Církevní restituce: Zabavený majetek by se měl vrátit

Myslíte si, že je teď vhodná doba na vypořádání se s tímto dluhem minulosti? Neměla by vláda s vyplácením počkat na dobu až se bude státní pokladně volněji dýchat? Nebo si myslíte, že by o církevních restitucích mohli rozhodovat občané v referendu?

Květa Ležovičová (58 let), Česká Skalice, předsedkyně občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice
„Jsem přesvědčena o tom, že majetek, který se ukradne, vyvlastní nebo tzv. zabaví, má být původnímu majiteli navrácen. Proto souhlasím i s církevní restitucí a to bez referenda. Škoda jen, že se tato záležitost nezačala napravovat již dříve. Předešlé vlády však nenašly shodu a možná neměly ani odvahu tento velký dluh řešit.

Co se týká státní pokladny, domnívám se, že se ji začne volněji dýchat, až vláda nastaví a dodrží vyrovnaný rozpočet. A to při dluhu České republiky cca 1,5 biliónů asi tak hned nebude.

Součástí církve byla vždy i charitativní činnost, která byla za „socialismu“ násilně převedena do správy státu. Po roce 1989 se znovu otevřela cesta k tomuto poslání a podle mého názoru ji církev dle svých možností vykonává. ”

Zbyněk Mokrejš (36 let), Králova Lhota, ředitel Základní umělecké školy v Náchodě
„Toto je spíše otázka pro ekonoma. Predikovat vývoj od stolu kanceláře ředitele ZUŠ není asi to pravé, leda že by na něm stála křišťálová koule. Z principu je to věc dozajista správná, ale její načasování bude vždy problematické. Čím později majetkové vyrovnání začne, tím déle bude stát financovat církve ze státního rozpočtu. Každá mince má dvě strany a tento problém též. Kdyby bylo jasné, která je ta správná, nedohadovali by se o tom zákonodárci již 20 let. Co se týká referenda myslím si, že na něj je naše společnost nevyzrálá. Dvě dekády v demokracii jsou dle mého stále ještě krátkým údobím na změnu myšlení celé společnosti.“

Olga Mertlíková (56 let), Jaroměř, ředitelka Městského muzea v Jaroměři
„Po Únoru 1948 byl církvi zcizen komunistickým režimem majetek (budovy, lesy, zemědělská půda). Neméně závažné bylo, že představitelé církve přišli o svobodu slova a své postavení ve společnosti. Každý zloděj zasluhuje potrestání a okradenému by se měl jeho majetek vrátit. Po více než dvaceti letech od pádu totality nedošlo k úplnému vyrovnání s církví a navrácení toho, co jí patří. Pochvalme tedy současnou vládu za schválení zákona o církevních restitucích. (Vypsání referenda o restitucích bych v tomto případě považovala za její selhání.)

Přejme si, aby finanční vyrovnání státu s církví proběhlo dle platného práva. Pokud budeme čekat, až se státní pokladně bude volněji dýchat, potom k vyrovnání nikdy nedojde. „Véčkaři“ prý ví, kde vezmou peníze na restituce, aniž by brali jinému. Tak uvidíme!“

Přemysl Sochor (32 let), Broumov, správce Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově
„Ani v době relativní prosperity nedošlo k majetkovému narovnání. Je otázkou, zda se v blízké budoucnosti bude státnímu rozpočtu dýchat volněji, vzhledem k táhnoucí se krizi v eurozóně a napětí ve veřejných rozpočtech. V médiích je prezentováno, že chod církví je dotován ze státního rozpočtu, přitom se zapomíná na skutečnost, že stát využívá majetek církví a jim zpět přerozděluje část z jejich výnosu. Vhodná doba k vyrovnání byla promeškána. Referendum v této záležitosti by bylo populismem některých politických stran získat body, neboť vědí o odmítavé reakci velké části veřejnosti. Uvědomme si, že církve i v minulosti využívaly majetek k různým charitativním službám jako byly špitály nebo školy.”