Lásku ke knihám si přinesl z domova. Před první světovou tu dělal ve fabrice, jak bylo tehdy běžné, po válce pracoval nedlouho jako železničář. Chtěl se „postavit na vlastní nohy“, rozhodl se ke kroku dost riskantnímu. Třicetiletý v roce 1921 odešel do tehdy převážně německého Vrchlabí a otevřel tu české knihkupectví. Pak požádal ještě o nakladatelskou licenci a v roce 1932 vydal první knížky, dva svazky Povídek z Krkonoš učitele a spisovatele, krkonošského buditele Josefa Šíra (1859 – 1920). Jeho spisy pak vydával, obvykle jeden svazek ročně, až do roku 1938. V roce 1937 začal vydávat časopis věnovaný krkonošské přírodě i životu Horské prameny.

Na podzim 1938 musel ovšem spolu s ostatními Čechy Vrchlabí opustit. Přesídlil do Lázní Bělohradu, kde se snažil ve své činnosti pokračovat, ovšem válečná doba mu to znemožnila. Hned po osvobození (1945) se vrátil do Vrchlabí, aby pokračoval v započaté práci, znovuotevřel své knihkupectví a obnovil vydávání Horských pramenů.

Škrt přes všechny jeho plány udělal „vítězný únor“. Časopis Horské prameny byl zastaven. Stárnoucí pan Krbal byl rád, že ho nechali v zestátněném knihkupectví jako zaměstnance.

Zemřel ve Vrchlabí 17. května 1957. Zůstaly po něm čtyři ročníky Horských pramenů a nevelká řádka knížek, vesměs s krkonošskou tématikou. (Aleš Fetters)