„Ale já se to snažím nevnímat, prostě jezdím pořád tak nějak stejně. Doufám, že se to nezmění," směje se česká snowboardcrossařka Eva Samková z Vrchlabí.

Jste trémistka?
Nevím. Největší trému jsem v uplynulé sezoně měla na juniorském mistrovství světa, což pro mě byl nejlehčí závod sezony. Měla jsem už dvě zlata a chtěla jsem třetí. Na olympiádě asi trému mít nebudu, nemám tam co ztratit, i když se ode mě něco očekává.

Je ještě brzo, ale na co se reálně cítíte?
Když nespadnu, chtěla bych skončit do třetího místa. Uvidíme. Je to hodně vysoký cíl, ale měníme prkna. A i celá olympijská příprava je promyšlenější.

V čem se liší olympijská příprava od té „normální"?
Třeba tím, že obvykle začínám jezdit na prkně v říjnu a teď budu na sněhu už v červenci. Řešíme taky víc prkna a mazače. S podporou od Českého olympijského výboru se snažíme sehnat nějaké profesionály, které jsme doteď neměli. Kdyby v Soči byly složité sněhové podmínky, mohlo by se to na výkonech projevit.

Takže obměna týmu?
Ne ne, nic takového. Jen se snažíme získat lidi, kteří by dokázali našim mazačům poradit.

Vy tedy máte za mazače jakési samouky?
Dalo by se to tak říct (smích). Spolupracujeme 
s distributorem Swix vosků do České republiky a zároveň nám maže Jakub Šimr, střídají se. Koukáme se do příruček a vymýšlíme nejrůznější věci. Je to takové amatérské, ale občas se to povede (smích).

I prkno budete mít nové…
Jde o změnu značky. Dlouho jsem jezdila na prkně českého výrobce. Je skvělé, ale vyvíjíme ho sami a to je na delší dobu. Když jsme dělali testy, zjistili jsme, že jsou tato prkna pomalejší. Teď bude olympiáda, tak jsem zvolila švýcarskou značku. S českou firmou ovšem budu i dál spolupracovat.

Už jste byla v Soči na závodech Světového poháru. Jaké máte dojmy?
Přiletíte k moři a pak jedete tři hodiny do hor. Neustále se tam pracuje – i v jedenáct v noci svítí letlampy a dělníci něco svařují a stavějí. Vypadá to tam jak nové Karlovy Vary. Úplně se mi to nelíbí, ale peněz do toho teče hodně. Taky je tam spousta snajprů, kteří hlídají bezpečnost.

Od té doby, co jste se kvalifikovala, odrážíte otázky: Jaká to pro vás bude olympiáda? Tak jaká tedy bude?
No… První (smích). Myslím, že když si nepřipustím, že jde o olympiádu, bude to závod jako každý jiný. Trať bude dost podobná té, co jsem si tam vyzkoušela. Samotný závod by mohl být i lehčí, protože se zúčastní i národy, které se výkonnostně nedostanou do Světového poháru. Těším se.

Markéta Kosová