VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spor o zámek? Hraběnka má novou šanci získat Opočno

Východní Čechy, Opočno - Když se v Opočně na náměstí zeptáte místních, jestli by měl zdejší zámek patřit opět Kristině Colloredo-Mansfeldové, těžko byste odhadovali výsledek referenda, pokud by se takové konalo. Což už samo o sobě je v Česku, které příliš nepřeje restituentům a bývalé šlechtě, velmi nečekané.

26.10.2014
SDÍLEJ:

Zámek OpočnoFoto: DENÍK

Ještě před dvaceti lety by na takovou otázku měla většina místních patrně zamítavou odpověď. Jenže dědička původních majitelů zámku Opočno získala přízeň obyvatel během čtyř let, kdy jí soudy zámek přiřkly, než ho zase vrátily do správy státu. Zámek za ní fungoval. Ne pro šlechtickou honoraci a podle řady místních lépe než dnes.

Jedním z největších zastánců navrácení zámku hraběnce je zdejší starosta Štěpán Jelínek. „Takový názor má ale i naprostá většina místních. Pamatují si těch několik let, kdy se o zámek starala. A spolupráce s ní funguje výborně i nadále," tvrdí starosta.

Babička židovka

Hraběnka ve středu šanci získat zámek dostala znovu. Okresní soud v Rychnově v dlouholetém sporu povolil po zásahu Ústavního soudu obnovu řízení. Neúnavná dědička se toho domohla na základě nové listiny: Výpisu z Almanachu židovské šlechty z roku 1913, který podle ní dokazuje, že její babička byla židovského původu a že konfiskace majetku nacisty v roce 1942 měla nejen politické, ale i rasové pozadí.

A rychnovský soudce Ondřej Rott to skutečně uznal jako dokument, který může vnést do sporu nové světlo. Soud ale zatím nenařídil další jednání, proti středečnímu rozhodnutí o obnově řízení je přípustné odvolání. Podle Rotta hlavní líčení začne nejdříve na jaře příštího roku.

„Prokazujeme povědomost okupačních orgánů o částečně židovském původu mojí klientky, respektive jejího otce," řekl u soudu advokát hraběnky Tomáš Nahodil.

„Podle nás důvody pro obnovu řízení nebyly, ale bohužel Ústavní soud rozhodl tak, že ty důvody jsou a zdejší soud neměl na výběr," kontroval Miloš Hošek, advokát protistrany – Národního památkového ústavu.

Nouze o peníze

Opočenský zámek patří i přes dlouholeté spory – ale částečně i díky nim – mezi nejvíce navštěvované památky v kraji. Soudy však komplikují plány na opravy této památky.

„Vzhledem k tomu, že na jaře bylo vydané rozhodnutí  Ústavního soudu v této věci, tak zámek Opočno přišel o část finančních prostředků, kterou měl na údržbu," řekl kastelán zámku Josef Jirák.

Podle něj se jednalo o peníze na údržbu dvora a jízdárny ve výši 8,5 milionu korun, jejichž uvolnění ministerstvo pozastavilo. Bylo možné dofinancovat jen projekční práce.

Správa zámku připravovala také rekonstrukci zámeckého letohrádku. Je už vydané i stavební povolení, ale kvůli nutnosti vlastnické stability v příštích pěti letech zámek podle Jiráka přišel o možné dotace z tzv. norských fondů.

Letos zámek dosud navštívilo zhruba 55 000 lidí, což je o 20 procent více než v minulém roce.

Zámek v Opočně vybudovali na místě středověkého hradu Trčkové z Lípy. Posledním rodovým vlastníkem byl Adam Erdman Trčka, který byl v roce 1634 zavražděn společně s Albrechtem z Valdštejna. Poté byly trčkovské majetky zkonfiskovány a Opočno získal důstojník císařské armády Rudolf Colloredo. Colloredové na přelomu 17. a 18. století přestavěli zámek v barokním slohu.

Starosta Opočna: „Hraběnce přeji výhru"

Opočno /ROZHOVOR/ - Dosavadní starosta Opočna Štěpán Jelínek je obrovským příznivcem navrácení zámku hraběnce Colloredo-Mansfeldové.

„Středeční verdikt rychnovského soudu vítáme. Není to nic tajného, Opočno dlouhodobě podporuje hraběnku v úsilí, aby zámek i s anglickým parkem získala. Je to zatím ale jen první krok v dlouhé právní bitvě," říká Jelínek.

To není v Česku příliš častý postoj k navracení majetků restituentům…?
Víte, my jsme zažili dobu, kdy hraběnka měla zámek vydaný a bylo evidentní, že soukromý vlastník má mnohem větší možnosti. Není tak svázán jako stát a spolupráce s ní byla navíc výborná. Doteď s ní spolupracujeme na řadě projektů a je zřejmé, jak by se potenciál zámku dal mnohem lépe využít.

Tento postoj je v Opočně rozšířený i mezi obyvateli?
Dovolím si tvrdit, že naprostá většina Opočeňáků zámek paní hraběnce přeje. Navíc, většinu svého majetku má už vydaného. Dnes jsme jinde než v 90. letech, kdy lidé měli z restituentů větší strach a nedůvěru.

Chtěla bych zámek zatraktivnit, pořádat zde více akcí i svatby

Opočno /ROZHOVOR/ - Několik let už opočenský zámek ve vlastnictví měla, než jí ho soudy zpátky sebraly. Jaké má vlastně s bývalým rodovým majetkem  plány, pokud by obnovený soudní proces vyhrála? Hraběnka Kristina Colloredo-Mansfeldová o tom Deníku v dubnu poskytla zajímavý rozhovor, z něhož vybíráme nejzajímavější pasáže.

Dovedete si představit den, kdy by byl zámek opět váš? Co byste udělala jako první?
Mám teď čas na přemýšlení a vím, že je potřeba změnit mnoho věcí. Za prvé bych chtěla, aby se na zámku konaly svatební obřady. Chtěla bych také prostory zámku co nejvíce zatraktivnit a moje představy jsou, myslím si, hodně nekonvenční.

Co si pod tím lze představit?
Ráda bych občas sama na zámku provázela a během prohlídky návštěvníkům vyprávěla nějaké příběhy ze života našeho rodu.     Také bych chtěla pořádat mnohem víc kulturních akcí, koncertů a podobně. Samozřejmě počítám s pomocí mých synů, zejména ten prostřední opravdu rozumí umění. Uvědomuji si také, že je třeba spolupracovat s městem, abychom oživili zámeki Opočno.

Už v minulosti jste se podílela na kulturních akcích pořádaných v Opočně.
Ano, první akce pořádané na počest malíře Františka Kupky sdružením Abakus a Jiřím Králíčkem se velice povedly. Počítám, že i tato spolupráce bude pokračovat. Je velice otevřený,má nápady – v tom jsme na stejné vlně.

Kde získáváte nápady, jak naložit se zámkem?
Chodím teď stále s očima otevřenýma a všímám si spousty věcí. Hlavně budu muset vybudovat tým schopných lidí, to je za základ dobrého fungování zámku.   (ehl)

Jak šel v dlouholetém sporu čas
1991 – Dědička rodu, dcera posledního majitele, Kristina Colloredo-Mansfeldová požádala o vydání zámku v Opočně.
Září 1995 – Okresní soud v Rychnově n. Kn. nároky hraběnky neuznal
4. ledna 1999 – Žalobu Colloredo-Mansfeldů na vydání Opočna zamítl Krajský soud v Hradci Králové.
16. března 1999 – Okresní soud v Rychnově zamítl žalobu Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti Památkovému ústavu v Pardubicích na vydání zámku včetně pozemků. O rok později potvrdil rozhodnutí Krajský soud v Hradci Králové.
31. srpna 2000 – Nejvyšší soud vyhověl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové a zrušil zamítavé rozsudky okresního i krajského soudu a věc vrátil okresnímu soudu.
12. června 2002 – Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou umožnil vydat zámek v Opočně. Soud nařídil vydání nejen zámku, ale také přilehlých pozemků a budov. Pardubický památkový ústav, který zastupuje stát, se proti rozsudku odvolal.
13. května 2003 – Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodl, že stát má Kristině Colloredo-Mansfeldové vrátit zámek v Opočně a pozemky v okolí. Památkáři podali proti tomuto rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu. Dovolání bylo neúspěšné.
13. ledna 2005 – Ústavní soud zrušil verdikty okresního a krajského soudu, které navrátily zámek potomkům šlechtické rodiny. Soud vrátil celou věc okresnímu soudu v Rychnově.
13. září 2005 – Rychnovský soud rozhodl, že zámek v Opočně by měl patřit Národnímu památkovému ústavu.
11. září 2006 – Krajský soud v odvolacím řízení potvrdil rozhodnutí okresního soudu o tom, že zámek v Opočně patří státu. Colloredo-Mansfeldová podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
10. dubna 2007 – Zámek v Opočně převzal do své péče opět stát.
18. října 2007 – Pardubická pobočka Krajského soudu v Hradci Králové v odvolacím řízení rozhodla, že mobiliář zámku v Opočně náleží státu, nikoliv potomkům Colloredo-Mansfeldů.
Listopad 2007 – Nejvyšší soud odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové proti rozsudku královéhradeckého krajského soudu z roku 2006 ohledně zámku v Opočně. Zámek a další nemovitý majetek na Rychnovsku tak zůstal ve vlastnictví státu.
19. března 2008 – Okresní soud v Rychnově zamítl návrh na obnovení sporu o vlastnictví zámku Opočno, který podala Kristina Colloredo-Mansfeldová kvůli novým důkazům.
2. března 2009 – Nejvyšší soud odmítl dovolání zástupců rodu Colloredo-Mansfeldů, kteří se domáhali vydání mobiliáře zámku.
2. září 2010 – Ústavní soud odmítl stížnost Jeroma Colloredo-Mansfelda, jenž se se sestřenicí Kristinou domáhal vydání vzácného mobiliáře zámku.
24. dubna 2012 – Ústavní soud definitivně potvrdil, že zámek a další nemovitý majetek zůstane státu. Soudci tak rozhodli po čtyřletém zkoumání.
4. června 2013 – Nejvyšší soud odmítl dovolání Kristiny Colloredo-Mansfeldové, která tak nedosáhla obnovy řízení.
18. března 2014 – Ústavní soud vyhověl stížnosti Colloredo-Mansfeldové, která žádala obnovu řízení. Justice tak musí spor o zámek řešit znovu. Dědička se obnovy řízení domáhala na základě údajně nového důkazu, který nemohla uplatnit v původním řízení – výpisu z Almanachu židovské šlechty z roku 1913.
22. října 2014 – Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou povolil obnovu řízení v dlouholetém sporu o zámek Opočno.

Autor: Kamil Dubský, ČTK, Redakce

26.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

V čele TIP ligy Náchodska je Jaroslav Valchař

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Pády z kola bolí i na cyklostezce, policisté řešili už několik střetů

Náchodsko - Ve všech lokalitách přibývají nové a nové kilometry pohodlných a bezpečných cyklostezek. Ovšem zvýšené bezpečí pro jezdce na bicyklech i na kolečkových bruslích není absolutní. Cyklistům sice na jim vyhrazené stezce nehrozí srážky s motorovými vozidly, ale povinnosti být ohleduplní vůči sobě i jiným uživatelům stezek je samozřejmě niko nezbavil.

Vysněné dětské postele

Dětský pokoj potřebuje pořádnou postel. Ale obyčejné postele jsou plné nesplněných dětských snů. Zkuste splnit nějaké ty sny i vysněnou postelí.

Dorost si prožil poločas hrůzy

Náchod - Vstup do nového ročníku fotbalové České ligy staršího dorostu se náchodským svěřencům trenéra Zdeňka Samka nepovedl.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Královéhradecko - Nebezpečnou chorobou, která napadá nervový systém člověka a může vést k úplnému ochrnutí, loni v kraji onemocnělo 19 lidí. Rok předtím to podle údajů královéhradecké Krajské hygienické stanice bylo sedm případů a v roce 2014 se klíšťovou encefalitidou nakazili jen čtyři lidé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení