Kromě toho je zde dětským návštěvníkům k dispozici nevšední herna, kde si mohou caparti například pohrát s kostkami, hlavolamy či se pohoupat na konících.

Historické panenky

Děti si hrály s panenkami z hlíny a dřeva tisíce let před naším letopočtem. Od středověku se výrobci panenek sdružovali do cechů. Na jejich výrobě se podílely celé rodiny. Po roce 1700 byly dřevěným panenkám vsazovány skleněné oči a měly paruky z pravých vlasů. Existovaly panenky z vosku, ale také z papíroviny (papírmašé). Ve druhé polovině 19. století zavedly francouzské porcelánky výrobu hlaviček z neglazovaného porcelánu. Před první válkou ovládly trh celuloidové panenky, po válce z umělé hmoty a vinylu.


Vystavené panenky a hračky pochází ze sbírky paní Rundštukové z Rychnovku, ze sbírek Regionálního muzea v Náchodě, Městského muzea ve Dvoře Králové, v Poličce a Jaroměři.

Historie vystřihovánek

Počátky vzniku vystřihovánek tak, jak je známe dnes, můžeme počítat již od roku 1529. V tomto roce se v knize o matematice objevil list, na kterém se nacházely do plochy rozložené sluneční hodiny v podobě krucifixu, které po vystřižení, slepení a správném nasměrování byly funkční. Autorem je Georg Hartmann z Norimberku. Další známé datované vystřihovánky pocházejí z roku 1744, kdy tiskař Seyfried ve Strasbourgu vytvořil archy s tištěnými figurkami vojáků francouzské armády a prodával je na ulici. Podnětem k tomuto mu byl zájem občanů o vojenský doprovod krále Ludvíka XV, při jeho návštěvě tohoto města. Vojenské konflikty, které otřásaly Evropou se promítaly do námětů vystřihovánek v podobě nepřeberného množství vojáčků. Největší zájem o figurky byl v době napoleonských válek, kdy firmy využily příležitosti a někdy tiskly i celé sady archů různých pluků armád. Jiným významným tématem pro figurální vystřihovánky byly betlémy. Jedna z nejstarších dochovaných papírových vystřihovánek v České republice pochází z roku 1840 a jde o tištěný nekolorovaný Betlém, jenž se nachází v Památníku národního písemnictví v Praze na Strahově.


Zručnějším dětem ale i dospělým byly určené plastické vystřihovánky, jejichž prostřednictvím se mohli seznámit s architekturou z celého světa. Souběžně se stavbami se objevuje i první technika. Vozítka, kočáry, lodě, lokomotivy a později i letadla. Zcela speciálním druhem vystřihovánek byly mechanické hračky, které se, podobně jako betlémy, oživovaly jednoduchými převody.


V 18. století se ve Velké Británii a v Německu objevují papírové panenky, na které se oblékaly různé šatičky ať už z papíru či dražší látkové. Podobné oblékací panenky se v té době také používaly pro aranžérské účely ve výlohách prodejen s oděvy a v krejčovstvích.

Papírové figurky Husitů

V roce 1802 vychází kniha pro architekty a stavitele, která ukazuje jak kreslit a stavět pracovní modely z papíru. I zde se objevují ony pověstné záložky - chlopně, bez kterých si většina z nás vystřihovánku nedokáže dodnes představit.


Významným střediskem vydavatelů vystřihovánek se na počátku 19. století stalo německé městečko Neuruppin u Berlína. Nejstarší, ze stále působících vydavatelů vystřihovánek, je německá firma nesoucí název svého zakladatele J.F.Schreiber z Esslingenu. Působí od roku 1831 dodnes. Vydávání vystřihovánek se postupně rozšířilo z Německa a Francie do dalších zemí, například do Španělska, Itálie, Švýcarska ale i do Skandinávie a samozřejmě i do tehdejšího Rakouska včetně Čech.


Na počátku 20.let 20 století pražská firma J. F. Kotrba tiskne krásně litograficky zpracované Pražské historické Kotrbovy archy modelovací s pražskými stavbami a vystřihovací figurky Husitů. Zajímavostí je, že tato vystřihovánka byla schválena a doporučena ministerstvem školství jako učební pomůcka. To, zda byl tehdejší pan ministr papírový modelář se už asi nedozvíme, ale to věta v záhlaví obálky a razítka na listech vystřihovánky jsou přinejmenším pěkným důkazem snahy jak zpestřit školní výuku. S velkým předsevzetím na „modelářský“ trh vstoupilo i nakladatelství Bedřicha Kočího. V roce 1920 vydalo modely Prašné brány, Baziliky sv.Jiří a Jiráskova rodného domu v Hronově. Na obálce se píše o dalších modelech, které měl pan Kočí v plánu vydat, jako např. Karlův most .

Známá panenka Vlasta

Ve 20. letech se na podporu skautského a sokolského hnutí tisknou velké sady těchto figurek. Děti, které se nedostaly na všesokolský slet nebo případně byly nedočkavé, si prostřednictvím celých souborů cvičenců, mohly svoji sestavu zacvičit doma na stole a zakončit ji průvodem Sokolů z celého světa ve slavnostních krojích. V okamžiku kdy v roce 1935 vypukl válečný konflikt mezi Itálií a Habeší (dnešní Etiopie) Otta Rakovník přišel na trh s celým vojskem. Papíroví italští vojáčci jistě sváděli s Habešany nelítostné boje nejen na afrických bojištích ale můžeme říct, že ani jim se nevyhnuli „nůžky“. V časopisu Mladý hlasatel v roce 1938 byla otištěna oblékací panenka Vlasta. Dívka, která Rychlým šípům věnovala vlajku s vyšitými šípy. Za jinou zajímavost můžeme pokládat vystřihovací figurky Ferdy mravence, Brouka pytlíka a jejich přátel v příloze ke gramofonovým deskám z roku 1940. A co na to Baťa? Vystřihovánka baťova aerodromu v časopise Malé noviny z 1937.

Vojenská technika v Německu

Ve válčícím Německu se z cela jasným propagandistickým účelem začínají dostávat do rukou mladým modelářům vystřihovánky nejen figurek ale i vojenské techniky. Tanky, děla, lodě, letadla. Šlo převážně o techniku domácí výroby ale jinak konstruktéři vystřihovánek neznali hranic. V roce 1940 se objevují dokonce papírové modely sovětských a britský letadel a tanků. Z nevinné hračky se stává doslova učební pomůcka. Ve Velké Británii se od poloviny čtyřicátých do poloviny padesátých let proslavila svými „miniaturami“ firma Micromodels. Konec 40tých let je celosvětově poznamenán velkým nedostatkem papíru, tak snad proto to „mikro“)). Například chrám sv. Petra i s přilehlými uličkami Vatikánu se vám po slepení vešel do dlaně.
Po válce vzniklé časopisy tisknou na svých stránkách náměty a střihy jak si vyrobit jednoduchá papírová házedélka pod kterými je většinou podepsán Vladimír Procházka. Je také autorem modelů tramvají a trolejbusu, které vyšly v roce 1951 na stránkách časopisu Mladý technik. Počátkem padesátých let vydává v Bratislavě vydavatelství Tvar modely stavební a zemědělské techniky.

Vyšlo první číslo ABC

V roce 1954 vzniká v tehdejším západním Německu vydavatelství Wilhelmshavener Modellbaubogen. V témže roce ve východním Německu vstupuje na trh se svými vystřihovánkami také vydavatelství Junge Welt z NDR a v roce 1957 vychází v Polsku první Malý Modelarz. V lednu roku 1957 vychází první číslo časopisu ABC, ve kterém se první skutečná vystřihovánka objeví sice až v roce 1962 ale už v prvním čísle je návod na výrobu hračky pásáku, u kterého je „střih“ na výrobu papírové kabiny. Pravidelně se vystřihovánky v ABC tisknou až od jubilejního 10. ročníku, kdy časopis „dostal“ novou obálku ze silnějšího papíru, jenž byl pro takové účely nejvhodnější. Mimochodem, víte, že první časopis, v kterém se objevovaly vkládané litograficky tištěné listy s černobílými vystřihovacími modely pochází z Německa? Jmenoval s Quelle a vycházel v třicátých létech 19. století.

Jaromír Svoboda diktoval kvalitu

K rozšíření vydávání vystřihovánek a papírových modelů dochází v Československu až v šedesátých létech. Od roku 1962 ve Státním nakladatelství dětské knihy a od roku 1961 v bratislavských Mladých letách, které se „papíru“ díky svým edicím začali takto více věnovat. Až do přejmenování SNDK na Albatros v roce 1969 šlo vesměs o vystřihovací figurky a jednoduché modely aut a letadel. Složitější modely staveb a techniky se začínají objevovat až po roce 1970 a blíží se svou pracností zkušenějším západním a severním sousedům. Po celá šedesátá léta diktoval kvalitu vydávaných modelů Jaromír Svoboda, který své první modely publikoval ve vydavatelství ARTIA Praha již v roce 1962, kdy mu bylo teprve 17 let. Koncem šedesátých let nastupují noví autoři, kteří publikují především ve dvou vydavatelstvích. V Mladé frontě prostřednictvím časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců a v Albatrosu. Za všechny jmenujme arch. R.Vyškovského a arch. P.Blechu a pány V.Šorela a F.Kobíka. V Albatrosu se střídají jména jako např. V.Kovářík, V.Rocman, L.Špachta a J.Žbánek.

Otevření hranic na západ

Kromě Mladých let na Slovensku, se tvorbou a vydáváním vystřihovánek zabývaly nakladatelství ORBIS, PANORAMA, časopisy Sluníčko, Mateřídouška, Svět motorů a Pionýrská stezka. Změny ve vývoji nastaly po roce 1989. S vydavateli se roztrhl pytel a díky otevřeným hranicím se čeští modeláři konečně dočkali i jiných autorů než, které znali z časopisů ABC a Albatros