VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnost

Východní Čechy - Ještě do 15. září mohou milovníci kulturního dědictví hlasovat pro nominované památky, které se v loňském roce podařilo zrekonstruovat, zušlechtit či zachránit. Laureátů je z celé republiky čtyřiadvacet. Vítěz dostane cenu veřejnosti „Památky děkují“ v podobě křišťálové plakety. Soutěž vyhlásil Národní památkový ústav.

6.9.2017
SDÍLEJ:

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnostFoto: Národní památkový ústav

Tři z nominovaných počinů znají dobře lidé v regionu. Pro veřejnost je poměrně detailně popisují vyhlašovatelé klání. Třebechovický betlém se nacházel v havarijním stavu. Dočkal se opravy.

Celodřevěný betlém vznikal od roku 1885 déle než čtyři desetiletí a jako mechanické uměleckořemeslné dílo nemá v evropském kontextu analogii. Ačkoli v kulise díla jde spíše o umnou, nicméně lidovou řezbu, v nitru se ukrývá důmyslná celodřevěná mechanika, která uvádí figurální scenérii do pohybu.

První celistvá restaurátorská obnova betlému, který byl v téměř havarijním stavu, skončila právě v roce 2016. Tato jedinečná uměleckořemeslná památka nebyla do té doby jako celek opravována, navíc chyběla jakákoli její detailnější dokumentace. Jedním z cílů se proto stalo důkladné zdokumentování nejen figurálních, ale také mechanických součástí.

Jedinečnost obnovy si vyžádala rozsáhlé studium a ověřování tradičních řemeslných postupů, materiálů a technologií. Výměnu mechanických prvků se podařilo omezit na minimum, přičemž proběhla s respektem k původním materiálům i technologiím. Pro pohon a kontrolu chodu mechaniky byly využity nové technologie, které ovšem vzhled ani památkovou hodnotu díla nenarušily. Restaurátorské práce prováděly souběžně dva týmy.

V restaurátorských ateliérech v Hořicích probíhala konzervace a restaurování figur a mechanických součástí, přímo v expozici Třebechovického muzea betlémů mohli návštěvníci sledovat průběh restaurování dřevěného korpusu i osazení obnovených částí a opětovné uvedení této národní kulturní památky do provozu.

Nový způsob prezentace navíc zájemcům umožňuje prohlédnout si betlém i ze zadní strany. Mohou se tak seznámit s jeho mechanikou, která dosud zůstávala návštěvníkům skrytá. Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "obnova památky, restaurování" byli navrženi Tomáš Bárta (autor koncepce restaurátorského zásahu, realizátor restaurování; jednatel společnosti Ateliéry Bárta, s. r. o.) a Silvie Dušková (projektová manažerka a koordinátorka restaurátorské obnovy, v době opravy ředitelka Třebechovického muzea betlémů).

O ceně Památky děkují rozhoduje veřejnost

Dalším laureátem na cenu je renesanční kostel Nanebevzetí Panny Marie v Horním Maršově. Dokládá obtížnou situaci mnoha sakrálních staveb v bývalých Sudetech, které po roce 1945 ztratily v souvislosti s odsunem německého obyvatelstva a následnými společenskými změnami využití.

V případě Horního Maršova se však památku podařilo zachránit a najít pro ni nové kvalitní využití. První nezbytné práce zajistili již v období po roce 1990 bratři Pavel a Miloslav Klimešovi z Horního Maršova. Záchranu kostela poté iniciovalo občanské sdružení Aichelburg, které v roce 2003 pořídilo a financovalo projektovou dokumentaci, podle níž proběhla první etapa záchranných prací. Později přešel kostel do majetku obce Horní Maršov, která v obnově památky pokračovala.

Obnova probíhala od počátku s důrazem na zachování co nejvyšší autenticity prostor a konstrukcí a snažila se zachovat veškeré stavební etapy s respektem k původním technologiím a materiálům. Ve výsledku jsou proto v interiérech kostela dochovány renesanční omítky spolu s výmalbou z konce 19. století, jak tomu bylo i v minulosti.

Návštěvníkům se tak představuje neopakovatelná atmosféra několika staletí historie východních Krkonoš. Odráží se zde i estetické vnímání a život původních obyvatel, jejichž četné vzkazy se podařilo odkrýt na stěnách kostela. Šlo o příkladnou obnovu, provedenou s respektem k historickému originálu a za výborné spolupráce mezi vlastníkem, památkáři a realizátory prací. Významnou část zásahů tvořily náročné restaurátorské postupy, které umožnily zachování i kvalitní prezentaci historického interiéru stavby.

Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "záchrana památky" byli navrženi obec Horní Maršov, zastoupená starostou Pavlem Mrázkem, a občanské sdružení Hradní společnost Aichelburg, zastoupené Pavlem Klimešem.

A v třetím případě jde o nález reliktů gotického kostela sv. Alžběty v Jilemnici. Archeologický výzkum v areálu zámku odhalil v základových partiích zahradního domku a v ploše zámeckého parku pozůstatky gotického kostela sv. Alžběty. Podařilo se tak lokalizovat významnou součást dějin jilemnického panství a výzkum také potvrdil existenci souvisejícího pohřebního okrsku.

Kostel sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku připomínají archivní materiály ze 17. století coby pohřební kapli tehdejších majitelů panství – šlechtického rodu Valdštejnů a Harantů z Polžic a Bezdružic. Podoba kostela byla dosud známa jen z nemnoha dobových vyobrazení, například z tzv. Grauparovy mapy z roku 1765, několika městských vedut či z dřevořezby z poloviny 18. století, která je součástí expozice Krkonošského muzea v Jilemnici.

Archeologický výzkum nejprve odhalil v zahradním domku kamenné ostění sanktuária presbytáře původního kostela a dále doložil existenci 12 metrů dlouhé zdi o mocnosti 150 centimetrů, která je prokazatelně pozůstatkem severní lodi kostela. Nedestruktivními metodami se podařilo zjistit půdorysné uspořádání objektu – šlo o jednolodní stavbu s protáhlým pravoúhlým závěrem na celkovém půdorysu 25 × 13 metrů. Další nálezy poukazují na přítomnost barokní kostnice v interiéru kaple či existenci hřbitova v areálu původního kostela.

Nalezenou stavbu se podařilo jednoznačně interpretovat jako kostel sv. Alžběty a datovat do druhé poloviny 13. století až přelomu 13. a 14. století. Jde o nejstarší doložený zděný objekt v Jilemnici, který minimálně od 16. století sloužil majitelům panství jako pohřební kaple. Když v roce 1788 zanikl při požáru, nebyl už nikdy obnoven.

Zcela výjimečný nález reliktů kostela sv. Alžběty v areálu jilemnického zámku dokládá nejstarší dějiny městského osídlení. V nejbližší době se chystá obnova zahradního domku, kde vznikne expozice pozůstatků kostela sv. Alžběty in situ, a v plánu je i naučná stezka zaměřená na poznání historického vývoje středověkého města. Na cenu Národního památkového ústavu v kategorii "objev, nález roku" byli navrženi Jan Prostředník a Martina Housová.

Hlasovat je možné na www.npu.cz/pamatky-dekuji

Autor: Jana Mudrová

6.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Sletová štafeta putovala nejen Náchodskem.
12

Sletová štafeta putovala nejen Náchodskem

Houby. Ilustrační foto.

Houbaři riskují zdraví. Vstupují do lesů, kam je zakázán vstup

Pády už tlumí nová odpružená podlaha

Náchod - Vyroste v Náchodě nový Lukáš Krpálek?

Pevnost Boyard byla dětským snem. Ten se možná vyplní

Náchodsko - Když David Líbal z Bezděkova nad Metují jako malý kluk sledoval v televizi soutěž z Pevnosti Boyard, začal snít o tom, že se tam jednou také dostane. Nyní se sen možná stane skutečností.

Po sestupu mohl být start do sezony sebevědomější

Náchodsko - Po sestupu z nejvyšší soutěže se kuželkáři Červeného Kostelce představili v prvním druholigovém zápase v Přelouči, kde hraje své domácí zápasy Sadská. Novou sezonu začínají třetiligoví náchodští muži tradičně doma a nejinak tomu bylo i tentokrát, kdy na „rozjezd“ nového ročníku přivítali pražskou Konstruktivu.

Žadatel zapomněl do příjmu uvést přeplatek za elektřinu, podporu na bydle

Broumovsko - Dávky státní sociální podpory, podle policejního šetření získané neoprávněně, bude muset vrátit a ještě se zodpovídat z jejich nárokování 37letý muž z Broumovska.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení