Většina z dvanácti plánovaných přehrad je navržena menšího rozsahu. Lokalizovány jsou na podhorské toky, kde by se neměly příliš dotknout dosavadní zástavby.

Třeba v Pardubickém kraji počítá vláda s právě představeným Návrhem aktualizované Politiky územního rozvoje ČR s osmi možnými novými vodními nádržemi. Ve srovnání s dosavadním územním plánem kraje je to snížení více než o polovinu. Stavěly by se ale až za několik desítek let. V Královéhradeckém kraji by měly vzniknout čtyři přehrady.

Plánované přehrady    na východě Čech
Primárně protipovodňová ochrana:
• Fořt (Čistá) – 134,4 ha
• Babí (Babí potok) – 59,4 ha
• Žamberk (Rokytenka) – 190 ha
• Lukavice (Kněžná) – 69,5 ha
• Písečná (Potočnice) – 63,1 ha
• Jangelec (Loučná) – 193,3 ha
• Rychmburk (Krounka) – 79,1 ha
• Hořička (Ležák) – 269,1 ha
• Spačice (Doubrava) – 44,8 ha

Primárně zdroj vody:
• Pěčín (Zdobnice) – 80 ha
• Hoštejn (Březná) – 489,3 ha

Nový návrh bere více ohledy na osídlení území a krajinu, kvůli nádržím už nebude nutné tolik bourat zástavbu.

„Některé byly velmi složité. Zasahovaly do území obcí, stávající zástavby či rekreačních oblastí, kde to bylo naprosto nevhodné," řekla vedoucí územního plánování pardubického krajského úřadu Zdenka Loumanová.

Podle ní by výstavba v dříve plánovaných lokalitách často narážela na výkupy pozemků, byla by doprovázena vyvlastňováním a vleklými soudními řízeními, což byl i jeden z důvodů redukce míst budoucích nádrží.

Uvažované nádrže mají sloužit jako zdroje pro zásobování pitnou vodou při možných klimatických změnách, další mají i protipovodňový význam. Většinou jsou na menších tocích, některé zasahují rovněž na území sousedních krajů. Největší je nádrž Hoštejn na Březné na Šumpersku s rozlohou téměř 500 hektarů, nejmenší má vzniknout u Spačic na Chrudimsku na Doubravě, její plocha nedosahuje ani 50 hektarů.

Z dosavadního seznamu budoucích přehrad mají vypadnout například nádrž Klášterec na Divoké Orlici, Velká Morava na Moravě nebo u Rabouně a Vrbatova Kostelce na Chrudimsku.

„Je to jen ochrana území formou takzvané územní rezervy, aby se lokalita nezastavěla nějakou významnou stavbou, třeba rychlostní silnicí nebo velkými výrobními areály," dodala Loumanová.

Podle vedoucí oddělení vodního hospodářství krajského úřadu Jany Hroudové je výstavba nádrží naplánována až v horizontu 50 let.

„Všechny plánované územní rezervy jsou časově velmi oddálené stavby. Budou realizovány, pokud dojde ke klimatickým dopadům na vodní bilanci, určitě ne v blízké budoucnosti," řekla Hroudová. Nádrže budou povoleny teprve poté, co potřeba akumulace povrchových vod převýší zájmy ochrany přírody.

Vedle toho vodohospodáři investují do dalších protipovodňových opatření. Nad Dobruškou v Mělčanech na řece Dědině začali právě vytyčovat pozemky pro blížící se výstavbu tzv. suchého poldru. To je jakási přehrada, která se však zaplní pouze při povodních. Původně zde měla vzniknout klasická nádrž, ale místní, především majitelé pozemků, se postavili proti. Protestovali také ochránci přírody. Hráz suchého polderu bude vysoká 14 metrů a široká přes půl kilometru.