VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O pietě, ignoranci i kulturní úrovni

Náchodsko - Občas postojím u památníku náchodských obětí šoa. Na temném obsidiánu je vyznačeno 233 jmen – jména popravených, umučených, upálených, jména lidí, kteří nikde nemají svůj hrob – každé do kamene vytesané jméno zasluhuje naši trvalou úctu.

16.10.2009
SDÍLEJ:

Jsou tam i jména padlých letců – ti zasluhují navíc i náš vděk. A ještě další jména Židů z náchodského okolí. Mimo kamínku odevzdávám jménům mrtvých i modlitbu za jejich památku i za jejich duše – El male rachamim.

Avšak častěji chodím kolem místa, kde jsou pochováni i předkové a rodiče těch umučených – kolem bývalého židovského hřbitova založeného v roce 1592 v ulici Na Hamrech. Do té doby převáželi náchodští své mrtvé na centrální hřbitov v Praze. Ke hřbitovu patřila i obřadní síň, ke které příslušel i byt správce hřbitova. Hřbitov plných 350 let sloužil jedné z nejstarších židovských obcí v Čechách, ve které působila řada proslulých rabínů, z nichž patrně nejznámější byla osobnost dr. Gustava Sichera, později po návratu z emigrace prvního poválečného pražského rabína.

Na pohřebišti, o kterém vedu tuto řeč, jsou pochovány i ostatky mnohých lékařů, zdatných obchodníků, prostých občanů i zakladatelů náchodského průmyslu. (Domnívám se, že je památkou neméně tak významnou jako vojenský hřbitov z roku 1866 nebo rodný dům astronoma Antonína Strnada či Bartoňův dům na Kamenici nebo i plastiky Břetislava Bendy).

V roce 1942 začala jeho likvidace. Nacistické úřady nechaly zbourat kameny se jmény a vytesanými symboly značícími charakteristiku jednotlivých pohřbených a navršené hroby byly v následujícím roce zplanýrovány. O objekt přilehlé obřadní síně projevil zájem tehdy mladý kovář Václav Matlas a svou žádostí o přestavbu na kovárnu ji patrně zachránil před demolicí.

Po válce se plocha hřbitova i této kovárny stala majetkem československého státu. V roce 1949 byla na ploše bývalého hřbitova odhalena pamětní deska. Po řadě uživatelů se majitelem dnes už bývalé kovárny stalo město Náchod, které domek ve značně zchátralém stavu vrátilo jako restituci smlouvou darovací až dne 9. října 2003 – tedy před šesti lety.

Staronový majitel nechal svou organizací, pověřenou péčí o památky a hřbitovy, vypracovat dokumentaci na řádnou rekonstrukci a zajistil částečnou konzervaci i zabezpečení tohoto objektu. Protože v závěrečném období probíhajících restitucí dostala pražská Židovská obec „darem“ řadu objektů v podobně zbědovaném stavu, nedokáže ani při sebelepší snaze, zajistit jejich okamžité uvedení do důstojného stavu – neodmítá tedy ani spoluúčast obcí, v jejichž katastru objekt stojí; zvláště tehdy, když příslušná města v budoucnu zrekonstruované objekty plánují užívat pro regionální aktivity. Všude jinde je pomoc města i příslušného kraje v těchto případech obvyklá – očekával jsem, že i u nás budou představitelé našeho města vstřícnější.

