„Podle toho, co jsem našel, nebo spíše nenašel na internetu, tak jsme určitě jediní v Evropě a možná i na světě. Máme na to i patent,“ komentoval Pavel Zářecký z Kunvaldu výrobu automatické kuše, kterou předvedl i na Anenské pouti minulou neděli v Rokytnici v Orlických horách.

Že jde o skutečnou raritu, dokazuje i historie toho, jak se původním povoláním počítačový expert k technické dokumentaci dostal.

„Tři roky jsem byl na zkušené v Anglii, kde jsem si právě všiml překreslené kuše. V roce 1900 vše pořídil Angličan, který se účastnil Boxerského povstání proti oslabené vládnoucí Mandžuské dynastii a proti cizím okupačním silám v Číně. Našel zbraň na hradbách a díky němu se dochoval mechanismus. Proti moderním puškám a dělům již tehdy automatické kuše měly šanci obstát,“ prozradil Pavel Zářecký, který se dvěma dalšími společníky vyrábí repliku z jasanového, bukového a smrkového dřeva. Povrch je napuštěn tmavým voskem.

„Jde o starý čínský systém. Tětiva je zaháknuta do zářezu ve dřevě a jednoduchým kolíčkem se vytlačuje. Zatímco evropské kuše se nabíjely poměrně složitě a dlouho, v tomto případě je celý systém daleko jednodušší. Navíc šlo o rychlopal s automatickou spouští, kam se vešlo deset šipek, “ vysvětlil.

První zmínky o těchto kuších se datují od 1. století našeho letopočtu. Je však pravděpodobné, že vznikly ještě dříve, podle některých pramenů kolem roku 250 př. n. l. Kuše se do současné podoby ustálila přibližně v 16. století za dynastie Ming. Čínská vojska pak používala tuto zbraň až do Čínsko-japonské války v letech 1894-95.