VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lesnictví v literatuře: Jaromír Tomeček

Český spisovatel, právník-notář, nejvýznamnější představitel české přírodní prózy ze druhé poloviny 20. století.

28.4.2008
SDÍLEJ:

ilustrační fotoFoto: Archiv VLP

JUDr. Jaromír Tomeček je tvůrcem beletrizované prózy o přírodě dokonale odborně poznávané, osobně prožívané a energicky bráněné ve vícero jak 60 knihách těžících převážně z přírody Zakarpatska a Moravy, Podýjí, Pálavy, Jeseníků, Drahanské vysočiny a příměstské přírody Brna a Brněnska.


Tři období


Tomečkovu tvorbu lze rozčlenit do tří časových tvůrčích období a tematických celků vzájemně se prolínajících. První období je zakarpatské (1934-1947), druhé moravské (1954-1965?), v němž si spisovatel všímá přírody zcivilizované a civilizací ohrožované. Ve třetím období od 70. let se do popředí dostává téma filozofické, kosmické a ekologické řešící dilema: příroda - civilizace a příroda – člověk. J. Tomeček ve svém díle zahrnuje přírodu jako celek, flóru i faunu, hory, poloniny, lesy, luka i vody a ve svém literárním díle se často dotýká lesnické a myslivecké problematiky a ochrany přírody. Nejvýrazněji lesnická tematika je zastoupená v poněkud školsky didaktickém románu pro mládež Věčný hvozd (1956) dějově lokalizovaném do pohraničních lesů v Jeseníkách. Spisovatel Tomeček s oblibou využívá postav lesníků, hajných, dřevorubců, pytláků, lovců, melioračních a lesních inženýrů, přírodovědců a ochranářů přírody ke svým estetickým a kognitivním záměrům autorským a uměleckým.


Životopis


Pro lepší pochopení rozsáhlého Tomečkova literárního díla je nezbytné stručně seznámit se s jeho biografií, životopisem. Jaromír Tomeček se narodil 30. září 1906 v Kroměříži v rodině kulturně založeného krejčího. Po maturitě na zdejším klasickém gymnáziu, kdy během studií si přivydělával kondicemi a ministrováním a oblíbil si též přírodní vědy, dějepis, přírodopis, zeměpis a astronomii, odejel do Brna studovat práva, která ukončil státními zkouškami a rigorózem až v roce 1947 a získal doktorát. Po třetím studijním semestru se v roce 1926 přihlásil jako magistrátní úředník na tehdejší Podkarpatskou Rus, patřící v letech 1919-1939 Československé republice. Během 13 let (1926-březen 1939) zde působil na řadě míst v různých profesích a funkcích, posléze jako vedoucí notář ve Volovém. Tehdy zapomenuté Zakarpatsko s překrásnou panenskou a divokou nedotčenou přírodou karpatských polonin, žlebů i pusty a s ryzími charaktery horalů s ještě patriarchálním způsobem života objevovalo mnoho českých spisovatelů, s nimž se J. Tomeček seznamoval. Tento pobyt v divočině měl rozhodující význam pro formování Tomečka jako spisovatele, zaníceného tuláka, obdivovatele a zasvěceného pozorovatele přírody i zvyků horalů. Od roku 1934 začal publikovat, reportáže ve Stráži myslivosti a od roku 1935 otiskoval své přírodní črty a fejetony v Lidových novinách. Po vyhnání ze Zakarpatska v březnu 1939 vrátil se se svou rodinou na Moravu. Krátce žil v Kroměříži a v roce 1940 se přestěhoval do Brna, kde pracoval jako úředník a prošel řadou funkcí i zaměstnání. V posledním roce války byl totálně nasazen do slévárny. Zde mu vyšly v roce 1944 první knihy V letech 1953-1962 byl redaktorem literárního časopisu Host do domu. Od roku 1962 se věnoval už pouze spisovatelské činnosti a zde v Brně dne 15. července 1997 zesnul ve věku nedožitých 91 let. Zanechal po sobě úctyhodné dílo.


Přírodní prózy


Jaromír Tomeček se stal klasikem české přírodní prózy. Navázal tak svým dílem na světové spisovatele píšící o přírodě jako byli: I.S. Turgeněv, Michail Prišvin, Jack London a další. Svým dílem navázal na štafetu českých a moravskoslezských prozaiků píšících o přírodě, jmenovitě lze uvést Josef Thomayer, Jan Herben, Alois a Vilém Mrštíkové… V mnohém je Jaromír Tomeček svou uměleckou úrovní přesáhl a překonal.


Z lesnického a ochranářského hlediska si pozornosti zaslouží vedle didaktické prózy Les u řeky (1954) s postavou hajného především Tomečkův román pro mládež Věčný hvozd (1956), lokalizovaný do pohraničních lesů v Jeseníkách. Ocitujme nyní z monografie Jaromír Tomeček od Sylvy Bartůškové: „Vlastní děj Věčného hvozdu je prostý. Inženýr Sokol a jeho skupina napravují škody primárně způsobené vykácením bukových lesů v 19. století a sekundárně ničivou bouří 1. června 1921. Ta smetla do údolí mnohahektarové plochy jehličnatých stromů, mělkými kořeny špatně ukotvených v prsti, které byly vysázeny místo původních listnáčů, a obnažila hory na holou skálu (Svědectví hrůzy).


