Podle známého hlineckého mykologa Jiřího Laštůvky jsou houby přešlé mrazem už nejedlé: „Zejména hřibovité houby nesmí zmrznout a pak rozmrznout. Zmrznutí způsobuje vnik ledových krystalů do buněk, a mohou ji tak roztrhat a usmrtit. Na rozkládacích procesech se pak přiživí bakterie a plísně, což bychom rozhodně jíst nechtěli."

Jiří Laštůvka však obratem uklidňuje. „Toxické látky v rozmrzlé houbě nejsou tak jedovaté, aby mohly člověka zabít. Mohou mu však způsobit žaludeční potíže, průjmy a zvracení."

Snadné poznání

Rozmrzlou houbu lze poznat na první pohled. Podle mykologa je vodnatá a rozpadá se. Někdy to lze poznat až po nakrojení. Mění se i chuť houby a také její vůně.

Ti, kteří doteď uskladňovali houby v mrazáku, však mohou být klidní, otrava toxiny jim nehrozí.
„Když houbu vyndáme z mrazáku, tak ji ihned zpracujeme, takže se v ní nestihnout vytvořit škodlivé látky. V přírodě ale nevíme, jak dlouho už tam houba rozmrzá. A čím déle se to děje, tím více škodlivých látek bude obsahovat," vysvětluje problém Jiří Laštůvka.

Příchod zimy však pro houbaře neznamená konec sezony, naopak. Objevují se zimní druhy hub, které rostou, jen když se teplota pohybuje okolo dvou stupňů pod nulou.

Nové houby

Mezi nejhojnější druhy zimních hub patří třeba léčivá hlíva ústřičná, která roste na kmenech a pařezech listnatých stromů, nebo penízovka sametonohá. Tato houba má až medově nahnědlou barvu. Pokožka u mladých plodnic bývá většinou sametově hebká.

LUKÁŠ VANÍČEK