Je zobrazena na velkém státním znaku, na prezidentské standartě, na slavnostních tiskovinách, bankovkách. Stačí se podívat na mapu, kolik geografických názvů jméno lípa obsahuje nebo je od něj odvozeno. Stačí si vzít takové Lipno, Lázně Lipová, Kamenice nad Lipou. Strom tedy měl a stále má v lidském životě významné místo. I bez nadsázky lze tedy říci, že tento strom člověka skutečně provází od kolébky po hrob. Již málokdo ovšem tuší, jak se taková lípa stromem republiky vlastně stala. V zemích Čechů, Moravanů a Slezanů bývalo zvykem, že se lípa vysazovala při nějaké významné události, kupříkladu při svatbě. Pod lípou se dále konaly vesnické sněmy nebo kázání. Lípa byla také opředena nejrůznějšími pověrami. Lipové lýko údajně sloužilo ke spoutávání démonů. Figurka z lipového dřeva se nosívávala pro štěstí. Nošení lipové kůry zase chránilo před otravou. A její listy se využívaly při tajných kouzlech k získání nesmrtelnosti. Z lipového dřeva byly vyřezávány oltáře, neboť toto dřevo se italsky nazývá „lignum sanctum“, tedy svaté dřevo. Lípa se stala oficiálním národním symbolem jako protiváha velkoněmeckému dubu až na Všeslovanském sjezdu v Praze během 2. až 12. června roku 1848, kterého se účastnili delegáti všech porobených slovanských národů - Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, dále tedy i: Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci. Spisovatel Jan Kollár v době národního obrození určil lípu za „symbol slovanské vzájemnosti“. U nás, po vzniku ČSR v roce 1918, si lípa našla téměř v každé vsi a v mnoha městech své místo. Podobně tomu bylo také při výročí založení republiky v roce 1948, dále pak v roce 1968 nebo v roce 1990. Bohužel, některé lípy úder blesku nebo zásah člověka nepřežily. Slavnostní vysazení se u jiných nezaznamenalo.

Jinak tomu nebylo ani v Náchodě a v okolních obcích, dnes v jeho některých příměstských částech. Podle vyprávění pamětníka - pana Miroslava Šolína (62) z Náchoda, který dlouhou dobu bydlel ve Starém Městě nad Metují, se právě v této lokalitě nacházejí dokonce dvě památné lípy. Jedna, údajně z roku 1968, se nachází před domem čp. 36 v ul. Odboje, to znamená u cesty - proti firmě BARTOŇ - textilní závody. Další lípa byla vedle téhož domu (čp. 36) vysazena již v roce 1938. „Pozor, pod lípou je ukryt tubus s mincemi a vzkazem pro budoucí pokolení,“ s úsměvem na tváři ke mne tiše promlouvá pan Miroslav Šolín. U žádného ze stromů jsme tabulku či kámen s označením data vysazení nenalezl. Věk stromů by podle mého střízlivého odhadu asi odpovídal. Pamětníci, kteří by slova pana Šolína mohli potvrdit, již údajně nežijí. Snad jen pan Bohuslav Světlík či Václav Celba, nebo někdo další ?. Jsou-li tedy oba stromy opravdu tak významné a zda-li se ona legenda zakládá na pravdě, se mi bohužel ověřit nepodařilo. Třebas mé hledání bylo povrchní a nějaká písemná zmínka či pamětník skutečně existují. Také doufám, že případní hledači pokladů budou k lípě z roku 1938 shovívaví a nepoškodí její 71 let starý kořenový systém…


Jiří Polák, Náchod