„Královéhradecký kraj nyní vypsal nové dotační programy, takže my v nich budeme chtít pokračovat," říká o budoucnosti podobných projektů Jana Žaludová, zástupkyně ředitele na ZŠ T. G. Masaryka v Náchodě.

Můžete mi prozradit, co je to tady po škole za dětské hemžení?
Je to závěrečný sportovní den v rámci ročního projektu „S úsměvem a všichni spolu rozhýbeme město, školu."

Můžete to trochu vysvětlit?
Jistě. Šlo o sérii čtyř sportovních dnů, která byla podpořena z dotačního titulu Královéhradeckého kraje. A právě díky tomu jsme to mohli uspořádat nejen pro žáky naší školy, ale také pro děti z mateřských škol, ostatních škol, ale také pro veřejnost. Nabídli jsme sportovní disciplíny jak tradiční, tak i netradiční…

Vyjmenujte mi nějaké ty netradiční.
Třeba horolezectví, frisbee, slepou dráhu, což je překonávání překážkové dráhy se zavázanýma očima s navigátorem. Dnes (v pátek 14. listopadu – pozn. autora) tady máme i externí instruktory, třeba cvičitelku zumby nebo cvičitelku na trampolínkách. To jsme mohli ale jen díky tomu, že nově založený spolek rodičů a jeho předseda pan Jirásek podpořil tuto akci a zafinancoval externí cvičitele. Kromě pana Jiráska bych ještě chtěla poděkovat také náchodskému pivovaru, který nám zajistil občerstvení.

V úvodu jsme zmínila, že jde o projekt čtyř sportovních dnů, kdy se konal ten první?
První se odehrál 9. května a probíhal v prostorách školy. Ten červnový se odehrával na nově otevřeném veřejném hřišti, kde byly připraveny venkovní aktivity od míčových sportů po závod ve speciálních papírových autech, skoku v holínkách a podobně. Děti tak měly možnost vyzkoušet si různé aktivity. V rámci toho minulého sportovního dne dokonce jedna ze tříd vyrazila s různým sportovním náčiním do města a vyzývala občany třeba k přeskokům přes švihadlo.

Jak reagovala veřejnost?
Různě, někdo se ostýchal, ale jiní to s úsměvem zkusili.

Předpokládám, že jediným cílem tohoto projektu je, přivést děti zpět ke sportu?
Je to tak. Chceme je přitáhnout k pohybu a ukázat jim, že je to nejen zdravé, ale také zábavné. Jsme si vědomi, že mají méně příležitostí, což je způsobeno různými faktory, počínaje výpočetní technikou a konče strachem rodičů pustit své děti na veřejná sportoviště bez dozoru.

Tento projekt, o kterém si tady povídáme, je novinkou, nebo něčím, co už zde funguje déle?
Je to nový projekt, který trvá rok a teď ho právě končíme. Královéhradecký kraj ale nyní vypsal nové dotační programy, takže my v nich budeme chtít pokračovat.

Jak podobné aktivity vítají děti samotné?
Jsou děti, které to uvítají s nadšením už pro ten pohyb samotný, někdo proto, že se nemusí učit a pak jsou tady i děti, které ke sportu nemají vybudovaný trvalý vztah.

Byly nějaké omluvenky?
Ne, na tento poslední sportovní den nebyla jediná omluvenka.

Jak se vám vůbec daří všechna stanoviště pokrýt?
Jednak jsou tam učitelé a také nám pomáhají žáci ze Střední odborné školy sociální – Evangelické akademie. Ti u nás na škole nově působí jako pedagogičtí asistenti, když nabírají zkušenosti přímo ve třídách. Dnes nám při zajišťování sportovních stanovišť přišlo pomáhat šest studentek.