Těžko uvěřitelnou informaci o sňatcích a naopak rozvodech přinesla aktuální čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) za první čtvrtletí letošního roku.

Vyplynulo z nich totiž, že rozvodů bylo od ledna do dubna více než dvakrát tolik než svateb. Není to však žádný šotek statistiků, podobný (ne)poměr se totiž opakuje každý rok. Jak je totiž známo, suchá čísla trochu klamou.

Východočeši v prvním čtvrtletí
Královéhradecký kraj:
• Počet obyvatel se snížil o 142 na 551 767 lidí (nejméně od r. 2006)
• Lidí přibylo jen na Hradecku
• Počet sňatků/rozvodů: 163/334

Pardubický kraj:
• Počet obyvatel se zvýšil o 60 na 516 045 lidí
• Lidí přibylo jen na Pardubicku
• Počet sňatků/rozvodů: 127/270

„První čtvrtletí jsou v tomto ohledu vždy výjimečná. Zatímco rozvodů je totiž každý měsíc zhruba stejně, sňatků je v lednu a únoru naopak nejméně za celý rok. Snoubenci si vybírají pro svatby hlavně jarní a letní měsíce. V celoročním srovnání tak bilance sňatečnosti a rozvodovosti už vypadá zcela jinak," uvedla Hedvika Fialová z pardubické pobočky ČSÚ.

Celoročně vypadá poměr skutečně obráceně, na 100 svateb vycházelo vloni i předloni zhruba 60 rozvodů. Ještě trochu jiné číslo pak vyjadřuje, kolik manželství v Česku končí rozvodem. Podle statistiků je to zhruba 45 procent.

Ostatní zveřejněná data už tak překvapivá nejsou. Východočechů neubývá pouze díky přistěhovalectví cizinců, po babyboomu před sedmi lety se totiž dětí opět začíná rodit stále méně. Příznačné je už to, že z devíti východočeských okresů populace vzrostla pouze ve dvou „městských" – na Hradecku a Pardubicku, které skýtají nejvíce pracovních příležitostí.