Jaké jsou skutečné teploty konkrétních míst a jaký vliv má na teplotu okolí vzrostlá zeleň, zkoumali a měřili pomocí termokamery pracovníci odboru životního prostředí královéhradeckého magistrátu ve spolupráci s předním českým odborníkem na problematiku negativních dopadů sucha a nedostatku vody Janem Pokorným. Výsledky snímkování už na první pohled ukazují, že stromy mají ve městě nezastupitelnou ochlazovací funkci a městu prospívají jako cenná výkonná klimatizace.

Rozpálené střechy

Teplota vzduchu dosahovala v Hradci Králové 22. července ke 36 stupňům Celsia, teplota střech domů se šplhala až ke 63 ºC, pokosené trávníky byly rozpálené i na 53 ºC a osluněné fasády domů na 45 ºC. Dlažba Velkého náměstí vykazovala teplotu až 55 ºC, silnicím a chodníkům v centru města naměřila termokamera také kolem 50 ºC.

Podstatně nižší hodnoty pak zaznamenala kamera u vzrostlé zeleně a v jejím okolí. Koruny stromů ukazovaly 31 – 33 ºC, teplota kmenů se pohybovala kolem 27 ºC, místa ve stínu stromů a také podrosty držely teplotu kolem 28 ºC.

„Už na první pohled jsou patrné obrovské rozdíly teplot v místech, kde je jen zástavba a kde je zeleň. Například teplota povrchů alejí je ve stejnou chvíli o 20 stupňů Celsia nižší než teplota vršků domů," říká vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Iva Šedivá a poukazuje na to, že otázka zeleně ve městech není zdaleka jen věcí estetickou.

Na území města Hradce Králové se nachází zhruba 70 tisíc stromů a nesčetně keřů a další zeleně, která vyžaduje soustavnou péči technických služeb, k níž patří i pravidelné zavlažování. V době nedostatečných srážek povolává město navíc na pomoc i dobrovolné hasiče. Ti pomáhají při zavlažování městské zeleně kapacitami svých cisteren.

Neohřívá, ale chladí

Z termokamery je tedy patrné, že dobře rozvržená zeleň ve městě dokáže teplotně stabilizovat lokální klima. „Vhodně zvolenou skladbou stromů ve městech můžeme utvářet příjemné klima bez velkých nákladů. Jeden vzrostlý strom dobře zásobený vodou chladí v horkém počasí výkonem srovnatelným s několika klimatizačními jednotkami. Ty spotřebovávají elektřinu a fakticky ohřívá své okolí (podobně jako lednice). Strom své okolí chladí a skupenské teplo se z vodní páry uvolní na chladných místech a svlaží je rosou," vysvětlil  Pokorný.

Pohled z hradecké Bílé věže na Gočárovu třídu, která postrádá liniovou zeleň.

Povrch silnice a chodníku na hradecké Gočárově třídě měl odpoledne 22. července teplotu 47 stupňů Celsia.