Například v Náchodě se toto téma týká nedávno zesnulého Josefa Škvoreckého.
Mělo by dojít k přejmenování některé z budov, ulic či dokonce náměstí? Máte nějaké konkrétní návrhy?

Květa Ležovičová (58 let), Česká Skalice, předsedkyně občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice
„Připadá mi dobré, když označení ulic má svou logiku. Asi je třeba to dlouhodobě plánovat, myslet na budoucnost a mít v záloze vhodná témata i neutrální názvy, která v případě potřeby mohou být změněny.

Líbí se mi, když názvy náměstí a hlavních ulic odrážejí naši historii. Pro novou zástavbu je příjemné, když nové ulice mají jedno téma, například významní spisovatelé nebo i spektrum barev. Určitě je dobré, když jsou některé ulice pojmenovány podle tradičního místa: například U vodojemu nebo Na stráni. A to jsou pak případné rezervy pro změnu, když cítíme, že bychom chtěli pojmenovat ulici po významné osobě, která má s městem nebo regionem nějakou spojitost.

Podle názvu ulic lze odhadnout, jak je dané město kulturní, jaký vztah má vedení města i jeho obyvatelé k historii, rodákům a k významným osobnostem města, regionu i České republiky.

Co se týká viditelné stopy, která by připomínala významného náchodského rodáka spisovatele Josefa Škvoreckého, moc se mi líbí nápad lavičky se sedící postavou, která by měla být podle mne umístěna například na náměstí v blízkosti Beránku. Nebo na pěší zóně, která by nesla jeho jméno – dnešní Kamenice.“

Olga Mertlíková (56 let), Jaroměř, ředitelka Městského muzea v Jaroměři
„Je určitě dobré připomínat význačné osoby města, regionu nebo státu. Jen tak si kolemjdoucí nebo cizí příchozí uvědomí, kdo je bytostně svázán s určitým městem.

Přejmenování ulic nebo náměstí podle osobností přináší ovšem též obtíže pro obyvatele dané lokality. Musí si nechat vydat nové průkazy totožnosti a jiné doklady.

Změny v názvosloví nastávají, což je v naší země poměrně časté, se změnou režimu. Osobností starého Rakouska zmizely v roce 1919 z tabulek na nároží a na nových se skvěla jména osob, které se zasloužily o vznik Československé republiky.

Kupříkladu i promenáda mezi Jaroměřskou a Královéhradeckou bránou v Josefově, nazvaná po svém zakladateli „Mertova“, byla přejmenována na Štefánikovu. Po roce 1948 a 1989 se opět měnily tabulky se jmény. Snad se nedožijeme další totality! Nechť se napořád můžeme hlásit jak k Masarykovi či Benešovi, tak i k literárnímu odkazu Josefa Škvoreckého nebo Zdeňka Němečka.“

Přemysl Sochor (32 let), Broumov, správce Benediktinského opatství sv. Václava v Broumově
„Pojmenování po významných osobnostech se mi líbí. Je to výraz úcty k danému člověku a připomíná odkaz jeho života a díla do budoucna.
Osoba, po které má být ulice pojmenována, by měla mít vztah k danému městu, nebo by měla mít velký historický význam pro stát.
Už mnohokrát mě název ulice přiměl k tomu, abych se zajímal o osobnost, o které jsem předtím skoro nic nevěděl.“ (sýk, reh)