„O tornádo se ale nejednalo, nikde nebylo prokázané. Šlo o tzv. derecho (čti: ´derečo´ – pozn. aut.), které má větší územní působnost. Jednalo se o obrovskou plošnou větrnou smršť, která působí velké škody,“ sdělila Stanislava Kliegrová z Českého hydrometeorologického institutu v Hradci Králové.

Bouře, které během pátečního odpoledne postupovaly přes střední Čechy k severovýchodu a dále do Polska, se postupně transformovaly do souvislého systému. Ten postupně nabyl tvaru oblouku. Systém už od středních Čech doprovázely silnější nárazy větru a na severovýchodě Čech také četné škody a větší polomy. V Polsku pás postupoval napříč celou zemí až k moři a nárazy zde dosahovaly rychlosti 150 km/h. Délka pásu škod a jejich rozsah a intenzita podle meteorologů splňují kritéria pro označení derecho.

Spadlý strom na ulici ve Dvoře Králové.
V Libňatově a Havlovicích padaly střechy a stromy, lidé jsou bez proudu

Intenzivní bouřkovou činnost pracovníci institutu předvídali. Byla prý spojená hlavně s postupující tlakovou níží. „Dlouhodobě dopředu to předpovědět ale stále neumíme. Věděli jsme, že bouře přijde. Dá se dopředu také říct, že bude intenzivní. Ale den nebo dva dny dopředu vítr s takovými devastujícími účinky, to se předpovědět opravdu zatím nedá,“ sdělila Stanislava Kliegrová. „Je to záležitost velmi krátkodobé předpovědi. Prakticky jen v den, nebo několik hodin předem, než má bouře přijít, stihneme někoho třeba varovat. Lokální příčiny a následky předpovědět nedokážeme i přesto, že se modely stále zlepšují, stejně jako technika. Příroda je před moderními přístroji zatím vždycky napřed a dělá si tak trochu, co chce,“ dodala Kliegrová.

Rozdíl mezi derechem a tornádem, za nějž lidé páteční silný vítr často mnohdy označovali, je především v územním rozsahu a rychlosti větru. Za derecho se považuje rychle postupující bouřkový komplex, který doprovázejí nárazy větru nad 90 km/h. Tento typ bouřek se pohybuje ve stovky kilometrů širokém pásu.

Naproti tomu tornádo je silně rotující vítr, který se alespoň jednou dotkne země. Má podobu chobotu. Tornádo se pohybuje rychlostí od 180 km/h. Jeho velikost se pohybuje v průměru ve stovkách metrů.

Následky větrné smršti v Bohuslavicích na Náchodsku.
V Bohuslavicích po větrné smršti sčítají škody a odklízejí následky

Sousedy větrná kalamita spojila  

Bezradnost. Přesně to cítili lidé v okamžicích, kdy v pátek začaly padat stromy, kdy jejich majetek ničil vítr a kdy přicházeli o léta budované rodinné zázemí. „Stál jsem za oknem a jen pozoroval, jak nám ze zahrady postupně mizí věci. Nejdřív na bazén spadla větev ze sousedovy lípy, pak uletěla trampolína,“ vyprávěl Roman Antoš z Libňatova. I on jako dobrovolný hasič vyjel na pomoc nejprve ostatním. S pilou prořezával silnici, poté se s jednotkou i dalšími dobrovolníky z obce pustil do provizorního zajištění střechy na domě starosty obce. Plechová krytina totiž přímo před zraky majitele zmizela během okamžiku ze střechy. Hasiči autoplachtami zakrývali ve tmě střechu až do páteční půlnoci. V sobotu v poledne pak už zase vyráželi odklízet stromy z dalších cest, z veřejných prostranství i od rodinných domů. Až potom v mnoha případech přišla řada na vlastní dům. Podobná situace panovala v mnoha podkrkonošských obcích. Profesionální i dobrovolné jednotky během tří intenzivních dnů zaznamenaly na území Královéhradeckého kraje více než 50 zásahů, které souvisely s likvidací následků dešťů a větru. Nevídaná kalamita ale lidi spojila. Sousedé si vypomáhali s půjčováním elektrocentrál, které zajistily aspoň chvilkovou dodávku elektřiny, sešli se na opravy střech a dalšího materiálu, vypomáhali si s prořezávkou stromů.