Už u vchodu do Masarykových sadů přivítala návštěvníky historická řemesla. Zručnost rukou zde předváděl umělecký kovář i dráteník. Zkoušet bylo možné výrobu svíček, nebo vytvořit ozdobu z drátu. Ke koupi byla připravena i pestrá nabídka hotových šperků.

Zaujal dráteník

Velkou pozornost budil dráteník, který byl obklopen dětmi i dospělými.

„Dráteníci spravovali hlavně hrnce. To pamatují naše babičky,“ připomíná historii řemesla Aleš Kulhánek. „Když se hrnec rozbil, vymazal se rozžvýkaným chlebem. Ten sloužil jako tmel. Dobře to těsnilo. Pak se hrnek odrátoval, aby držel pohromadě,“ vysvětlil způsob opravy řemeslník. Drátování hrnců mělo podle něj i další funkce a přednosti. „Drátovalo se proto, že drát dobře vede teplo,“ připomněl. Drátenické řemeslo získalo velký rozmach už na počátku 19. století. To podle řemeslníka Aleše Kulhánka vznikaly i první manufaktury. „Dráteníci vyráběli i potřebné náčiní do kuchyně, nebo domácnosti. Každý zná šťouchadlo na brambory, metly na vytahování knedlíků, nebo koše „bramboráky“. To všechno vymysleli dráteníci. V zimě vyráběli různé věci a od léta do podzimu obcházeli domácnosti, kde spravovali hrnce,“ dodal.

Rock, jazz i etno

Organizátoři pozvali do Masarykových sadů i řadu kapel. Vystoupili zde hip hopoví Gaunerz z Rychnova nad Kněžnou, punkoví Los Perdidos z Holešova i Spolčení hlupců z Teplic. Zastoupena byla i taneční a etno scéna.

Pozornost budilo vystoupení hráče na didgeridoo, který si zahrál v altánu. „Je to dechový nástroj a pochází od původních obyvatel Austrálie. Hrál jsem skladby ze svého aktuálního CD Cesta z neskutečna. Ke slyšení je tu hrdelní zpěv, didgeridoo i plno dalších etnických nástrojů,“ dodal muzikant, který si říká Aldaman.

„Mne zaujala rocková kapela Marolija ze Dvora Králové nad Labem. Líbilo se mi i to, že mají zpěvačku,“ srozdělila se s Deníkem o své dojmy z akce Johana Hůlková z Náchoda. „Je tady hezky. Všude kolem příroda. Můžete si vybrat z řady věcí. Příjemné je i to, že je tady čajovna,“ řekl Marek Drašnar z Nového Města nad Metují.

Festival pomáhal problémovým dětem

Na festivalu se prezentovalo Občanské sdružení Dokořán a svůj prostor dostalo i sdružení PAVTAO. „Zkratka znamená Přátelé alternativního vzdělávání v Trutnově a okolí,“ říká jedna z členek Pavtao Kateřina Ježková. „Cílem je vzdělávat děti už od školky. Neklademe důraz na známky a znalosti předáváme hravou formou. Ke každému dítěti se přistupuje individuálně,“ dodala.

V rámci festivalu probíhala i veřejná sbírka. Každý mohl koupit hračku známou jako JO-JO. „Výtěžek z prodeje i výdělek z akce věnujeme na pomoc dětem, které navštěvují Milíčův dům v Jaroměři,“ sdělila Žaneta Csaszárová. Zařízení je určeno pro sociálně slabé nebo problémové děti a mládež. „Nabízíme pomoc každému od 6 do 21 let. Řešení potíží v rodině, dospívání i problémů se zákonem. Trávit u nás lze i volný čas,“ uvedla Czazárová, která působí i v managementu Milíčova domu.

Ten nabízí kromě jiného i Klub malého Bobše, určený pro děti od šesti do čtrnácti let. Prostor tu mají rukodělné aktivity i malování. V nabídce je doučování. „Máme tam i Centrum Alternativa, pro lidi od patnácti do jednadvaceti let,“ připomíná. „Je tam internet, prostor pro uspořádaní zábav, výstav, nebo diskoték. Právě budujeme i hudební zkušebnu.“ dodala.

(Jiří Máslo)