Dnešní stav je zahanbující: na chodníku u bývalé obřadní síně, později kovárny, bývá rozsypaný něčí stavební materiál, za otevřenými dveřmi je z chodníku vidět míchačku na beton a poházené fragmenty nalezených náhrobků. Opadávající části venkovních stěn jsou nebezpečné pro procházející chodce, lavičky v prostoru bývalého hřbitova, který prý dnes slouží jako park, jsou špinavé se zablácenými plochami pro sezení, jsou počmárané i vandalsky rozbité. Po ploše kde jsou pohřbeni lidé pobíhají nejen děti, ale i venčící se psi. Trávníkem vedou vyšlapané cestičky a leží tu vyvrácené kovové zábradlí – některé z jeho částí si už kdosi odnesl. Původní zvětralá a otlučená pamětní deska z pískovce je už téměř nečitelná, ale často i odtržená a shozená na zem. Jistě je to dobrý příklad bezohlednosti i beztrestnosti vandalů pro žáky sousední školy. Okolní občané si stěžují na občasné večerní „koncerty“ pubescentů a Městská policie se i tady odmítá angažovat, má prý jiné úkoly.

Asi před třemi roky jsem požádal paní místostarostku, zda by ten pomníček napovídající, co se zde nalézá, nemohl být obnoven a pokud možno z vhodnějšího materiálu než je pískovec. Zdůraznil jsem, že stačí podobně skromné provedení jako je to současné. Paní místostarostka mi dotčeně odpověděla, že na to rozpočet nepamatuje a město na to peníze nemá. Namítl jsem, že jsem podobnou desku nedávno nechal zhotovit a místní kameník mi účtoval za jednotlivá písmena po 40 Kč. Celý epitaf na žulové desce obsahující zhruba stejný počet písmen stál přes sedm tisíc korun. Ještě jsem se zeptal, jestli město Náchod opravdu těch 10000,– Kč nemá. A dodal jsem, že by se do této ceny vešel snad i panel upozorňující občany i pejskaře na pietu tohoto místa. Paní místostarostka mi tehdy slíbila, že to „projedná v radě“. A tím celá záležitost pro ní zřejmě skončila.

Požádal jsem tedy písemně představitele města Náchod i městské zastupitelstvo o nápravu a pokud možno i o skutkovou a finanční podporu realizace projektu obnovy domku, který má sloužit i městu. Návrh skončil v šuplíku pana místostarosty. Při urgenci odpovědi mi řekl, že to žádná památka není a že je to záležitost jen jejího majitele.

A tak se mi nedivte, že krásné líčení jisté členky městského zastupitelstva, jinak angažující se paní učitelky, otištěné nedávno v tomto deníku mě poněkud „rozhodilo“. Její prohlášení, že „město Náchod chce zachovat poslední památky po Židech“ se nejeví jako snaha cosi napravit, ale jen jako úsilí o opětné zviditelnění sebe sama.

Ostatně přiložená fotodokumentace pořízená tři měsíce po otištění reportáže je dostatečně výmluvná. Stydím se jako občan tohoto města za jeho současné vedení a nejsem zdaleka sám, kdo je považuje za nejméně výkonné, jaké pamatuji. A ještě dodávám, že pamatuji už poměrně dost.

Tomáš Dražan, Náchod

16.10.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V čele TIP ligy Náchodska je Jaroslav Valchař

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Pády z kola bolí i na cyklostezce, policisté řešili už několik střetů

Náchodsko - Ve všech lokalitách přibývají nové a nové kilometry pohodlných a bezpečných cyklostezek. Ovšem zvýšené bezpečí pro jezdce na bicyklech i na kolečkových bruslích není absolutní. Cyklistům sice na jim vyhrazené stezce nehrozí srážky s motorovými vozidly, ale povinnosti být ohleduplní vůči sobě i jiným uživatelům stezek je samozřejmě niko nezbavil.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Dorost si prožil poločas hrůzy

Náchod - Vstup do nového ročníku fotbalové České ligy staršího dorostu se náchodským svěřencům trenéra Zdeňka Samka nepovedl.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Královéhradecko - Nebezpečnou chorobou, která napadá nervový systém člověka a může vést k úplnému ochrnutí, loni v kraji onemocnělo 19 lidí. Rok předtím to podle údajů královéhradecké Krajské hygienické stanice bylo sedm případů a v roce 2014 se klíšťovou encefalitidou nakazili jen čtyři lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení