Třeba pro výrobce zemědělských strojů na zpracování půdy a setí a dodávky technologií na zpracování rostlinných olejů českoskalický Farmet bylo oslabení koruny přínosem. „Exportujeme více než 80 procent naší produkce a oslabená koruna posiluje naši konkurenceschopnost a velmi nám pomáhá," uvedl generální ředitel a předseda představenstva firmy Karel Žďárský.
To hronovská strojírenská společnost Wikow sice také téměř 70 procent svého ročního obratu exportuje a obchoduje v eurech, ale z krátkodobého pohledu, během několika měsíců, čeká dopady slabé koruny spíše negativní.
„Historické, několikaleté zpevňování koruny nás donutilo k zásadním krokům, jak tomuto vývoji čelit. Postupně jsme nastavili nákupy materiálu, energií a i některých dalších služeb v euro. Tím jsme dosáhli přirozeného zajištění kurzu a ochrany proti posilování koruny. V okamžiku zlomového oslabení koruny však nezískáváme okamžitou výhodu spojenou ve vyšších výnosech, zajištění kurzových rizik na finančních trzích. Naopak budeme čelit inflačním tlakům na straně vstupů," vysvětlil Martin Sychrovský, ředitel řízení projektů firmy.
Intervence na oslabení koruny je stále propíraným tématem. Naposledy nespokojenost vyslovil při úterním hlasování o důvěře vládě prezident Miloš Zeman. Na Náchodsku je řada velkých společností, které obchodují se zahraničím. Řídí je často úspěšní manažeři, kteří o ekonomice mají přehled. Jejich názory na oslabení koruny jsou rozdílné.
Jan Tichý, šéf červenokostelecké gumárenské společnosti Saar Gummi Czech, sice říká, že firma jako exportér začala díky rozhodnutí ČNB vydělávat o několik miliónů korun měsíčně více, ale jako občan České republiky z rozhodnutí nijak nadšený není.
„Pomohlo to slabým exportérům, dobří exportéři to nepotřebují, importérům se situace ztížila a běžným lidem se to ztížilo také. My jsme sice zvedali platy, ale rozhodnutí ČNB v podstatě zdražilo nemalé množství zboží v krámech. Takže místo toho, abychom lidem zvedali peníze a lidé mohli více utrácet a nastartovat větší růst hospodářství v České republice, tak lidem zvedáme peníze a oni si víc zboží nekoupí, protože část toho zboží prostě zdraží," míní Jan Tichý. Rozhodnutí ČNB už dříve charakterizoval českým příslovím „S dobrými úmysly do pekel".
Veba vnímá intervenci pozitivně
Spíše pozitivně vnímá intervenci ČNB ředitel textilky Veba Broumov Josef Novák. „Jako velkému exportérovi nám oslabení koruny přináší dodatečné příležitosti k růstu konkurenceschopnosti na zahraničních trzích, k rozšiřování výroby a k nabírání nových pracovníků. Protože slabší koruna zdražuje dovozy, je výhodná i pro výrobce, kteří mají převahu tržeb v tuzemsku, neboť je lépe chrání proti nízkonákladové konkurenci. Intervenci ČNB k oslabení koruny vnímáme proto spíše pozitivně," zhodnotil Josef Novák.
Vlnu kritiky kroků ČNB považuje za populistickou a nekvalifikovanou. „Kurz ČNB byl nad 28 korunami za euro trvale až do roku 2007, v roce 2009 překonal dokonce hodnotu 29 korun. Již dříve intervenovala proti svému franku například Švýcarská národní banka s obdobným cílem jako nyní ČNB," vysvětlil Josef Novák.
Podle generálního ředitele a předsedy představenstva výrobního družstva Sněžka Náchod Miloslava Čermáka se intervencí ČNB znehodnotila měna. „Bohužel je to na úkor všech občanů, kteří mají nějaké úspory, protože tímto zásahem se jim ty úspory znehodnotily," říká Miloslav Čermák.
Podle něj změna kurzu ani nepomůže větší spotřebě. „Všichni teď jásají, že leden dopad velice dobře, ale copak by nedopadl, když média spustila propagaci toho, že v prosinci a v lednu můžeme ještě nakoupit za staré ceny, pak budou ceny vyšší. Tím se samozřejmě populace vybláznila k tomu, aby nakupovala. Únor, březen, duben však ukážou, že spotřeba se nerozhýbala, že Češi naopak začnou více spořit kvůli tomu, že se zboží zdražilo. A pak přijde řada na obchodníky, kteří budou muset snížit marži a zboží zlevnit," prognózuje Miloslav Čermák.
Krok vidí jen jako krátkodobé řešení
Krok ČNB vidí jen jako krátkodobé řešení. „Produktivitu je potřeba zlepšovat v pracovním procesu a ne kurzem koruny. Hýbat kurzem koruny, to je jen takový švindl, který sice firmám pomůže, ale až v druhé polovině letošního roku. Spíše bych řekl, že až v roce 2015, protože v dnešní době všechny exportní firmy v Česku mají kurz zajištěn dopředu. To například znamená, že Sněžka dnes prodává svoje výrobky za dvacet pět devadesát v zajištěném kurzu, ale nakupuje komponenty za dvacet sedm čtyřicet, z čehož logicky plyne, že nemůže dosahovat takového hospodářského výsledku jako dříve. Ta situace se zlepší, až skončí zajištění kurzu, a to bude až v druhé polovině letošního roku," vysvětluje Miloslav Čermák dopady na podnik. Co se ztratí v první půli roku, to se pak podle něj snad dožene v té druhé, kdy se v hospodaření může projevit lepší kurz koruny. „Tlak od našich zákazníků je však takový, že když máme jiný kurz, máme zlevnit. Proto intervenci ČNB vidím velice sporadicky," dodává ředitel Čermák.
Růst hospodářství už nebude takový
Rozhýbání ekonomiky po krizi bude podle něj trvat mnohem déle. Ostatně to předpovídal už v roce 2008, kdy se recese rozmáhala. „Období růstu ekonomiky o čtyři a ž šest procent, na to můžeme zapomenout. Ekonomika se v následujících letech bude pohybovat někde v rozmezí mínus jedna až plus dva, ale v žádném případě už nedojde na ty astronomické růsty, na které jsme byli zvyklí někde na přelomu tisíciletí," soudí předseda představenstva Sněžky Náchod.
Podle Jana Tichého sice teď rozhodnutí ČNB možná pomůže, ale cestu zpět nikdo nezná. Jeho názor je, že cesta k západním zemím nevede přes slabou korunu, ale naopak přes posilující korunu, na kterou si prací a efektivitou musíme vydělat.