„Mnoho lidí si myslí, že na Dakar přijdeš, zaplatíš a jedeš. Ono to ale tak úplně není. Musíš toho hodně umět, mít za sebou výsledky a pak je možné o Dakaru uvažovat,“ říká Jiří Svoboda o svém velkém snu.

Ještě než začneme s plány pro novou sezonu, pojďme se vrátit a připomenout tu minulou. Jaká tedy byla sezona 2010?
Myslím si, že to byla dobrá sezona. Podařilo se mi v mistrovství republiky opět bojovat o titul mistra ČR, podařilo se mi zvítězit v závodě mistrovství Evropy, získal jsem titul mistra ČR družstev a nakonec i stříbro v mistrovství světa družstev. V září jsem startoval i v závodě mistrovství Polska, kde jsem suverénně vyhrál. Samozřejmě je i co vylepšovat, i tak ale mohu označit loňskou sezonu za úspěšnou.

A co halový titul? Poslední tři roky jste přeci vždy z tohoto šampionátu vozil titul mistra ČR?
Pořadatel mne nepozval, takže jsem zde nemohl startovat.

Trochu zvláštní krok. Mohl byste to upřesnit?
Je to vcelku jednoduché. Pořadatelem tohoto závodu, který se jezdí vždy na pražském výstavišti při výstavě Motocykl, je majitel mého bývalého týmu, ze kterého jsem asi před třemi roky odešel v celku ve zlém. Z mé strany tenkrát nešlo o nic neférového, oznámil jsem včas, že končím a necítil jsem nikdy nějakou zášť. To se bohužel nedá říci o majiteli tohoto týmu a o jeho vztahu k mé osobě. Navíc, když přišel do jeho týmu nový jezdec, kterého porážím, tak to pochopitelně na našich vztazích také nepřidalo. Asi pochopíte situaci, kdy tento člověk pořádá mistrovství ČR a tři roky po sobě přijede ten neoblíbený Svoboda a toto mistrovství ,,vyloupí“ a vyhraje. Letos, tedy vlastně už vloni, udělali vše proto, aby to vyhrál někdo jiný, a to se jim podařilo.

Je toto vůbec možné?
Bohužel je. Dával jsem pak protest na Autoklub ČR, můj protest uznali jako opodstatněný, ale už se s tím nedalo nic dělat. Závod se opakovat dal asi stěží, vzhledem k finanční náročnosti takovéhoto podniku, takže jsem letos v MČR trialu na umělých překážkách bohužel nestartoval.

A co venkovní seriál?
Situace v českém trialu je dost složitá. Hodně lidí ho chce dělat, ale málo lidí proto je ochotno něco obětovat. Máme tady tedy dnes generaci pár jezdců kolem 30 let, na kterou z té mladší generace stačí pouze jeden jezdec, a to Jirka Fikejz. Legenda českého trialu Pavel Balaš se letos trápil celý rok se zraněním, které si způsobil při jednom závodě v enduru a jel českému týmu pomoci až na MS družstev, které se jelo v září v Polsku. Já tedy celou sezonu bojoval o první místo s Martinem Křoustkem a téměř po každém závodě za mnou lidi chodili a plácali mne po zádech, jak jsou rádi, že ještě jezdím trial a dělám z každého závodu drama. Za celou sezonu jsem nebyl horší než druhý a nakonec jsem druhý skončil i celkově. Každý závod jsem si však užíval a bavilo mne to.

Zmínil jste zranění reprezentačního kolegy Fikejze, ale vím, že ani vy jste nebyl celou sezonu fit…?
Ano. V červenci jsem byl na třítýdenní dovolené na motorce na severu a po návratu mi z neznámého důvodu přestaly fungovat tři prsty na levé ruce. Naštěstí díky pánům doktorům Škodovi a Housovi z náchodské nemocnice se mi podařilo tento problém vcelku rychle vyřešit natolik, abych byl schopen závodit. Některé závody jsem musel sice absolvovat s rukou přivázanou k řidítkům. I tak jsem ale byl schopen s tímto handicapem vyhrát závod mistrovství Evropy, vyhrát titul mistra ČR družstev a z MS družstev v Polsku přivézt stříbrnou medaili.

Na severu Evropy jste asi nebyl na trialovém motocyklu…?
Ne to ne, mám americký motocykl Buell. Je to můj mazel, je to pro mne hodně srdeční. Mám v něm motor Harley Davidson a to je hudba, která se nikdy neohraje.

Zpět k sezoně a vezmeme postupně vaše úspěchy. Co tedy ten závod mistrovství Evropy?
Tento závod se jel u nás v Tanvaldu a tam se mi vždy dařilo. Skvělá kulisa, skvělá trať, ale i motivace. Musel jsem zde dokázat, že jsem schopen závodit, neboť už začínaly znít hlasy o tom, že na MS družstev nebudu kvůli té ruce schopen odjet. Já jim však dal jasný důkaz o tom, že jestli tam nemá někdo jet, tak to rozhodně není Jirka Svoboda.

A co mistrovství ČR družstev?
Perfektní akce na závěr sezony. Dal jsem dohromady družstvo s přáteli, s kterými jsem dříve závodil v cyklotrialu. Spočítal jsem, že společně s Milošem Pospíšilem a Jirkou Šmídlem jsme dali dohromady 27 titulů mistrů ČR a všichni tři máme celkem dvanáct medailí z MS a pět z ME. Nemohli jsme se tedy jmenovat jako družstvo jinak, než Biketrial Champions. A svému názvu jsme dostáli, vyhráli jsme. Bylo zatraceně příjemné sledovat radost kamarádů z týmu, jak Jirky Šmídla tak Miloše Pospíšila. Asi je to věkem, ale tahle týmová radost je prostě skvělá záležitost. Sami mi po závodě řekli, že už nečekali, že si někdy ještě vyjedou titul mistra ČR. Ale dokázali jsme to a při vyhlášení mistrů ČR, které se konalo koncem roku v Praze, jsme to řádně zapili.

Co vůbec v současné době dělají vaši kolegové z vítězného týmu dnes, po ukončení cyklotrialové kariéry?
Oba jezdí v MČR trialu o několik stupňů nižší kategorie než já, a to je pochopitelně nemůže uživit. Jirka Šmídl má tedy firmu, která připravuje špičková auta na rallye a Miloš Pospíšil má velikou firmu zabývající se prodejem motocyklů. Oběma funguje podnikání velice dobře.

Dalším ve sbírce vašich loňských úspěchů bylo stříbro z MS družstev, můžete pár vět o něm?
Závod se jel v polských Myslenicích a naším cílem bylo získat zlato. Bohužel se nám to nepodařilo, porazilo nás družstvo Norska. Ona nám příliš nesedla trať, i když to není ani výmluva ani omluva. Pokud chcete vyhrát, musíte si umět poradit se vším. Trať v Polsku nebyla příliš technická, bylo to hodně bahnité a to byla pro nás nevýhoda a pro Nory naopak veliká výhoda. I tak si myslím, že je to pro český trial super úspěch, o kterém bude další generace moci pouze snít.

Prý jste měl při tomto závodě i ošklivý pád?
Ano, měl. Bylo to v druhém kole, ve chvíli, kdy jsme začali Nory dotahovat. Na jednom ze sjezdů, na úseku číslo 12, se mi píchlo přední kolo o kámen a já šel asi ze čtyř metrů po hlavě mezi kameny. Motorka spadla na mne, odnesla to přilba, byl jsem chvíli v bezvědomí, měl dobité rameno, bok a zbytek závodu v podstatě dojel v transu. Ani si nepamatuji, jak jsem to jel, ale nakonec to bylo štěstí, že jsem to dojel. I v tomto stavu jsem pár sekcí zajel velice slušně a i díky tomu, jsme skončili druzí. Třetí Němci totiž byli za námi sakra blízko.

A co váš další sen, rallye Dakar?
Tak na tohle se mne ptá v posledním roce hodně lidí, dost se o tom mluví. Je to asi takto. O Dakaru sním asi od sedmi let, už jako malý kluk jsem s dědou koukal na televizi a říkal, hele dědo, tohle jednou pojedu. Pochopitelně já tenkrát neměl z toho rozum a děda i kroutil hlavou. Uteklo mnoho let, ale má touha nikdy neochabla. Uteklo téměř 20 let a já si říkal, jak asi na to. No a za poslední rok se vše hodně pohnulo. Sehnal jsem tým, který by měl o mne zájem, zajistil by mi vše potřebné, motocykl, doprovodný kamion, přípravu atd., takže bych se nemusel o nic starat. Pochopitelně k mému angažmá mi velice pomohly výsledky, kterých jsem dosáhl ve své kariéře. Mnoho lidí si myslí, že na Dakar přijdeš, zaplatíš a jedeš. Ono to ale tak úplně není. Musíš toho hodně umět, mít za sebou výsledky a pak je možné o Dakaru uvažovat. Do tohoto tým například přišel manažer jednoho jezdce z MotoGP s přáním, že chce aby jeho jezdec na Dakaru startoval. Byl v podstatě ochoten zaplatit téměř cokoliv, ale i tak nepochodil. Dle šéfa týmu je pochopitelně rozdíl jezdit MotoGP a pak jezdit na motorce v takových podmínkách na Dakaru. Žádný majitel asi nechce riskovat to, že se z Dakaru nevrátí tým v kompletním složení.

Takže Dakar 2012 a Jirka Svoboda na startu?
To je velice těžké říci. Pochopitelně i já musím do týmu přinést nějaký obnos peněz, málo lidí dnes jede v nějakém špičkovém týmu, a to se týká všech motocyklových sportů bez toho, aniž by s sebou něco nepřinesli. Byla mi vytvořena nabídka na míru a i když se nejedná o nějakou nesmyslnou částku, tak o pokrytí těchto nákladů jednám s několika sponzory. Kdy se nám však podaří tato jednání uzavřít, je těžké říci. Nekouká se mi sice lehce na Dakar v televizi, ale říkám si, hele hoši, jen počkejte. Moje šance ještě přijde. Občas to v telce i vypínám a raději si to vše přečtu na netu. Několikrát jsem to sledoval a řval na motorkáře v televizi: „Tak tahej ty bídáku!“ Jsem tak trochu šílenec, to asi určitě.

To vydržíte čekat třeba další rok?
Čekám těch roků zhruba 22, takže ano, vydržím. Důležité je vidět světlo na konci tunelu a to já vidím. Jak dlouhá je cesta k němu, není pro mne důležité. Jsem bojovník a jdu za svým snem. To světlo mi svítí na cestu a to mi pomáhá jít vpřed.

Takže dobře, Dakar a co dál?
Dakarem to vše začne znova. Nechci Dakar jen jet, chci tam uspět a to není otázka jednoho či dvou roků. Je to běh na dlouhou trať. A kamarád říká, že jsem takový ten šílenec, co bude závodit pořád. On říká, hele až se ty neudržíš na motorce, tak tě nasoukají do závodního auta a budeš chtít dostat z něj maximum. A on má asi pravdu, jsem prostě závodník, narodil jsem se proto, abych závodil a pořád si stavěl nové a nové cíle, kterých chci dosáhnout. Někdy jsou ty cíle i z jiných sportů, o uplynulém víkendu jsem běžel Jizerskou 50, chci v zimě běžet ještě další laufy, běhám, když mám čas Hronov-Náchod, jezdím cyklistické závody apod. Každý by měl na sobě pořád pracovat a pořád snít svůj sen. Myslím si, že nemít svůj sen, je špatné.

A trial?
Letos jsem se dohodl s Pavlem Balašem, že ještě pojedu a zkusíme ještě vyhrát to zlato na MS družstev. Neříkám zkusit naposledy, protože už si na tohle slovíčko dávám pozor. Několikrát jsem ve spojení s trialem řekl naposledy, ale stejně jsem pak do toho šel znova. Ale dokud na nás nastupující generace nestačí, tak není asi ani důvod končit. Navíc mi podporu na letošní rok v trialu slíbili i sponzoři, takže pojedu ještě trial. Každým dnem mi dorazí z Itálie nová motorka a začnu s přípravou, v Hradci Králové mají kamarádi halu, tak začnu teď u nich v hale. Už se na to těším, pravé zápěstí už se nemůže dočkat, až zase začne točit plynovou rukojetí a uši se těší na tu ódu linoucí se z výfuku. Bez motorek prostě žít nemohu, je to můj život. Bývalý šéf českého trialu jednou na zasedání výkonného výboru řekl: Dejte Jirkovi dveře od chlíva a on bude závodit i na nich. A když bude chtít, tak vás na nich i porazí.