VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Před sto dvaceti lety se v Jaroměři narodil Josef Marván

Jaroměř - Josef Marván, odborný učitel a ředitel měšťanských škol v Jaroměři (1919-1949), osvětový pracovník, knihovník (1949-1959), sbormistr Jaromíra, publicista, italský legionář se narodil 17. března 1889 v Jaroměři v živnostenské rodině.

17.3.2009
SDÍLEJ:

Josef Marvan na kresbě akademického malíře Jiřího ŠkopkaFoto: Reprofoto Deník

Otec měl řeznictví v Jaroměři na náměstí čp. 37. J.E. Marvan vychodil v letech 1895-1900 a 1901- 1904 obecnou a měšťanskou školu v Jaroměři a jeden ročník německé měšťanské školy v Kuksu (1900-1901). Úspěšně absolvoval Učitelský ústav v Jičíně (1904-1908), kde 1.7. 1908 maturoval a posléze zde získal po úspěšných dvou zkouškách učitelskou způsobilost pro obecnou (1910) a měšťanskou (1914) školu. Od 1. září 1913 do 30. 6. 1914 navštěvoval v Praze celoroční kurs pro učitele měšťanských škol a současně poslouchal na Filosofické fakultě University Karlovy fysiku, chemii a přírodní vědy.

Základní vojenskou službu prodělal o školních prázdninách v roce 1912 a 1913. Aktivně se zúčastnil jako voják první světové války na bojišti srbském, dvakrát ruském a dvakrát italském, kde byl zajat a kde se přihlásil do čsl. zahraničního vojska. Zařazen byl do 34. československého domobraneckého praporu v Avezzaně. Do vlasti se vrátil s italskými legiemi v dubnu 1919 a po dvou měsících byl k 30.6. 1919 demobilizován. V čsl. armádě dosáhl hodnost kapitána pěchoty v záloze. Vojenskou službu konal naposledy v květnu a červnu 1945. Jako italskému legionáři, účastníkovi prvního odboje, mu byla za zásluhy v roce 1947 a 1948 udělena tři vojenská vyznamenání – pamětní medaile. Aktivně se zúčastnil též druhého odboje za nacistické okupace a unikl jen o vlas za heydrichiády popravě.

V Jaroměři působil jako učitel fyziky, chemie a přírodopisu na Měšťanské škole chlapecké (1919-1923) a posléze zejména jako učitel (1923-1949) a definitivní ředitel Měšťanské školy dívčí v Jaroměři (dnešní ZŠ B. Němcové) od února 1941 do 31. prosince 1949, kde ve školním roce 1948/49 splnil úkol sloučit obě měšťanské školy v jednu školu střední. K 31. 12. 1949 odešel na vlastní žádost na trvalý odpočinek. Avšak nadále aktivně působil v jaroměřské osvětě jako kulturní pracovník a činorodý knihovník. Už od roku 1908 do své smrti byl agilním členem Pěvecké a hudební jednoty Jaromír v Jaroměři. Později i jako kronikář, zástupce sbormistra a v letech 1952-1953 sbormistr Jaromíra, pro něhož zpracoval v roce 1956 hodnotné dějiny sboru v podobě knižní brožury 100 let JAROMÍRA pěveckého souboru ZK Juta Jaroměř 1856-1956 (1956).

V osvětových a veřejných funkcích a institucích ve městě pracoval hned po návratu z vojenské služby v roce 1919 jako jednatel a později předseda Místní osvětové komise, předseda knihovní rady jaroměřské, správce okresního střediska pro výchovu filmem a diapositivem, v Boučkově loutkovém divadle, v Klubu českých turistů, v Sokole, ve Svazu přátel Junáků-skautů. Od roku 1945 byl předsedou místní skupiny Svazu zaměstnanců škol a osvěty a členem Svazu protifašistických bojovníků.- Podle vlastního životopisu Josef Marván od 15. 9. 1949 do září 1951 už jako důchodce vedl Okresní lidovou knihovnu v Jaroměři a pak zase od 1.7. 1951 až do své smrti v roce 1959 byl knihovníkem. Od října 1951 do 30.6. 1956 řídil jaroměřskou Okresní lidovou knihovnu jaroměřský rodák PhDr. Jaromír Loužil (* 1926). Tehdy za jejich působení jako členů KSČ na příkaz shora komunistických strážců došlo po „ Vítězném únoru 1948” k „očistě fondů od ideové a umělecky závadné literatury”, ke zdecimování knihovního fondu, k masivnímu vyřazování knih, zejména společenskovědní, filozofické a historické literatury (T.G. Masaryk, Josef Pekař ad.). Někdy šlo o hodnotné a nadčasové knihy. Nelze však litovat ztrátu brakové, kýčovité literatury typu – červená knihovna, dívčí románky, rodokapsy , indiánky, westerny apod.

Josef Marván často přednášel a byl též publicisticky činný. Od roku 1938 do roku 1939 redigoval 13. a 14. ročník vlastivědného časopisu Pod Zvičinou. Zde i jinde opublikoval asi 30 článků a studií o dějinách města, muzea, knihovny, památek i osvěty Jaroměře, Josefova a Jaroměřska. Josef Marván po květnu 1945 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické a v únoru po jejím sloučení s KSČ se automaticky stal komunistou. Proniknut byl však spíše Masarykovým humanismem a demokracií. Vykonal mnoho na poli jaroměřské kultury, osvěty, knihovnictví i školství od roku 1919 do roku 1959, kdy tragicky zahynul dne 5. května 1959 při autohavárii v Choustníkově Hradišti. Vděčně na něho vzpomínají jaroměřští knihovníci, kdy se zasloužil o přemístění knihovny 19. prosinci 1949 do dnešních prostor samostatné budovy, bývalé Náhlovského vily na Na Ostrově, Proboštova 180, jeho žáci i jeho dcera Eva Tikalová z Prahy, která poskytla podklady pro tento medailonek.

(Jiří Uhlíř)

17.3.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Police Symphony Orchestra potěšil Slezský Jeruzalém
11

Police Symphony Orchestra potěšil Slezský Jeruzalém

Den otevřených dveří spojený s Dětským dnem na letišti
24

Den otevřených dveří spojený s Dětským dnem na letišti

Právě jsme se narodili - květen 2017

Náchodsko - Vítáme nová miminka na Náchodsku. Podívejte se na fotogalerii novorozenců, kteří v přišli na svět v náchodské porodnici v květnu roku 2017. Šťastným rodičům gratulujeme.

Šachisté se ani po skončení mistrovských soutěží nenudí

Náchodsko - Šachisté ani po skončení mistrovských soutěží družstev nezahálejí a účastní se různých šachových turnajů.

Cyklostezka do Kuksu opět čeká nápor turistů

Kuks - Labská stezka v úseku z Hradce Králové do Kuksu i letos čeká nápor statisíců turistů. Loni se na ni od ledna do konce září vydalo více než 400 tisíc lidí, v tomto roce by číslo mělo být podobné.

Přibyly další trofeje

Náchodsko - Naplno se rozjela motocyklová sezóna a zejména ta na přírodních okruzích, v níž patří k nejlepším ve svých kategoriích i jezdci z Náchodska.Prvním ze závodů Přeboru České republiky pořádaných Autoklubem ČR byl ve Starém Městě u Uherského Hradiště Slovácký okruh – O cenu Bohumila Kováře.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies