Sametové dvacetiletí si lze připomínat rozmanitými způsoby. Jednou z možností je vrátit se do euforických listopadových dnů výstavami fotografií, dokumentů, videonahrávek, písemností, kronikářských záznamů.
Tento úkol na sebe v České Skalici vzal Petr Fejfar, jeden z místních protirežimních aktivistů před a v roce 1989, pozdější starosta města a senátor. Právě on společně s přáteli a sdružením A Rocha připravil výstavu v přízemí Staré radnice, která bude zahájena vernisáží dnes ve 14 hodin. „My jsme tu výstavu vytvořili kvůli tomu, že Česká Skalice byla jakýmsi disidentským centrem před revolucí. Ta výstava není jen o 17. listopadu, ale zasahuje i do doby předlistopadové a snaží se zmapovat věci, které se tady děly. Pro historii je to velmi důležité,“ řekl Deníku Fejfar, který upozornil, že vystaveny jsou také hmotné doklady. Například pomůcky, s nimiž byly rozmnožovány nelegální tiskoviny, věci evokující „útulné prostředí“ vyšetřovny StB.
zahájená výstava prozradí, co předcházelo listopadu 89 v České Skalici a co se ve městě dělo krátce po něm
Vzácným hostem vernisáže výstavy nazvané „17. listopad 1989“ bude dnes odpoledne ve 14 hodin proslulý písničkář Jaroslav Hutka. Jeho již zlidovělé písně Litvínov, Náměšť a Tango o Praze budou součástí zdařile sestřihaného, téměř třičtvrtěhodinového promítaného videodokumentu Petra Fejfara a Rudolfa Zábrahy, který zde bude promítán.
Podle Vlastimila Havlíka, ředitele Muzea textilu a autora úvodního slova k výstavě, je posláním expozice přiblížit návštěvníkům nejenom události 17. listopadu 1989, ale také to, co mu v České Skalici předcházelo a co se ve městě dělo v několika týdnech po něm. Připomenuty jsou nezávislé, protirežimní politické a kulturní aktivity v komunisty ovládaném Československu po roce 1977 po vzniku Charty 77. Dále dění v komunitě mladých, režimem nespoutaných lidí na Českoskalicku, jejich kulturní i sportovní akce, dění kolem místní undergroundové skupiny TBC skotu, později přejmenované na Prasečí farmu.
Část výstavy patří místnímu oddílu skautské organizace Junák, úsilí jeho členů prosazovat i v obdobích let totality skautské ideály.
„V souvislosti s Junákem je třeba uvést, že svoji činnost přibližuje návštěvníkům prostřednictvím tiskovin a fotografií i spolupořadatel výstavy, ekologické křesťanské sdružení A Rocha,“ uvádí Havlík.
Opomenuty zde nemohly být předlistopadové aktivity místní disidentské skupiny, veřejná setkání u kašny po 19. listopadu, shromáždění u příležitosti celostátní generální stávky v pondělí 27. listopadu na Husově náměstí, činnost místního Občanského fóra, volba československého prezidenta, svobodné komunální volby. Tvůrci výstavy dokládají také „výsledky práce“ druhé strany – činnost StB, komunisty ovládané justice, komunistického tisku, místních „přátel starých pořádků“.
„Věříme, že se nám podaří přispět k tomu, abychom nezapomínali na svoji vlastní i tu nedávnou historii, k tomu, abychom se vyvarovali, slovy Alexandra Solženicyna, stále stejných chyb, obětí a absurdit,“ vysvětlil Fejfar, který se domnívá, že zapomínat na tyto události je nebezpečné, protože historické prameny by mohly zmizet.
Připravit výstavu nebylo vůbec snadné. „Určitě nestačí dát výzvu do novin nebo do televize. Je nutné obejít lidi osobně. Chce to mít místní znalost. Hodně materiálů jsem vlastnil doma já. Mnoho fotografií jsem získal od kamarádů, hlavně od Mirka Špačka. Další dokumenty poskytl místní kronikář Jiří Samek. Naprosto zásadním objevem pro výstavu bylo nalezení starých filmových materiálů Rudolfa Zábrahy,“ dodal Fejfar.