Povídat si tak budeme hlavně o dění po zisku jarního titulu, ale Jiří Svoboda i trochu poodkryje odvážné plány do budoucna. „Mým snem, který mám již od dětství, je, se v budoucnu zúčastnit Rallye Paříž-Dakar,“ říká náchodský závodník.

Vraťme se ještě k zisku titulu mistra ČR z jara, jak proběhly oslavy?
Nejsem zrovna typ člověka, který příliš ponocuje a slaví. Užíval jsem si to hlavně vnitřně, miluji ten pocit vítězství. Opět jsem dokázal dobýt Prahu, získat další titul mistra ČR a ukázat, že když chci, jen těžko u nás hledám soupeře. Titul jsem oslavil s rodinou, s přáteli, prostě v klidu. Navíc, pokud počítám i tituly z cyklotrialu, tak už je to celkově můj asi šestnáctý titul mistra ČR, takže už v tom umím chodit.

Jak probíhal první závod venkovního seriálu, který se jel v Břežanech u Horažďovic?
Na tento závod jsem jel s dvoudenním předstihem, abych se mohl v pohodě připravit, naladit stroj a otestovat terén. Závody se zde jezdí v areálu přírodního divadla a terén je tam excelentní. Myslím, že cíle, které jsem si dával před víkendem, se podařilo dosáhnout. Výsledkem bylo jak sobotní, tak i nedělní vítězství.

Druhý závod se jel v Kramolíně, je to tak? Jaké to bylo tam?
Kramolín je taková stálice MČR. Několikrát se zde jel i závod MS a ME, tudíž o kvalitní a těžké překážky zde není nouze. Bohužel v pátek v noci se snesl na trať silný déšť a sobotní závod byl tedy z hlediska obtížnosti téměř závodem mistrovství světa. V sobotu jsem udělal několik zásadních chyb a skončil druhý. Své zaváhání ze soboty jsem napravil v neděli, kdy jsem si počínal vcelku s přehledem a v pohodě si dojel pro vítězství.

Třetí závod Ouběnice? Tam se snad jezdilo MS sajdkár, je to tak?
Ano, zdejší autoklub byl v minulosti velmi aktivní. Generace, která pořádala MS v sajdkárkrosu však poněkud zestárla a dnes se jejich děti a vnoučata snaží obnovit zašlou slávu místního klubu. Pořadatelé nechali na pozemky místního závodiště navozit několik nákladních vozidel plných kamene a tak je to zde, hlavně z hlediska diváka, velmi atraktivní závod, neboť vše je v dosahu a okruh s úseky je velmi krátký. V tomto závodě jsem vyhrál v sobotu, v neděli jsem bohužel skončil těsně druhý. Nevím, zda to bylo tím, že trať byla v neděli dost lehká a nedokázal jsem se tedy správně namotivovat nebo tím, že hned v pondělí ráno jsme vyráželi s tátou na týdenní výlet na motorkách do Alp a já nebyl již spíše myšlenkami na cestě, než–li v Ouběnicích.

Jak to tedy vypadá v průběžném pořadí venkovního seriálu MČR?
Jsem nyní na prvním místě a před druhým Martinem Křoustkem mám náskok 18 bodů. Třetí je Jirka Fikejz, na kterého mám k dobru 24 bodů. Čtvrtý Lukáš Petráček na mne ztrácí již bodů 56.

Kolik závodů je do konce seriálu a kde je možné ještě letos trial vidět?
Seriál pokračuje první srpnový víkend závodem v Tanvaldu, koncem srpna v Kyselce a v měsíci září se jede poslední závod v Jiníně u Strakonic. Tím venkovní seriál MČR 2009 končí.

A co mezinárodní závody – mistrovství Evropy či světa?
Poslední víkend v červenci se jede v Tanvaldu jeden závod ME, tady budu určitě startovat. Původně jsem měl startovat i o týden dříve v Polsku, ale z důvodu slíbené exhibice jsem účast na ME v tomto závodě odřekl. Koncem měsíce září budu ještě Českou republiku reprezentovat v Itálii v soutěži MS družstev, kde budeme obhajovat loňský titul mistrů světa.

S jakou motorkou letos závodíte?
Jedu prototyp italského výrobce značky Beta, model Evolution. Je to dvoutakt, objem 290 ccm a musím přiznat, že oproti loňskému modelu, který měl označení Rev, mi ten letošní vyhovuje mnohem více.

Řekněte nám, čím jiným je ještě živ Jirka Svoboda, když zrovna tedy nezávodí?
Dělám hodně exhibice, po celé ČR. Je pro lidi atraktivní vidět trial naživo a je jedno, zda mi pořadatel akce připraví nějaké překážky nebo ne. Už jen to, že na motorce přeskočím třeba jedenáct lidí, je pro diváky velká show. Dále jsem živ prací, koníčky, mezi které patří hlavně cestování na motorce. Minulý týden jsem si pořídil nový stroj, cestovní, takže tento můj koníček nabral i díky tomuto nákupu nových, téměř neomezených rozměrů.

A kde vás bude možné vidět tady někde poblíž?
V sobotu 18. července budu mít exhibici ve Velkém Dřevíči u Hronova při akci Dřevíčská lávka.

Co vy a dovolená?
Jak jsem již řekl, nedávno jsem byl s otcem na týden v Alpách, což byla báječná záležitost. V srpnu se chystám s rodinou a přáteli opět na motorkách do Chorvatska a Albánie a malou dovolenou si udělám zřejmě i po MS družstev v Itálii.

A co budoucnost?
Jsem situací v českém trialu otráven. Český trial nyní trpí tím, že se v něm utvořily v podstatě dvě skupiny, které se ho snaží ovládnout a řídit ho. Samozřejmě tím nejvíce trpí sport a díky mé pozici, která se nachází někde ve středu těchto dvou skupin, v uvozovkách trpím i já. Ale nestěžuji si, mám rád nové výzvy a těch už v trialu mám stejně pomálu. Tudíž můj nějaký odchod z trialu, z TOP kategorie či změna motosportu, je už v podstatě myšlenka, kterou nosím v hlavě delší dobu.

A co vás tedy láká?
O nás trialistech se říká, že jsme perfektní technici, jezdecký um je naše silná stránka a výsledky bývalých trialistů v jiných motosportech, kam z trialu odešli, jsou tomu důkazem. Kamarád z Polska Tadeusz Blazusiak vyhrál třikrát za sebou Erzberg rodeo, o kterém se říká, že je snad nejtěžší motocyklovou soutěží světa. A i další trialisté v tomto závodě dominují. Přiznám se, že i já bych chtěl jezdit Extrem Enduro, závodů se jezdí pochopitelně více, Erzberg, v Rumunsku Romaniacs apod. a mým snem, který mám již od dětství, je, se v budoucnu zúčastnit Rallye Paříž-Dakar. Nevím kdy, ale je to takový můj sen, má meta, kdy bych mohl mluvit o pocitu dosažení vrcholu.