Kromě zábavy a pobytu na čerstvém vzduchu totiž skautští vedoucí učí děti řemeslným dovednostem, vaření či poskytování první pomoci. Skauting navíc vyznává  hodnoty, jako jsou přátelství, pravda, láska k druhým i přírodě, nad nimiž sice v současné době  kdekdo ohrnuje nos, ale jejichž význam nepomíjí.

I proto počet členů Junáka stále roste: letos překročil hranici padesáti tisíc, a stal se tak největší dětskou a mládežnickou organizací v tuzemsku.

Připravují se na benjamínky

Silným početním zastoupením se Junák chlubí i ve východních Čechách, kde má více než 7500 členů. Pardubická krajská organizace letos eviduje v 37 střediscích 3883 členů. Oproti loňsku se jejich počet zvýšil o 204 lidí. „Jde o výrazný nárůst, kterého nedosahujeme každý rok," upozornil její předseda Jan Stejskal.  Dodal, že v jednotlivých letech počty členů  kolísají,  ale dlouhodobě se počet skautů v kraji stále zvyšuje.  Stejný trend těší i skauty v kraji Královéhradeckém: ve 34 střediscích  pracuje 3629 členů.

Vedení Junáka se podařilo podnítit zájem o svou činnost u rodičů dětí z nedávných silných ročníků, které jsou v předškolním nebo nižším školním věku. Letošní březnový sněm Junáka v Litomyšli rozhodl, že v následujícím období se zaměří na rozšíření nabídky pro předškolní děti. Je to ovšem velký kus práce navíc, protože ohlídat a zabavit tak malé děti je velmi náročné.

„V mnoha městech vznikají oddíly předškoláků – benjamínků. S podporou Výkonné rady Junáka a Náčelnictva Junáka vznikly pro benjamínky pracovní listy a další  materiály, které ulehčují jejich vedoucím práci," uvedl Michal Bureš.

Tyto děti ještě neumějí číst a psát, takže místo zápisníků mají leporelo, do něhož si za splněné úkoly dávají nálepky zvířat.

„Střediska, která s benjamínky doposud nepracovala, se musí nejprve pečlivě připravit na jejich příchod, získat odborně kvalifikované vedoucí a vytvořit nezbytné zázemí," připojil se jeho pardubický kolega Jan Stejskal.

Dva tábory určené  pro tuto věkovou skupinu už několik let pořádají například v Moravské Třebové, kde děti tráví prázdniny společně s rodiči.

Děti v Junáku mají  označení podle věku. Osmi až desetileté děti jsou vlčata a světlušky, od jedenácti do čtrnácti let skauti a skautky a mládež nad patnáct let jsou roveři a rangers.

Do činnosti skautů se mohou zapojit i postižené děti. Vyžaduje to však náležité vzdělání vedoucích.   „Nemáme žádné speciálně vyčleněné oddíly, postižené děti jsou běžně začleňovány do oddílů a při aktivitách jsou zohledňovány jejich specifické potřeby," vysvětlil Jan Stejskal.

Podle Michala Bureše je zapojení těchto dětí individuální:  „Pokud jsou v daném místě vhodné podmínky a je zajištěna bezpečnost, jsme rádi, že se mohou zapojit."

Skauti už se těší na letní tábory

Aktivity skautů však nezávisí jen na zájmu dětí, ale také na ochotě dospělých vést malé svěřence a vzdělávat se, aby na to stačili. Je takových lidí dost? „Obecně na to nelze odpovědět. V některých městech mají nadbytek vedoucích a málo dětí, jinde je tomu naopak,"  konstatuje Michal Bureš. Podle Jana Stejskala navíc řada nadějných vedoucích končí, protože se stěhují kvůli studiu, rodině nebo práci. Často se však vracejí alespoň vypomáhat.

Vrcholem skautské činnosti jsou letní tábory. „V Pardubickém kraji se uskuteční 67 letních táborů pro více než 2500 účastníků. Jednotlivá skautská střediska pořádají své tábory mnohdy i velmi daleko od své domoviny. Putují většinou za zajímavou přírodou a členitou krajinou," uvedl Jan Bureš.

Také v sousedním kraji se bude konat nespočet táborů. Na podzim zdejší skauti navíc připravují víkendové celokrajské setkání pro vedení skautských oddílů a středisek se semináři, přednáškami  a workshopy.

Fenomén zvaný skauting
Skauting přišel do českých zemí z Anglie, kde jej počátkem 20. století založil důstojník Robert Baden-Powell. Veterán búrské války se snažil prostřednictvím her, pobytu v přírodě a rozmanitých aktivit rozvíjet osobnost dětí a mladých lidí pocházejících z různých společenských vrstev. V českých zemích se o propagaci ideálů skautingu zasloužil pedagog Benjamin Antonín Svojsík. V roce 1912 vydal knihu Základy junáctví. V létě téhož roku se pod Svojsíkovým vedením vydalo 13 českých skautů na Vysočinu, kde si u hradu Lipnice zřídili svůj první tábor.   Činnost Junáka však byla trnem v oku totalitním režimům. Poprvé jej zakázali nacisté, pak dvakrát komunisté. Řada skautů se také stala obětí politických procesů.
Na celém světě má skautské hnutí přes 40 milionů členů a prošlo jím přes půl miliardy lidí.