Ředitel Krajské veterinární správy Aleš Hantsch upozorňuje na to, že někteří chovatelé jdou nákaze ptačí chřipkou doslova naproti.

Jsou malí chovatelé zodpovědní?
Spousta chovatelů je zodpovědných. Chtějí ochránit své malochovy a řídí se tím, co jim doporučujeme. Ale najdou se i tací, kteří riziko moc vážně neberou. Byl jsem například o víkendu na procházce a viděl jsem to, co jsem z odborného hlediska vidět nechtěl. Setkal jsem se s nezodpovědným chováním. Byť mají někteří chovatelé pocit, že drůbeži poskytnou svobodu (vyhrnutím sněhu a výběhem), riskují to, že může dojít ke kontaktu s infikovaným trusem volně žijícího ptactva. Například v Třebši asi 50 metrů od malého rybníka chovatel vyhrnul volný výběh.

Jak se nákaza přenáší?
Je nutné zdůraznit to, že prvotní infekt je trus ptáka. Ptáci nerozlišují, jestli letí nad vodou, či obydlenou oblastí. Druhotné je to, že člověk může například na botách pasivně přenést virus ptačí chřipky do chovu.

Co následuje, když se zjistí nákaza v chovu?
Máme nařízení Státní veterinární správy jaká opatření mají chovatelé dělat. Pokud bychom zjistili porušení, což je například pouštění slepic do volného výběhu, může jak fyzická, tak právnická osoba dostat sankci.
V momentě, kdy se zjistí pozitivní výskyt v malochovu, ať už v registrovaném, či neregistrovaném, tak se malochov označí jako ohnisko. Zbylá drůbež se utrácí a stanoví se formou mimořádného opatření ochranné pásmo do třech kilometrů, kde se sčítá veškerá drůbež, do deseti kilometru se určí pásmo dozoru, kde se sčítají velkochovy.

Jaká je momentálně situace v kraji?
V současné chvíli v Královéhradeckém kraji stále platí kvůli výskytu nakažené drůbeže virem ptačí chřipky v Polsku ochranné pásmo v náchodském okrese a v rychnovském okrese.

Konkrétní případ špatného přístupu při hrozbě nákazy ptačí chřipkou. Na žádost Deníku ho okomentoval šéf krajské veteriny.Zdroj: zdroj redakceDá se stanovit nějaká prognóza?
U volně žijícího ptactva nikdo přesně nemůže předvídat, jak se situace bude vyvíjet.
Stanovisko ornitologického svazu, které potvrdilo i pohled veterinářů, je, že u volně žijícího ptactva výskyt viru je a virus ptačí chřipky cirkuluje. Opatření se pak týká zejména velkochovů a malochovů. Protože tam by byl výskyt nemoci devastující. Například Královéhradecký kraj je charakteristický tím, že na jeho území je jedna z největších koncentrací chovu drůbeže.
Někteří chovatelé jsou však nespokojeni a nesouhlasí s opatřením. Jsou případy, zejména se jedná o největší kritiky, kdy se chovatelé chovají opravdu nezodpovědně.
Konkrétní případ (na snímku vpravo) - vyhrnutý volný výběh pro drůbež pár stovek metrů od soutoku v Hradci. To je hrozně blízko místu, kde se našly nakažené labutě. Když je navíc krajina pokrytá sněhem, volně žijící ptáky vyhrnutá místa přitahují. Riziko je obrovské – lidí si to musí uvědomit.