Matka zemřela, otec je ve výkonu trestu. Co s dětmi? Poradí někdo?

Stránka Řádků důvěry se těší mimořádnému zájmu čtenářů. Do redakce chodí desítky dopisů. Proto mějte strpení, i váš příběh brzy zveřejníme.

Najdu tady parťačku pro život?

Milá redakce, píšu za svého kamaráda, který hledá ženu. Již vám psal, ale nedočkal se žádné odpovědi, obávám se, že tak rezignoval na hledání partnerky.

Myslím si, že je škoda rezignovat, jelikož věřím, že normální ženy ještě existují, jen se hůře hledají.

Kamarád měl štěstí jen na ženy, které zajímaly peníze, a to nikam nevede. Na diskotékách se už neseznámíte, a na ulici je to o velkém štěstí.

Mému kamarádovi je 39 let, je svobodný, štíhlý, sportovní typ, který rád jezdí na kole, chodí do přírody, má rád pěknou hudbu, rád pracuje na zahradě, houbaří, cestuje, ale také má rád společenský život. Nehledá peníze, ale hezký vztah. V životě jsou pro něho důležitější hodnoty.

Pracuje v dělnické profesi, proto pro kamaráda hledám ženu v podobné profesi. Alkohol nepije a s kouřením přestává.

Pokud toto čte žena, která se chce seznámit, nebo o některé víte, dejte vědět. Nejlépe okolí Ústí nad Orlicí a Pardubicko. Bude to pro něho velké překvapení, pokud obdrží nějakou milou odpověď. Věřím tomu, že rád všem odepíše.

S pozdravem Váš věrný

čtenář z Orlickoústecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a také datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Pro čtenáře nejen Řádků důvěry

Milé čtenářky, milí čtenáři, vzhledem k oblibě této rubriky a tím i většímu zájmu čtenářů si vás dovoluji požádat o pomoc.

Před časem nás v redakci navštívila skupina lidí, která mapovala takzvaný pochod smrti z ledna 1945. Mezi nimi byli i manželé Crackovi z daleké Austrálie, kteří se snažili najít nějaké informace o rodině, která pomohla v této době otci pana Cracka, Alwynu Crackovi.

Pan Alwyn Crack byl zajat a vězněn v Lamsdorfu (dnešní Lambinowice), ve velkém táboře označeném Stalag 344. V pozůstalosti pana Cracka byla nalezena fotografie rodiny Kukulových z Náchoda a mladé dívky Olgy Líbalové z Hradce Králové.

Díky vám se nám podařilo zjistit, že dívka jménem Olga Líbalová se provdala a pracovala jako lékařka Olga Jíchová v Hradci Králové. Věřím, že se mezi vámi najde někdo, kdo by ji mohl znát a poslat nám další informace o její osobě. Budu ráda, když mi pošlete jakékoli informace na e-mail g.lachmanova@vlp.cz či poštou na adresu Hradecký deník, Gabriela Lachmanová, Kladská 17/44a, Hradec Králové, 500 03.

Za všechny informace předem děkuji.

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a také datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Prosím, poraďte mi, co mám dělat

Vážená redakce, rád bych využil vaší rubriky Řádky důvěry a pokusil se o změnu své životní situace.

Jsem pravidelným čtenářem a noviny jsou součástí mého života.

Je mi něco málo přes 40 let a osud si se mnou pohrával jako vítr se spadlým listím. Často si kladu otázku, čím jsem si zasloužil tento osud. Myslím si, že nejsem špatný člověk a nikomu jsem neublížil.

Jsem ve výkonu trestu za něco, co jsem neudělal. Jak se mám však bránit, když nejsou důkazy, které jsem navrhoval a bránil své dítě před matkou.

Tím se mi celý svět zhroutil. To, co prožívám, nikomu nepřeji. Veškeré obvinění stojí pouze na výpovědi matky. Co všechno dokážou ženy vymyslet, aby získaly autoritu a uznání. Jak dokážou taktizovat, když jsou ochotny dojít ke kompromisu.

Náš soudní systém však vždy věří matce. Vždyť je to křehké stvoření, milující matka svého dítěte, ale skutečnost je jiná. Udělají cokoliv, aby byly oběti trestného činu.

Bojuji s tím více než tři roky. Po těchto letech mi přišel balíček s dopisem a časopisy, ve kterých jsou důkazy, proč si to všechno vymyslela, co se snažila krýt a co jsem neměl objevit. Jenomže je to všechno k ničemu, když je vše podepsáno pouze „přítel". Vlastně jsem zjistil, že má manželka provozovala nejstarší řemeslo na světě.

Jsou tomu dva měsíce, kdy mi bylo oznámeno, že zemřela. Co teď? Matka zemřela, otec ve výkonu trestu. Prarodiče z mé strany zemřeli a prarodiče ze strany manželky děti nechtějí a odmítli je s tím, že jsou staří a necítí se na to. Bombardují mě soudy, sociálka i starosta: „Co s dětmi?" Kdo se o ně postará, kam přijdou, budou mít co jíst? Poslední nadějí je snad bratr.

Sedím v těchto prostorách a nevím, co mám dělat. Soudy, ministerstvo spravedlnosti i prezidentská kancelář mlčí. Mají na vše dost času. Jsem odsouzenec, ale také otec dětí. Když za mnou přijedou, vždy se ptají, kdy mě pustí, že jim je smutno. Psychicky to špatně nesu, dávám si za vinu, že jsem jim nepomohl. A v tom přichází další rána, můj zdravotní stav se zhoršil natolik, že musím být operován. Pokud nebudu, mohu zemřít. Mé děti tak přijdou v krátké době o oba rodiče? Bohužel vedení v Praze mou operaci zamítlo. Tak tu sedím a čekám na zázrak.

Požádal jsem advokáta o pomoc, ale nepomůže, dokud nesložím několikatisícovou zálohu. To nemám.

Ne, nechci peníze, jen bych potřeboval právně poradit, co mám dělat. Děkuji všem, kteří mi dají šanci žít a vrátit tak otce k dětem.

Čtenář z Hradecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a také datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)

Kde je to štěstí? Najdeme se?

Vážená redakce, i já jsem se rozhodl touto cestou najít ztracené štěstí, které mi po celou dobu protéká mezi prsty.

Jsem čtyři roky rozvedený, nekuřák, alkoholu neholduji a je mi 42 let. Jsem sportovní postavy, romantik, který nezkazí žádnou legraci, ale hlavně vím, co chci od života.

Mezi mé zájmy patří sport, výlety, vaření, ale hlavně péče o děti.

Rád bych se seznámil s ženou podobného osudu do padesáti let, která je také sama. Děti nejsou překážkou, naopak budou mít u nás dveře otevřené, neboť sám mám děti.

Nezáleží na vzhledu, ale na tom, jaké má srdce. Nehledáme bohatství, ale lásku a porozumění. Nechceme moc, jen mít někoho rádi, komu bychom mohli dát svou lásku a těšit se s ním ze života.

Zlého jsme již v životě poznali mnoho, teď bychom rádi poznali i tu druhou stránku života.

Jsi-li sama a víš, co očekáváš od života stejně jako my, budeme se těšit na milou odpověď. Ozveme se všem.

Čtenář z Hradecka

(Pokud chcete reagovat na tento příspěvek, pište na adresu redakce uvedenou vpravo na této straně. Na obálku napište, komu odpovídáte a také datum otištění příspěvku. Dopisy adresátům předáme.)