VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Řezbář Petr Kysela: "Ruční práce je ruční práce"

Machovská Lhota /ROZHOVOR/– Mezinárodní horolezecký filmový festival (MHFF) v Teplicích nad Metují má pro autory vítězných snímků každoročně připravené specifické ocenění. Se svérázem dřevěného Boryše, jak se sošce říká, si nic nezadá ani její autor, řezbář Petr Kysela.

27.8.2010
SDÍLEJ:

Řezbář Petr Kysela.Foto: Lucie Vyčichlová

Padesátník původem z Police nad Metují žije už roky v lesním království v Machovské Lhotě skryt před zraky okolí. Kdo neví, kde jeho dům hledat, jen tak ho nenajde. Návštěva jeho hájemství však rozhodně stojí za to. Řezbář Deníku odhalil taje svého řemesla i zajímavou historii „dřevěného teplického Oskara“.

Proč se soška, kterou získávají autoři oceněných filmů na MHFF, jmenuje Boryš?
Pořadatelé festivalu před lety vyhlásili anketu, ze které vyšel vítězně název Boryš. Pochází to z jednoho vtipu, znáte to? Ne? Tak já vám ho povím. Policajti si založí horolezeckej spolek a nevědí, jak ho pojmenovat. Padají všelijaká jména, až někdo přijde s tím, že Boriš. „Proč Boryš?“ ptají se ostatní. „No protože Bory-š umí po skalinách!“
Lidem se taková přesmyčka české hymny líbila. Navíc v té době, krátce po revoluci, k tomu vznikl ještě další výklad. Název hymny je Kde domov můj? A ti horolezci se tehdy opravdu ptali, kde mají domov, jestli v cizině nebo tady. Boryš do toho tedy výborně zapadl.

Kdo vymyslel námět na sošku?
Tomáš Čada, který vzal po smrti Mirka Šmída pořádání festivalu do ruky, mi přinesl tohle. (ukazuje desky s logem MHFF na bílém pozadí, které se hemží drobnými poznámkami černým fixem). To logo navrhl nějaký náchodský grafik. K tomu jsem dostal tyhle úžasné popisky (zabodává prst na šipku směřující k podstavci, u které je dopsáno : „Asi takhle, nebo nějak jinak podle sebe“). To je historický dokument, podle kterého je Boryš vyrobený.

Vyřezáváte víc cen, nebo je Boryš jediný?
Rozhodně jich je víc. Když to vezmu namátkou, vyřezával jsem třeba cenu pro výherkyni Mistrovství světa v bridži v Bulharsku, dělal jsem třeba také ceny pro vítěze Běhu na Hejšovinu a Běhu na Hvězdu nebo ceny na Rallye Sudety.

Když vám někdo zavolá, že by chtěl vyřezat cenu, přinese vám námět, jako to bylo u Boryšů, nebo si je vymýšlíte sám?
Námět je pro řemeslníka vždycky nejtěžší, na to ostatní už má vždycky někdo dost šikovné ruce. Ideální je, když je to ke konkrétnímu sportu, protože ten se dá zachytit. Ve dřevě není problém pak najít něco, co se k danému sportu hodí.

Mohl byste popsat výrobu Boryše krok za krokem?
To je složitý. Nejdřív se běhá s metrem kolem kůlny a hledá se fošínka, ze které by šel udělat základ. Ono se to nezdá, ale ten podstavec má rozměr deset krát patnáct centimetrů. Najít takový trámek není žádná legrace. Používám šablony, abych se s tím nemusel vždycky znova kreslit. Musí se hlídat, aby byly přibližně všechny sošky stejné.

Neuvažoval jste o využití technologií, které by část práce odvedly za vás? Sošky by se daly nahrubo předfrézovat, na vás už by pak bylo jen dodělat detaily…
Říkal jsem Máše (ředitelce MHFF Jirmannové – pozn.aut.), že v Podorlicku existuje fréza, která jich umí udělat dvanáct naráz. Jenže ruční práce je ruční práce.

