Jak sám název tohoto zařízení dává tušit, jedná se o přechodný domov pro různé druhy převážně hmyzu. „Hotel bude sloužit například broukům, beruškám, pavoukům, ale i třeba ještěrkám či ježkům,“ řekl nám předseda sdružení ČSOP JARO David Čip. Nápad vybudovat „Hmyzí hotel“ pochází právě z jeho hlavy.

Samotná stavba tohoto „hotelu“, který poslouží hmyzu například ke hníznění či k zazimování se, trvala zhruba tři dny. Výrobním materiálem byly staré kameny, hlína, špalky, rákos a další přírodní suroviny.

Celý „hotel“ je imitací volné přírody, takové, která není v dnešních dnech už téměř k vidění. Moderní doba přeje upraveným, úhledně posekaným trávníkům ve sterilních zahradách, jimiž se majitelé pyšní coby okrasou. Pro zvířata je však tato „nádhera“ naprosto nevyhovující. „Velký problém mají například ježci. Ti totiž nemají kde zimovat,“ upozornil David Čip.

Jak dále předseda ČSOP JARO uvedl, příroda je v dnešní době natolik devastována, že spousta druhů živočichů z ní již vymizela. Návrat ke kořenům představuje projekt s názvem „Živá zahrada“, jehož je tento zbrusu nový „hmyzí hotel“ součástí.

„Živá zahrada“ je projektem ČSOP, který si klade za cíl motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad i pro potřeby volně žijících živočichů. Prostřednictvím „Živé zahrady“ se tak alespoň částečně vrací příroda zpět do blízkosti člověka.

Projekt „Živá zahrada“ vznikl na základě smutné skutečnosti, kdy byl v posledních letech sledován významný úbytek biodiverzity právě v okolí lidských sídlišť.

Mnozí živočichové, kteří člověka u jeho sídlišť provázeli po staletí, najednou rychle mizí. Příčiny nejsou zcela známé, ale je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších je změna péče o zahrady.V posledním desetiletí lze pozorovat, jak se zahrady stále více izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné stromy, vysazují se na nich zdejší přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používá se více chemických prostředků a nevhodná technika. Často se také na zahrady zavádějí prvky, které jsou živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny…).

Jak nám David Čip řekl, podobný „hmyzí hotel“, jako je ten jejich, si může doma vyrobit takřka každý. „Není to nic těžkého, ba naopak, je to velice jednoduchá záležitost,“ je přesvědčen Čip. Dodává, že není třeba, aby si každý vyrobil „hmyzí hotel“ v takovém rozsahu, jaký mají u nich v Jaroměři. Klidně i mnohem menší „hotýlek“ splní svůj účel, jímž je pomoci zvířatům vytvořit ideální podmínky k přežití. Například do špalků vyvrtané díry poslouží včelám k tomu, aby uvnitř mohly odchovat svá mláďata.

V současné době je jaroměřský „hmyzí hotel“ prázdný. Důvod je prostý – je totiž zima. Podle Davida Čipa se hmyz aktivuje teprve tehdy, až se oteplí. Pak prý přijde do jejich „hmyzího hotelu“ sám. „Nemáme v úmyslu do našeho hotelu hmyz uměle přinášet. Nic takového dělat nebudeme, nemělo by to ani smysl,“ uvádí David Čip s tím, že hmyz si cestu k hotelu najde dozajista sám, a to již při prvním oteplení.