Tam může být cena rozdílná i o několik korun. Tak například deset kusů vajec v Penny Marketu přijde na zhruba 18 korun, ale v Albertu stejný počet vajec nakoupíte za bezmála 25 korun. O dvě koruny méně pak zaplatíte v Albertu. Zatímco v běžných potravinách v centru Náchoda lze koupit rohlík či housku za zhruba 2,30 koruny v marketech se dá koupit zhruba za něco přes jednu korunu. Cena chleba od 800 do 1100 gramu podle druhu stojí od 25 do 35 korun, v marketech je až o pět korun levnější. Srovnaly se však ceny rostlinného másla.


Například čtyřsetgramovou floru koupíte v Albertu a v Lidlu shodně za necelých 40 korun, v Penny Marketu za ni dáte pouze 32 korun. Přesto i tato másla ještě nedávno stála v poloviční gramnáži zhruba 23 korun, dnes jsou o šest korun dražší. To se nelíbí zvláště hospodyňkám.


„Je třeba říct, že potravin, ovoce a zeleniny je dostatek. Problém je v tom, že ceny jdou nenápadně, ale stále nahoru, což je pro mě jako důchodce někdy dost svízelné. Faktem je, že se mi už za nákupy kvůli desetikoruně, kterou ušetřím, nechce na okraj města do marketu. Chodím ale nakupovat tady na Kamenici nebo do Lidlu. Dnes jsem kupovala rohlíky, chleba, máslo Rama, pro tátu dvě piva a dvacet deka salámu. Ještě se chystám do zeleniny. Přijde mě to asi na dvě stovky. Na další nákup se chystám až v pátek,“ řekla nám u prodejny Peko v ulici Kamenice obyvatelka okresního města Jana Králová.


Rozdíly jsou také v cenách zeleniny a ovoce, a to nejen v kamenných obchodech a marketech, ale také na tržnicích. „Já teda výhradně nakupuju zeleninu a ovoce v zelenině na Mysarykově náměstí. Ceny jsou jaké jsou, ale zelenina tam bývá čerstvá, což se u některých marketů zrovna říct nedá. Na tržnici nechodím. Zeleninu a ovoce kupuju tak, aby se to snědlo čerstvé. Nemá cenu za drahé peníze kupovat zbytečně velké množství,“ domnívá se Lenka Kábrtová z Náchoda.


Obyvatelé vyspělých států, mezi které se řadí i Češi, nevydávají měsíčně za jídlo více než 20 procent svých příjmů, a proto zdražení chleba či jiné základní potraviny nejsou pro většinu lidí životní otázkou. V rozvojových zemích naopak výdaje na jídlo představují veškeré příjmy, zdražení základních potravin o 50 procent má proto katastrofální následky.


V České republice jsme také pocítili tlak na ceny potravin v posledních měsících loňského roku. Ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku oproti stejnému období v roce 2006 o 20,5 procenta, z toho ceny chleba o 34,6 procenta a běžného pečiva o 25,3 procenta. Důvodem byla především cena pšenice šplhající se do nebeských výšin kvůli obavám z nedostatečných zásob. Poté, co se zaselo více pšenice a očekávaná globální produkce tak bude o 41 miliónů tun vyšší než v předchozím období, cena pšenice sestoupila ze svého únorového maxima o 40 procent. V prvním čtvrtletí letošního roku jsme pak v České republice pocítili další růst cen především díky zvýšené sazbě daně z přidané hodnoty.
Výkyvům celosvětové ekonomiky se neubráníme. Kdyby nebylo globálního zdražování, taky by se u nás nezdražovalo. To si myslí ředitelka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová.


Podle ní jsme na globální vlivy citliví, protože většinu potravin dovážíme. Není proto nic divného, že se k nám přenáší například problémy s nedostatkem rýže. „Zkrátka záleží na celosvětovém trendu a nemůžeme s tím nic dělat,“ konstatuje ředitelka Next Finance.


Odhady, kdy by se růst cen potravin měl ve světě zastavit, se různí. Některé hovoří o třech a některé dokonce o deseti letech. „Já bych ale v tomhle ohledu byla poněkud optimističtější,“ říká Markéta Šichtařová.


„Cena potravin je provázaná s kurzem dolaru a s přesuny na finančních trzích. V okamžiku, kdy začne dolar vůči euru posilovat, změní se spousty věcí. Například začne klesat nebo stagnovat cena ropy a komodit, to znamená také potravin.“


Vzhledem k tomu, že by dolar měl začít výrazněji posilovat koncem roku, mohl by současnému zdražování dojít dech už za pár měsíců.

(hyš, vj)