„Od té doby, co jsme zatřepali klíči, to znamená od roku 1989, dělám pééfka s českým lvem. Dříve jsem je dělal sám se sebou,“ prozradil Deníku Jiří Škopek a pokračoval: „Ve své naivitě jsem se v tom roce 1989 domníval, že dojde ke změnám jiným, než ke kterým pak došlo. Takže jsem tehdy naivně a dětsky nakreslil českého lva, jak je nakročen a vynáší všechno smetí… Jak drží za límec různé ty pány… Ale to jsem nevěděl, že pokud je vynese, tak oni se oklikou zase vrátí… Nevěděl jsem, že zatímco my jsme cinkali klíči, oni už s kalkulačkami počítali, co jim to vynese…,“ vyprávěl Jiří Škopek.

Svá slova doprovázel ukázkami starších „péefek“, na nichž jsou zachyceny například konflikt se „Sudeťáky“, rozkol se Slovenskem… a další vyobrazení, jimiž beze slov komentuje politickou situaci dané doby, ke které se ta či ona novoročenka váže.

„Na zatím poslední novoročence jsou zástupci trojkoalice, kteří se snaží dát dohromady nemocného českého lva. Před rokem byl taky na lůžku, ale zatím jenom bez doktorů. Nyní se tam objevili doktoři. To je celé, celá myšlenka…,“ doprovodil Škopek slovně svou nejnovější novoročenku, na níž zobrazuje českého lva v zajetí doktorů s injekcí, teploměrem a dalšími pomůckami.

Jak bude tedy vypadat český lev příští rok? Zahyne? „Ne, rozhodně nezahyne. Možná ho budou jen udržovat při životě, ale rozhodně nezahyne,“ zakončil Jiří Škopek.