Je libo vídeňský řízek či rýžový nákyp maršála Radeckého? Žádný problém. I tyto pochutiny jsou součástí pozoruhodné expozice ve vitríně přímo na talířích, jen ochutnat. Proslulý rakouský vojenský velitel je mimo jiné známý tím, že si oblíbil milánský telecí řízek smažený se směsí strouhanky a sýra. Ten jeho osobní kuchař přivezl v roce 1857 do Vídně. Vynechal sýr a vznikl klasický vídeňský řízek v trojobalu. Vyhlášený gurmán Radecký přivezl z Itálie i recept na rýžový nákyp, který v Rakousku brzy zdomácněl.
Kuriozitou muzejního kabinetu jsou nepochybně také obrazy náchodských postaviček a figurek ztvárněných amatérskými malíři. „V minulosti patřily ke koloritu města Náchoda a pro svou zvláštnost se stávaly předmětem zájmu dalších obyvatel. Většinou šlo o lidi slaboduché či jinak zdravotně postižené,“ píše se v doprovodné zprávě. Mezi tyto figurky patřil učitel Svoboda, v němž jeho povolání vyvolalo duševní poruchu, bloudil městem a společnost mu dělala bílá koza.
Další částí výstavy je vitrína nazvaná Smrtelné slati s fajfkami nebo lahvemi s alkoholem. Dále skrýš Walttera Müllera z května 1945, kde pod sklem v podlaze návštěvník spatří nepřeberné množství kuriozit. Potom jsou v muzeu k vidění různé sošky, bibelotky, panenky, národopisné předměty a také velké množství muzejních předmětů, které souvisejí s posmrtnou úctou k Aloisi Jiráskovi, známému spisovateli a hronovskému rodákovi.
Ve vitrínách lze najít také například vycpaná zvířata. Patrně největší kuriozitou je v této souvislosti poněkud morbidní mumie kuny skalní. Velká pozornost je věnována předmětům s náboženskou tematikou, ale také sbírce lžic a vidliček. „Mezi prvním jídelním náčiním, které člověk v historii kdy použil, byl vedle prstů a dlaně zřejmě nůž používaný už v pravěku, zatímco vidlička v některých zemích a společnostech nebyla požívána ještě ani v 18. století,“ vysvětluje text u těchto exponátů.
Samostatnou kapitolou výstavy je tajemná černá skříň, v níž světélkují kulaté otvory, nad nimiž je výrazný nápis Pouze pro pány. Kdo neodolá a podívá se dovnitř, je svědkem výjevů z Shunga art, což jsou staré japonské kresby a grafiky znázorňující velmi naturalisticky dvojici, skupinu či jednotlivce při milostném aktu. Podívanou pro pány si samozřejmě nemohou nechat ujít ani dámy.
„Výstava je nejen připomenutím dějin muzejnictví. Kabinety kuriozit vznikaly zhruba od 15. století. Typické pro ně bylo propojování historie, přírodovědy, což odpovídalo rozsahu zájmu renesančních osobností té doby. Později ustoupily vědě, nicméně dál přežívají v soukromých sbírkách a na dalších místech. Pro nás byla tato výstava i možností prezentovat ne úplně často ukazované předměty,“ řekl k výstavě, která potrvá do konce září, ředitel muzea Petr Landr.
Hynek Šnajdar