Navíc se tato hrozba  každým rokem zvyšuje, protože mírné zimy, jaké v posledních letech panují, klíšťatům nahrávají. Odborníci pro letošní rok předpovídali jejich invazi – a všechno nasvědčuje tomu, že se nemýlili.

Jsou všude. V lesích i ve velkých městech

Když se klíště zavrtá do kůže, je to samozřejmě nepříjemné, horší však je, že nevítaný parazit může být přenašečem klíšťové encefalitidy, tedy zánětu mozku, a lymské boreliózy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu by proto lidé v těchto dnech  měli své procházky do přírody omezit jen na zpevněné cesty, nevstupovat do listnatých a smíšených lesů a používat repelent. „Večer a ráno je nutná prohlídka těla, případně odstranění klíšťat," připomněli meteorologové.

Klíšťata se však neomezují jen na lesy, ale nastěhovala se také do městských parků a  zahrad. Nebezpečí, že se vrátíte z procházky po městě s klíštětem, tak už není jen hypotetické.

„Minulý týden jsme seděli na dvorku jedné restaurace, a když jsem se vrátila domů, zjistila jsem, že mám klíště,"  vypráví paní Iva. Restaurace, o níž mluví, není ovšem na venkově u lesa, ale v centru Hradce Králové.

Také množství klíšťat, která na člověka útočí, je zarážející. „Před deseti lety jsem byla na výletu na jižní Moravě, zapomněla jsem použít repelent  a po dvou hodinách jsem na sobě napočítala celkem 36 klíšťat. Kolik bych jich za tu dobu měla na sobě dnes?" říká třicetiletá Radka. Dnes by prý už na repelent rozhodně nezapomněla.

Neolejujte!
Pro vynětí přisátého klíštěte existuje jednoduchý postup. Klíště se uchopí speciálními kleštičkami či pinzetou, opatrně sevře a vytáhne. Není potřeba s ním točit. Pokud se nepodaří klíště vytáhnout, je nutno s ním viklat. Nikdy se ale nemá odstraňovat tak, že by se zalilo olejem, klíště se totiž začne dusit a vypustí do rány další dávku infekce. Pokud se při vytahování klíště přetrhne, není to podle lékařů problém, tělo si se zbytkem parazita poradí. Na závěr je nutno ránu vydezinfikovat. Klíště by se pak mělo bezpečně zničit, nejlépe spálit či spláchnout do záchodu. Po vynětí klíštěte je také dobré zapsat si místo přisátí a pak po dobu tří týdnů sledovat, zda se v místě kousnutí neobjeví kruhové zarudnutí, které má uvnitř bledší barvu. Podle lékařů je to jasná známka nakažení lymskou boreliózou.

Encefalitida – hrozí ochrnutí i smrt

Odborníci varují, že klíšťata jsou v posledních letech aktivní i v prosinci a v lednu, takže hrozba přenosu nebezpečných nemocí už je z jejich strany celoroční.

Jednou z chorob, které přenášejí, je klíšťová encefalitida, Toto infekční virové onemocnění napadá mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi, vysokými horečkami, dezorientací či ztuhnutím šíje. Vyloučit nelze ani dlouhodobé následky – ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě smrt.

Česko stále vede žebříček

Podle odborníků loni onemocnělo v Česku klíšťovým zánětem mozku 410 lidí, jeden zemřel a řada lidí si ponese trvalé následky. V roce 2013 onemocnělo 625 lidí. Česko je tak v počtu nemocných dlouhodobě na prvním místě v Evropě. Na dalších místech je Německo, Pobaltí a Rusko

A jak to vypadá v našem regionu? „V loňském roce evidujeme v Královéhradeckém kraji čtyři případy klíšťové encefalitidy, v roce 2013 to bylo sedm případů," sdělila mluvčí krajských hygieniků Veronika Krejčí.  „V roce 2014 bylo v Pardubickém kraji hlášeno 19 případů klíšťové encefalitis," informovala vedoucí protiepidemického odboru KHS Pardubice Olga Hégrová. Bylo to o osm případů méně než rok předtím. Nemoc naštěstí ani v jednom kraji neskončila smrtí.

Proti klíšťové encefalitidě je možné se bránit očkováním.  Této možnosti využívá v poslední době asi 23 procent lidí. Základní očkování se skládá ze tří injekcí, které se aplikují do  ramene. Po první dávce následuje  za jeden až tři měsíce druhá a po dalších pěti až 12 měsících třetí. Pokud někdo nechá očkování na poslední chvíli, je nutné přistoupit ke zrychlenému schématu.

„Ochrana proti onemocnění nastupuje asi za 14 dní po druhé dávce. Po třetí dávce přetrvává ochrana tři roky," upozorňují odborníci na webu klistova-encefalitida.cz.

Jak jste na tom s očkováním?

Většina zdravotních pojišťoven na očkování přispívá, lidé toho však dlouho nevyužívali. „Skutečnou vlnu zájmu jsme zaznamenali až loni a letos. Zatímco například ještě v roce 2011 si přišlo pro příspěvek na vakcínu proti klíšťovce jen 3378 pojištěnců VZP, loni už jich bylo 98 144," uvedl mluvčí VZP Oldřich Tichý. V Královéhradeckém kraji se loni nechalo očkovat  1288 pojištěnců VZP, v Pardubickém to bylo asi o dvě stovky více.

Pokud jde o klíšťovou encefalitidu patří podle hygieniků Královéhradecký kraj dlouhodobě k nejméně postiženým, podstatně větší je zde nebezpečí lymské boreliózy. V Pardubickém kraji je situace obdobná. Lidé však cestují, a tak jim nebezpečná nákaza hrozí třeba na dovolené strávené v jiném kraji či zemi.

Vědci vyvíjejí novou vakcínu
Zástupci sedmi specializovaných pracovišť ze šesti zemí vyvíjejí vakcínu proti klíšťatům. Ta by zároveň měla zabránit nákaze klíštětem přenosných nemocí. Na projektu se podílí i českobudějovické biologické centrum akademie věd. „Smyslem je vyvinout vakcínu, která bude chránit nejen před zakousnutím klíštěte, ale také před klíšťovou encefalitidou, boreliózou a onemocněním babesióza," řekl parazitolog Libor Grubhoffer. Dodal, že projekt začal v roce 2013 a potrvá pět let. Babesióza je nemoc, při níž prvoci tohoto rodu napadají červené krvinky pacienta a množí se v nich.