Prijďte do poradny!

„Houby rostly poměrně pěkně ješte před čtrnácti dny, teď je takové mezidobí, já bych to přirovnal k takové malé době ledové. Jakmile zaprší, tak záleží, jak rychle podhoubí zregeneruje, od rozhodujícího dešte to bývá tak čtrnáct dnů," říká znalec hub z Brandýsa nad Orlicí Libor Tmej, jenž zároveň působí v mykologické poradně v choceňském zámku. Houbaři ji mohou navštívit každé pondělí od 16 do 18 hodin a podle slov mykologa by i měli. „Určite se na nás
obraťte, vždyť otrav kvůli záměně druhů letos není zrovna málo. Navíc návštěva stojí za to i z jiného důvodu, od května máme k dispozici výstavku právě rostoucích hub, letos bylo k vidění už přes osmdesát druhů!" zmiňuje.

Kapitální úlovky

Mykologové více než obvyklé jedlé houby vyhledávají vzácné druhy, o nichž nemá běžný návštěvník lesa „ani páru". Pro českotrebovského milovníka hub Martina Mičku bylo především jaro časem kapitálních úlovků. „Mezi ty letošní řadím například krasočíšku žlutou, což je vzácná houba. Viděl jsem ji poprvé v životě, v Pardubickém kraji je jenom do pěti lokalit," chlubí se vzácným nálezem a hned přidává další: „Před čtrnácti dny se mi podařilo v Křivolíku najít houbu s názvem baňka velkokališná, tu jsem viděl také poprvé v životě, v Pardubickém kraji jde zřejmě o prvonález."
Českotřebovák Martin Mička také zmiňuje některé druhy, s nimiž se dříve mykologové v Česku nesetkávali. Podle jeho slov se za poslední desítky let druhové složení přeci jen obohacuje. „Hranice výskytu teplomilných hub se neustále posouvá. Postupně se sem houby dostávají, některé dokonce ze zámoří. Za  posledních čtyřicet let se poměrne hodně vyskytuje například květnatec Archerův, původem z Austrálie.
A nejsou nové invazivní druhy spíš na škodu původnímu ekosystému, jako je tomu v případě rostlin? „Já osobně invazivní druhy vítám a myslím, že většina mých kolegů také. Nevytlačují totiž původní druhy jako rostliny," uklidňuje Martin Mička.

Pozor na otravy

Nejčastějším omylem je podle mykologů Libora Tmeje a Martina Mičky záměna jedlé růžovky za jedovaté „dvojníky", zejména muchomůrku tygrovanou. Vyskytují se rovněž otravy vláknicí začervenalou. Záměna žampionu zápašného za jedlé druhy je méně nebezpečná a většinou končí střevními potížemi. Otravu může způsobit také příliš dlouhé uskladnění jedlých hub nebo jejich špatné usušení. V případě pozření jedovaté houby je důležité co nejrychleji vyvolat zvracení a vyhledat lékařskou pomoc.
Jan Pokorný