Co dalšího vyřezáváte, kromě nejrůznějších ocenění?
Všechno, v řezbařině se nevyhýbám ničemu. Za rok udělám tak dvě tři velké práce a spoustu malých, podle toho, co si lidi přejí, většinou jako dárky.

Jaké náměty vyřezáváte nejraději?
Pohyb, myslím, že je to vidět. Prkno je prkno, chci porušit tu jeho dřevěnost a strnulost. Rád mám také koně a jezdecké motivy.

Který svůj výtvor považujete za nejpovedenější?
Tak… Nikdy se nic nevyhodilo (smích). Na to se nedá odpovědět. Každý řemeslník nebo malíř si určitě říká, že pořád se na díle dá něco vylepšovat. Nakonec je vždycky spása, že to musí být hotové do určitého termínu.

Dnes se řezbařinou živíte. Kdy se z vás stal profesionální umělec?
Po revoluci, když se dalo začít podnikat. Přidaly se k tomu ještě rodinné problémy, tak jsem odešel z mlíkárny a začal to dělat jako profesionál. Začátky byly legrační. Když jsem udělal první sochu, říkal jsem si, že nic tak krásného se mi už nikdy nepovede. Těžko jsem se s ní loučil.

Dá se řezbařinou uživit?
Uživit jo, ale nic jinýho. To vidíte (rozmáchne se s úsměvem kolem sebe). V dnešní době hlavně koliduje řemeslo, které používá klasicky dláto, palici a ruční pilu, s amatérismem ala „motorová pila a nic víc“. Když se pak sejdou klasici, říkají si, proč by měl být strom, který rostl sto roků, zpracovaný za dvě hodiny?

Předpokládám, že vy používáte raději klasické řezbářské metody…
Motorovou pilu používám minimálně. Ke kácení a dělení dřeva, rozhodně ale ne k finální práci. Zas je asi pravda, že kluci s motorovkama toho stihnou udělat víc a mají za svojí práci víc peněz, než já rukou. Což je trochu nepoměr.

Jezdí se autor sošky pro vítěze podívat na Festival do Teplic?
Ano, vždycky aspoň den se tam snažím strávit, ze zájmu. Pořád ještě dělám do lezení. Na druhou stranu, ty filmy pro mě už nejsou tolik, co zamlada. Tenkrát jsme i Alpy znali spíš z obrázků, natož nějakou Ameriku. Teď už bych řekl, že to není nic vzácného. Ve světě jde dnes spíš o techniku a sílu. Mě se ale na lezení líbí takový ten morál a kamarádskost, co potřebujete tady na pískovci.

(Lucie Vyčichlová)

27.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Řidič červené Hondy chtěl vycouvat, ale místo toho se rozjel dopředu, přímo k vodní hladině. Ještě však stihl zatočit, takž nevjel do vody přímo, ale dvěma koly zůstal na trávě.
4

Automatická převodovka řidiče vytrestala, málem utopil auto v Rozkoši

Žiláka pohltilo MTB enduro

Teplice nad Metují - MTB enduro je raketově šířící se odnož závodů na horském kole, v němž se snoubí všechny krásy jízdy na biku s tím rozdílem, že v závodě jde o měřené (erzety) a neměřené (transfery) úseky.

Nepoučitelná - půl roku po vrácení řidičáku nadýchala přes tři promile

Náchod - To, že řízení pod vlivem alkoholu je nejen velmi nebezpečné, ale i zakázané a trestně postižitelné, ví snad každý. Najdou se však i tací, kteří na zákazy nedbají a klidně se opakovaně vystavují postihu, a tím i opakovaně ohrožují jiné.

Mezilečí opět na síti - elektřina se v obci rozběhla po 4 dnech

Mezilečí - Tak konečně! Od úterního večera opět v obci funguje elektrický proud.

Dvě večerní nehody v regionu

Jičínsko, Náchodsko - V obci Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku se před dvacátou hodinou střetla dvě osobní auta.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení