2014 se klíšťovou encefalitidou nakazili jen čtyři lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení