„Skupina mladých od 24 let, kdy začínají řídit velké vozidlo, do třicítky je zanedbatelné procento, neboť jsou takoví u nás jen dva řidiči. Od 30 do 40 let je pak zastoupeno 16 procent zaměstnanců," potvrdil František Meduna, vedoucí marketingu DPMHK.

Podnik proto za celostátně kritické situace s nedostatkem řidičů v autobusové a kamionové dopravě rozjel výraznou náborovou reklamní kampaň, ve které hledá muže i ženy od 21 let s trestní i řidičskou bezúhonností a s odpovídajícím zdravotním stavem.

„Papíry" na autobus ale nejsou levnou záležitostí, výcvik může přijít až na desítky tisíc korun. „Pokud uchazeč nevlastní řidičské oprávnění skupiny D, probíhá rekvalifikace i s finanční pomocí Úřadu práce," dodal Meduna.

Zájemce může také odrazovat výše platu. Stěžují si hlavně řidiči dálkových spojů, ohrožen je i díky tomu tendr Královéhradeckého kraje na dopravce, který zajistí od příštího roku spoje v regionu.

„Obecně řidiči v autobusové linkové dopravě skutečně vysoké platy ve vztahu k průměru v republice nemají. U nás v Dopravním podniku má řidič základní plat 100 korun za hodinu a dále příslušné příplatky za víkendy, noční či svátky. Dále je k tomuto platu přiřazeno osobní ohodnocení, které však začínající řidič má přiznáno až po tříměsíční zkušební lhůtě. Měsíční průměrný plat v našem podniku u řidiče dosahuje 24 300 korun," vysvětlil vedoucí marketingu František Meduna.

Začínala v předprodeji, teď jezdí s autobusem

Hradecký dopravní podnik také v současné době zaměstnává historicky nejvyšší počet žen. Za volantem jich na silnicích můžete potkat pětadvacet.

„Práce řidičky za volantem, se mimo jiné vyznačuje tím, že dostává úplně shodnou finanční odměnu jako řidič, jelikož se měsíční mzda stanoví podle odpracovaných hodin za stejnou částku za tyto hodiny. Na druhou stranu není zde kladen žádný extrémní požadavek na ženy z hlediska technického vzdělání. Pokud by však žena se o tuto práci zajímala, předpokládá se, že má k této technice určité sklony. Nevyžaduje se však po řidiči žádná údržba a ani drobné opravy vozidla, neboť tento servis je plně zajišťován našimi odbornými dílenskými specialisty," vysvětlil vedoucí marketingu František Meduna důvody, proč je  řízení mezi ženami oblíbené.

Podle něj už to také není tvrdá práce jen pro chlapy, protože moderní vozidla mají místo řidiče velmi pohodlné a ovládání vozidla je srovnatelné s osobním vozem.

Před lety bylo zaměstnání řidiče velmi vážené povolání a řidič byl opravdu „někdo". Stejně tak i dnes je to na jedné straně zaměstnání velmi zodpovědné  kvůli bezpečnosti cestujících či hodnotě vozů,  na straně druhé služba pro veřejnost.

Zaměstnanci si mohou přizpůsobit svůj volný čas podle rozpisu směn s ohledem na rodinu několik měsíců dopředu. „Dále nezanedbatelná výhoda je také zvýhodněné jízdné pro rodinné příslušníky a některé další bonusy. Od posledních a prvních ranních spojů MHD provádíme rozvoz a svoz řidičů po městě," dodal Meduna.

Jednou z řidiček, kterou můžete vidět také na náborových plakátech, je pětačtyřicetiletá Hana Richterová. „Když jsem před třiadvaceti lety začínala. tak jsme byli tři řidičky. Bylo mi jednadvacet," usmívá se sympatická blondýnka.

Řidička Hana Richterová v autobusu MHD.

Snila jste o svém povolání od útlého věku? Jak reagovali na váš výběr blízcí?
Rodina nejdříve říkala, že jsem se zbláznila. Vystudovala jsem gymnázium a chtěla jít na medicínu. Mezitím se mi ale narodil kluk, takže jsem musela plány přehodnotit. Rodiče byli nejdříve zklamaní, viděli mne jinde než za volantem, ale pak už byli spokojení. Obdivovala jsem chlapy, že  dokáží řídit takový velký vůz. Tak proč bych to nezkusila.

Takže po mateřské jste šla rovnou za volant?
Do podniku jsem nastoupila v jednadvaceti letech. Neměla jsem ale řidičák na autobus, tak jsem byla na předprodeji a potom jsem si teprve dodělala kvalifikaci. Nejdříve jsem jezdila brigádně, ale zjistila jsem, že se mi za volantem líbí více než v předprodeji lístků. Teď je to jednoduší, můžete z osobního vozu rovnou na autobus, ale tehdy to nešlo. Musela jsem si udělat řidičák na náklaďák, pak dva roky jezdit s trolejbusem a teprve potom jsem mohla začít autoškolu na autobus.

Zmínila jste, že jste byla jedna ze tří žen mezi partou mužů. Pomáhali vám nebo naopak házeli klacky pod nohy?
Pro kolegy jsem v té době byla rarita. Bylo mi dvacet tři, tak to pro ně bylo zpestření a hodně mne podporovali.

Změnil se za dvě dekády hodně provoz v ulicích Hradce Králové?
Provoz je v dnešní době daleko hustší.  V každé rodině mají pomalu dvě auta. Dříve nebyly ucpané silnice a tudíž jsme neřešili zpoždění autobusů. Teď je například za trest jezdit Puškinovou, která je rozkopaná. Silnice se rozpadá kolem Tesca, kde budou za chvilku pruhy svedeny jen do jednoho.

Na jakých linkách vás mohou cestující potkat?
Na všech linkách a také podle potřeby střídám dispečery.

Spletla jste si někdy trasu?
Stačí se jen zamyslet a najednou jste někde jinde. Když se to stane s autobusem tak to je v pohodě. Kolega ale odbočil s trolejbusem mimo dráty a zpět ho táhli liazkou.

Řidič muž má u cestujících asi větší autoritu, měla jste někdy problémy?
S cestujícími jsem nikdy neměla žádné problémy a někdy jsou spíše udiveni, že je veze žena a ne muž.