Při zalesňovacích pracích, prováděných podle dlouholetého bádání biologa Šmardy, prožívá inženýr Sokol nebo lesní dělník Martin mnoho neobvyklých setkání s lesními živočichy na místech už zcela jednoznačně určených: v údolí říčky Děsné, na hřbetu Vysokých holí, v okolí Zámeckých bud nebo Františkovy myslivny, v Obřím dole, v lesích kolem pramenů Branné.” Hlavní postavou je lesní inženýr, odborník provádějící meliorační práce ke zlepšení lesních poměrů. Autor odmítá hrabivost bývalých majitelů polesí, kdy nevhodnými pěstebními zásahy, zbavování hor listnatých stromů, byla posléze i půda zbavována soudržnosti a odplavována do údolí a moře. Tomečkovi se podařilo udržet v rovnováze odbornou výkladovou složku lesního hospodáře s estetickými a poetickými obrazy účelného řádu v životě přírody. Už zde nastoluje dialektické sepětí vazeb mezi přírodou a člověkem.


Jižní Morava


Nejplodněji ovlivnila Tomečkovu tvorbu krajina jižní Moravy. Pavlovské vrchy, vinice, louky a lužní lesy s dyjskými meandry pod nimi v pozoruhodném díle, snad románu Admirál na Dyji (1962). V něm se Tomeček stává ekologickým hlasatelem a obráncem nedotčené krajiny, trýznivě pustošené dravým podnikáním ve formě meliorací, kácení lužních stromů nebo přeměny nivy v pole, brojí proti podnikání ochuzující často bezúčelně a zbytečně krajinu a přírodu o její rozmanitost vegetační i faunu a o nesčetné druhy vzácných ptáků. Tomeček apeluje na lidský cit a intelekt. Pro uměleckou výpověď využil reakcí dyjského bagristy-pískaře Lukáška (vlastně přeměněný autor-vypravěč), rybáře Pařízka a hajného Nábělku, prohlížejícího škody při záplavě luhu po melioracích a živelné povodni, kdy přijdou o život tisíce ryb. (Tomeček už v roce 1944 vydal román Stříbrný lipan beletrizovaný životopis pstruhovité dravé ryby karpatských bystřin a peřejí.) Pro spisovatele J. Tomečka je charakteristický humanismus. Od šedesátých let v jeho díle se zvyšuje filozofičnost, ubývá dějovosti, epika se lyrizuje, narůstá frekvence úvah, reflexí, reminiscencí, vizí, aniž mizí autorova schopnost kresby přírodního detailu . V plné básnivosti zaznívají motivy noční přírody, hvězdné oblohy, kosmu, starých bájí. Z nového úhlu se vrací k zážitkům z dětství, mladosti a Karpat. Zkrátka do popředí se stále více dostávají otázky o podstatě lidství, o cílech a touhách člověka, o umění, kultuře i přírodních jevech ze širšího filozofického a kosmického hlediska. Podle J. Tomečka by si čtenář měl uvědomovat, že „vlka živí nohy, orla křídla a člověka srdce”. To je odkaz umělce Jaromíra Tomečka nám.

(Jiří Uhlíř)

28.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

PREMIÉROVOU mistrovskou trefu si v náchodském dresu připsal v sobotním dopoledni Michal Rojšl (vínový dres).

Broumov po svém sestupu zatím dost tápe

Ilustrační foto.

Zraněného motorkáře transportoval vrtulník do nemocnice

Historický spolek Antares a tanečnice potěšily svým vystoupením

Náchod - Vystoupení šermířů, rozvlněné křivky břišních tanečnic a večerní ohnivá show – to a další zábavu v sobotu nabízela dětem i dospělým návštěvníkům Hospůdka u Mílů. O reprodukci historického šermu se postaral spolek Antares z Náchoda, který zábavné odpoledne započal příběhem Jana Koldy ze Žampachu v 16 hodin.

Folklorní festival patří k nejvýznamnějším svého druhu v Evropě

Červený Kostelec - Je až neuvěřitelné, jak krásné chvíle rychle utíkají. Už uplynuly čtyři dny, kdy z úst pana starosty zazněla slova, na která čekali fanoušci folkloru dlouhých 360 dní: „Šedesátý třetí folklorní festival Červený Kostelec považuji za zahájený!“ Tím se rozjelo pět krásných, folklorem naplněných dní.

Při nehodě dodávky zahynul mladý muž

Náchod - V sobotu před čtvrtou hodinou ranní došlo v Náchodě, části Pavlišov k tragické nehodě, při níž zemřel pětadvacetiletý muž.

Hronov má opět postupové choutky

Náchodsko - Úvodním kolem startuje o tomto víkendu fotbalový JOPECO Okresní přebor mužů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení