Autor se věnuje převážně fotografiím krajiny a makrofotografii v přírodě. Fotografuje nejen rád a často, ale především srdcem. Jiří Vít se narodil 3. 3. 1946 a bydlí v Černčicích u Nového Města nad Metují. Zájem o zachycování krás života a přírody prostřednictvím fotoaparátu jej provází celý život

„Můj zájem o fotografování probíhá již od školních let. Fotoaparátů proběhlo mýma rukama hodně: Pionýr, Flexaret, Vega, Kijev, Fuji, Panasonic a v poslední době Nikon D800," říká Jiří Vít.

Stále se zúčastňuje výstav a soutěží a je členem hned dvou fotoklubů – v Novém Městě nad Metují a v Novém Hrádku. Výstava začala 30. července a na vernisáži zahrála rodina Lichých. Při vernisáži výstavy vystoupil Dr. Ivo Janza, dlouholetý pracovník katedry výtvarné kultury Univerzity Hradec Králové a Umělecko-průmyslové školy hudebních nástrojů tamtéž. Ten mimo jiné uvedl: „Na první pohled je patrné, že tvorba Jiřího Víta je výzvou k ocenění prostých věcí a k soustředěnému vidění světa prostřednictvím detailu. Zároveň jsou tu velkoformátové fotografie – prostor viděný zblízka, prostor bez horizontu. Mnohdy jde o skutečnost nejenom na dosah, ale téměř na dotek. Divák je tak bezděčně vtahován do fotografického celku, účastní se fotografického děje a vstupuje do něho svými představami a interpretacemi.

Ale nejsou zde jen fotografie – je tu zároveň osobnost fotografa. To co podniká je náročné… Jsou to skutečné výpravy do koutů přírody vyžadující vytrvalost, houževnatost a maximální trpělivost…

Jiří Vít však není fotografujícím lovcem. Vedle fyzického nasazení je pro něho příznačná snaha sžívat se se skutečností, být její citlivou součástí, rozumět si s ní nejenom jako bystrý pozorovatel – ale jako ten kdo má drobné přírodní děje rád.

Po výtvarné stránce využívá autor tlumenou barevnost. Je-li barevný rozsah nevelký o to větší důraz klade na světlost, rozpětí kompozice a na bohatství a rozmanitost jednotlivých struktur a skutečností… Klade důraz doslova na její skupenství – dotýkají se nás tak plochy matné, lesknoucí se, blyštivé, zrnité… Jiné působí sametově – ať jde o vodní tříšť, kameny, listí nebo mravenčí těla…

Celkově lze říci, že Vítovy fotografie vykazují cennou vlastnost – mají patinu, svou tlumenou krásu… Patina nám ukazuje, jak se na věcech usazuje čas. Je patrné, že tyto práce delší dobu zrály a získaly tím na věrohodnosti a přesvědčivosti.

Příroda je nejenom místem zrakových dojmů… Je plná dění, příběhů, prostě života… Proto jsou některé fotografie doplněny slovem." Autorkou drobné poezie, která výstavu doprovází, je Denisa Jirásková.     

(bed, lh)