Vůbec první vyobrazení Svaté rodiny totiž podle katechetky českokrumlovského vikariátu Štěpánky Talířové vytvořil už v roce 1223 sv. František z Assisi.

Jak uvádějí odborné prameny, ten na Štědrý den pozval vesničany z širokého okolí do jeskyně na vrcholu skalnatého kopce u vesničky Greccio, kterou upravil jako kapli a uspořádal v ní výjev narození Páně. „Od té doby se tato tradice začala šířit do celé Evropy,“ podotkla Štěpánka Talířová.

Jesličky prý mají veliký význam. „Je to symbol rodiny, nového života, radosti i skromnosti, neboť Kristuspán se narodil ve stáji. Právě ona symbolika skromnosti je v dnešní době zvláště důležitá,“ zmínila Štěpánka Talířová.

V mnoha domácnostech se jesličky staví pod ozdobený vánoční stromeček. „Hezké je ale i to, když si doma betlém postavíme už na začátku adventu a postupně do něj přidáváme jednotlivé figurky, přičemž sošku Ježíška tam umístíme až na Štědrý večer. To symbolizuje ono očekávání, které k Vánocům nepochybně patří,“ vysvětlila vikaritání katechetka.

Možná ještě větší význam než statické jesličky, stavěné pod vánoční stromky či do kostelů, mají živé betlémy. „Když se totiž člověk do představení živého betlému sám zapojí, pak to má na něj dobrý vliv delší dobu, než když jen hledí na nějakou figurku,“ objasnila Štěpánka Talířová.