VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před sto dvaceti lety se v Jaroměři narodil Josef Marván

Jaroměř - Josef Marván, odborný učitel a ředitel měšťanských škol v Jaroměři (1919-1949), osvětový pracovník, knihovník (1949-1959), sbormistr Jaromíra, publicista, italský legionář se narodil 17. března 1889 v Jaroměři v živnostenské rodině.

17.3.2009
SDÍLEJ:

Josef Marvan na kresbě akademického malíře Jiřího ŠkopkaFoto: Reprofoto Deník

Otec měl řeznictví v Jaroměři na náměstí čp. 37. J.E. Marvan vychodil v letech 1895-1900 a 1901- 1904 obecnou a měšťanskou školu v Jaroměři a jeden ročník německé měšťanské školy v Kuksu (1900-1901). Úspěšně absolvoval Učitelský ústav v Jičíně (1904-1908), kde 1.7. 1908 maturoval a posléze zde získal po úspěšných dvou zkouškách učitelskou způsobilost pro obecnou (1910) a měšťanskou (1914) školu. Od 1. září 1913 do 30. 6. 1914 navštěvoval v Praze celoroční kurs pro učitele měšťanských škol a současně poslouchal na Filosofické fakultě University Karlovy fysiku, chemii a přírodní vědy.

Základní vojenskou službu prodělal o školních prázdninách v roce 1912 a 1913. Aktivně se zúčastnil jako voják první světové války na bojišti srbském, dvakrát ruském a dvakrát italském, kde byl zajat a kde se přihlásil do čsl. zahraničního vojska. Zařazen byl do 34. československého domobraneckého praporu v Avezzaně. Do vlasti se vrátil s italskými legiemi v dubnu 1919 a po dvou měsících byl k 30.6. 1919 demobilizován. V čsl. armádě dosáhl hodnost kapitána pěchoty v záloze. Vojenskou službu konal naposledy v květnu a červnu 1945. Jako italskému legionáři, účastníkovi prvního odboje, mu byla za zásluhy v roce 1947 a 1948 udělena tři vojenská vyznamenání – pamětní medaile. Aktivně se zúčastnil též druhého odboje za nacistické okupace a unikl jen o vlas za heydrichiády popravě.

V Jaroměři působil jako učitel fyziky, chemie a přírodopisu na Měšťanské škole chlapecké (1919-1923) a posléze zejména jako učitel (1923-1949) a definitivní ředitel Měšťanské školy dívčí v Jaroměři (dnešní ZŠ B. Němcové) od února 1941 do 31. prosince 1949, kde ve školním roce 1948/49 splnil úkol sloučit obě měšťanské školy v jednu školu střední. K 31. 12. 1949 odešel na vlastní žádost na trvalý odpočinek. Avšak nadále aktivně působil v jaroměřské osvětě jako kulturní pracovník a činorodý knihovník. Už od roku 1908 do své smrti byl agilním členem Pěvecké a hudební jednoty Jaromír v Jaroměři. Později i jako kronikář, zástupce sbormistra a v letech 1952-1953 sbormistr Jaromíra, pro něhož zpracoval v roce 1956 hodnotné dějiny sboru v podobě knižní brožury 100 let JAROMÍRA pěveckého souboru ZK Juta Jaroměř 1856-1956 (1956).

V osvětových a veřejných funkcích a institucích ve městě pracoval hned po návratu z vojenské služby v roce 1919 jako jednatel a později předseda Místní osvětové komise, předseda knihovní rady jaroměřské, správce okresního střediska pro výchovu filmem a diapositivem, v Boučkově loutkovém divadle, v Klubu českých turistů, v Sokole, ve Svazu přátel Junáků-skautů. Od roku 1945 byl předsedou místní skupiny Svazu zaměstnanců škol a osvěty a členem Svazu protifašistických bojovníků.- Podle vlastního životopisu Josef Marván od 15. 9. 1949 do září 1951 už jako důchodce vedl Okresní lidovou knihovnu v Jaroměři a pak zase od 1.7. 1951 až do své smrti v roce 1959 byl knihovníkem. Od října 1951 do 30.6. 1956 řídil jaroměřskou Okresní lidovou knihovnu jaroměřský rodák PhDr. Jaromír Loužil (* 1926). Tehdy za jejich působení jako členů KSČ na příkaz shora komunistických strážců došlo po „ Vítězném únoru 1948” k „očistě fondů od ideové a umělecky závadné literatury”, ke zdecimování knihovního fondu, k masivnímu vyřazování knih, zejména společenskovědní, filozofické a historické literatury (T.G. Masaryk, Josef Pekař ad.). Někdy šlo o hodnotné a nadčasové knihy. Nelze však litovat ztrátu brakové, kýčovité literatury typu – červená knihovna, dívčí románky, rodokapsy , indiánky, westerny apod.

Josef Marván často přednášel a byl též publicisticky činný. Od roku 1938 do roku 1939 redigoval 13. a 14. ročník vlastivědného časopisu Pod Zvičinou. Zde i jinde opublikoval asi 30 článků a studií o dějinách města, muzea, knihovny, památek i osvěty Jaroměře, Josefova a Jaroměřska. Josef Marván po květnu 1945 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické a v únoru po jejím sloučení s KSČ se automaticky stal komunistou. Proniknut byl však spíše Masarykovým humanismem a demokracií. Vykonal mnoho na poli jaroměřské kultury, osvěty, knihovnictví i školství od roku 1919 do roku 1959, kdy tragicky zahynul dne 5. května 1959 při autohavárii v Choustníkově Hradišti. Vděčně na něho vzpomínají jaroměřští knihovníci, kdy se zasloužil o přemístění knihovny 19. prosinci 1949 do dnešních prostor samostatné budovy, bývalé Náhlovského vily na Na Ostrově, Proboštova 180, jeho žáci i jeho dcera Eva Tikalová z Prahy, která poskytla podklady pro tento medailonek.

(Jiří Uhlíř)

17.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Pobírali sociální dávky, na které neměli nárok

Zajímavé klasické škodovky, které zrovna hledají nové majitele.
AUTOMIX.CZ
30

Toužíte po klasické škodovce? Na prodej jich je řada. Tyhle jsou nejzajímavější

Policisté pokračují v letních kontrolách kamionů

Náchod - Neustálé kontroly čekají během prázdninových měsíců řidiče projíždějící přes republiku. Na Náchodsku se dopravní policisté ve středu 19. července spojili s pracovníky Centra služeb pro silniční dopravu a nedaleko přehradní nádrže Rozkoš vytvořili stanoviště ke kontrole řidičů dálkové nákladní dopravy.

Sklizeň komplikují vrtochy počasí

Královéhradecko, Náchodsko - Zatímco na Jičínsku jsou žně v plném proudu, na Trutnov-sku sklizeň obilí a řepky ještě nezačala.

Novináři se vydali po stopách, které na Náchodsku zanechal Jurkovič

Náchodsko – Po stopách svého slavného rodáka se vydali slovenští novináři, kteří přijeli do Kladského pomezí seznámit se s dílem, které zde zanechal slavný slovenský architekt Dušan Jurkovič.

Policie o prázdninách pomáhá i trestá

Královéhradecko - Letní prázdniny každý rok znamenají kolony, a to i v Královéhradeckém kraji. Aktuální dopravní omezení, proto situaci spíše zhoršují. Policisté si jsou vědomi nepříjemností, které se na cestách řidičům mohou přihodit, proto se je aktivně snaží řešit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení