VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, po týdenní přestávce máte možnost opět se začíst do encyklopedie regionálních zajímavostí. V každém sobotním vydání Deníku prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji.

20.10.2013
SDÍLEJ:

Nové sídlo Českého chlapeckého sboru Boni Pueri Hradec Králové v kasárnách.Foto: Deník/ Ondřej Littera

Děkujeme za připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, určitě je využijeme. Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu: encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno B (pokračování)

Senátor Karel BartákBarták Karel

Mladoboleslavský rodák (6. 3. 1942) strávil studentská léta v Turnově, kde byl zapáleným ochotníkem. V Hradci Králové vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (1965), v roce 1969 získal titul kandidáta věd a v roce 1986 titul docenta.

Je přednostou Ústavu tělovýchovného lékařství. V letech 1991 – 1997 byl děkanem LF Hradec Králové a v období od roku 1992 do roku 1999 zastával pozici přednosty Kliniky tělovýchovného lékařství. Po roce 1989 se zapojil do politické práce: byl členem Zastupitelstva města Hradce Králové, dvě volební šestiletá období pak senátorem za obvod č. 45 Hradec Králové (1996 – 2008). Stál u rozvoje hradeckého juda, byl i lékařem československé reprezentace.

Bílá věž si trvale drží pozornost turistů, kteří si zákonitě chtějí po dovolené nechat také nějaký obrázek na památku. Však vystoupali rovných 233 schodů, a to už je výkon.Bílá věž

Dominanta Hradce Králové vysoká 72 metrů. Základní kámen byl položen v roce 1509, ale stavět se začala  za přispění  milodarů občanů v roce 1574, dokončena byla v roce 1596. V květnu roku 1581 byl slavnostně zavěšen do 4. patra věže zvon Augustin, vysoký 169 cm a široký 206 cm, který ulil již roku 1509 na náklad obce a měšťanů hradecký zvonař Ondřej Žáček. Posvětil ho roku 1705 biskup Tobiáš Jan Becker. Od roku 1591 začal fungovat orloj hodináře Vavřince z Nového Města pražského, v roce 1829 byl nahrazen hodinovým strojem, který sestrojil vynálezce Josef Božek a od roku 1992 zde fungují elektrické hodiny.

Věž má čtvercový půdorys 10 × 10 m, v sedmém podlaží kamenný ochoz určený pro hlásného (dnes vyhlídkový prostor), v šestém podlaží hodinový stroj. V průběhu let se několikrát opravovala, při tom se do makovice ukládaly různé předměty. Byly tam například básně Václava Klimenta Klicpery, kopie plánu města před výstavbou pevnosti, sáček s mincemi ze 17. století a další dobové předměty.

Bílou věž čeká rekonstrukce a modernizace vnitřních prostor už tento rok. Pro veřejnost byla uzavřena poslední zářijový den a v novém hávu se lidem ukáže do konce roku 2014. Firma by měla opravit zdivo, uvnitř se budou instalovat interaktivní obrazovky.

Bílý Újezd, kostel Proměnění PáněBílý Újezd

Zdejší zvonice z druhé poloviny 13. století je věhlasná po celé republice zaseknutou sekerkou v její střeše. Dnes už se ale bohužel přesně neví, kdy a z jakých důvodů se tam dostala, traduje se však, že měla odehnat nepočestné lidi, šejdíře a loupežníky.

To je nejčastější verze, s níž se návštěvníci této malé vesnice nedaleko Solnice na Rychnovsku setkají. Kromě ní se však do dnešních dnů zachovaly také dvě pověsti, z nichž každá přichází s tím nejzaručenějším příběhem, který osvětluje, jak to tehdy vlastně se sekerkou bylo.

Jedna vypráví o tesaři Adamovi. Právě on měl být autorem tehdy nové střechy ze šindele, která zářila novotou do dálky… Tesař Adam, právě objímá dlouhýma nohama vršek věže a posledními šindeláky končí své překrásné dílo. Je mistrem svého řemesla široko daleko nejlepším. Nahoře se v záři slunce sekerka jen kmitala. Rána za ranou padala na hlavičky šindeláků, až konečně přišla ta poslední – dílo bude dokončeno. Leč nedopadla, dlouhé nohy svírající vrchol povolily sevření. Dole zazněl výkřik hrůzy. Duchapřítomnost Adamova obrací sekerku a v posledním zoufalém rozmachu ji zasekává do šindele a dlaň křečovitě svírá hladké topůrko. Proč však je tak hladké, hlaďoučké – tak zrádně hlaďoučké? Těžce dopadlo Adamovo tělo na kamenné stupně zvonice téměř zároveň se zoufalým dětským výkřikem „Táto, tatínku", který již Adam neslyšel. A sekerka? Ta zůstane v té výši navěky.

Druhá z pověstí zase vypráví o Pepkovi Veverkovi, taktéž tesaři, avšak v tomto případě má příběh šťastný konec. Stejně jako v prvním povídání uklouzl i Pepek Veverka při opravě střechy kostela, avšak tady jel okolo Tintěra s fůrou sena jako hora. Okamžitě hromadu postavil pod zvonici… Pepek letí – bum! A hubu od ucha k uchu, už se zvedá ze slámy a volá: „Pašák, Tintěro, pašák! A rovnou k Bekovi! Dnes platím já – a za všecky – i kdybysme mu měli vypít hospodu do poslední kapky!" Obě pověsti jsou k přečtení na webových stranách Bílého Újezdu.

Na rozcestí u bischofsteinského zámečku to je na nejvyšší vrchol Teplicka Čáp jen 1,5 kilometru. Kdy se tam turisté dočkají rozhledny je zatím  ve hvězdách. Letos určitě ne. Bischofstein

Barokní zámeček se nachází na východě Adršpašsko-teplických skal obklopen pískovcovými skalami pod zříceninou hradu Skály (dříve také Kočičí hrad).  Objekt nechal postavit v roce 1666 na místě bývalé tvrze biskup  Karel Sobek z Bilenberka jako letní sídlo královéhradeckých biskupů. Na zámečku se až do konce 2. světové války hospodařilo, dokonce i vařilo pivo ve vlastním pivovaru. Pobýval zde spisovatel Alois Jirásek, který sem zasadil děj románů Skály a Skaláci. Objekt byl posléze přestavěn na hotel a restauraci.

Místo je vyhledávaným turistickým cílem, okolí nabízí vynikající podmínky pro horolezectví,  vede zde řada značených stezek pro turistiku a výlety na horských kolech.

PATNÁCTINY oslavil v sobotu Biskupické kaléšek. Biskupické kaléšek

Festival slivovice a malohanáčtiny, který se koná každou první říjnovou sobotu v Biskupicích u Jevíčka. Tradice trvá již patnáct let. Součástí akce je košt slivovice, otevřené palírny, zábavný program na návsi, soutěž o nejlepší pálenku a také závod historických velocipedů. Akce oslavuje nejen pálenky, ale také připomíná svébytnost Malé Hané.

Biskupství královéhradecké

Bylo založeno v roce 1664 a je správním centrem královéhradecké diecéze, jedné z osmi římskokatolických diecézí v Česku (pět v Čechách, tři na Moravě), která zahrnuje zhruba území dřívějšího Východočeského kraje. V roce 2011 jmenoval papež Benedikt XVI. do jejího čela Jana Vokála, který je 25. královéhradeckým biskupem. Jako pomocný biskup v ní působí Josef Kajnek.

Počet obyvatel diecéze je 1,26 milionu, odhad počtu pokřtěných katolíků je 450 000. Diecéze se člení na 14 vikariátů, které tvoří vždy několik farností. Každý vikariát zastupuje kněz, který má funkci vikáře a je prostředníkem mezi duchovními správci jednotlivých farností a biskupstvím. Do roku 2003 bylo v diecézi 447 farností. Od té doby se postupně slučují, od r. 2010 jich je 265.

Královéhradečtí biskupové
Královéhradecký biskup Jan Vokál ve Fakultní nemocnici Hradec Králové u příležitosti Světového dne nemocných.1664 – 1668 Matouš Ferdinand Sobek
1668 – 1676 Jan Bedřich hrabě z Valdštejna
1676 – 1698 Jan František Kryštof z Talmberka
1699 – 1701 Bohumír Kapoun ze Svojkova
1701 – 1710 Tobiáš Jan Becker
1711 – 1721 Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic
1721 – 1733 Václav František Košín
1731 – 1733 Mořic Adolf Karel Saský
1733 – 1753 Jan Josef hrabě Vratislav z Mitrovic
1753 – 1763 Antonín Petr z Příchovic
1763 – 1774 Heřman Hannibal hrabě Blümegen
1775 – 1776 Jan Ondřej Kayser z Kaysernu
1760 – 1780 Josef Adam Arco
1780 – 1794 Jan Leopold z Haye
1794 – 1811 Maria Tadeáš z Trauttmansdorffu
1812 – 1830 Alois Josef hrabě Krakovský
1831 – 1874 Karel Boromejský Hanl z Kirchtreu
1875 – 1892 Josef Jan Hais
1893 – 1902 Edvard Jan Brynych
1903 – 1921 Josef Doubrava
1921 – 1931 Karel Kašpar
1931 – 1956 Mořic Pícha
1957 – 1989 úřad biskupa neobsazen
1990 – 1998 Karel Otčenášek
1998 – 2010 Dominik Duka
2011 – dosud Jan Vokál

Biskupství má několik pastoračních center pro mládež, rodiny či seniory, stará se o vzdělávání všech věkových kategorií a zároveň poskytuje duchovní službu v nemocnicích, v armádě a věznicích či v akademické obci. Je rovněž zřizovatelem dalších samostatných institucí působících v sociální oblasti (Charita), nebo ve vzdělávání a výchově (církevní školství). V Hradci Králové zřizuje Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína a Základní a mateřskou školu Jana Pavla II. Další školy jsou na jiných místech diecéze.

Prvním biskupem se v roce 1664 stal benediktin Matouš Sobek z Bilenberka. Ve stejném roce byl dosavadní městský kostel Svatého Ducha povýšen na katedrálu. Vybudovat rezidenci ve svém sídelním městě se však hradeckým biskupům povedlo až za  Tobiáše Jana Beckera na počátku 18. století. Do té doby sídlili ve svém letním sídle v Chrasti u Chrudimi.

V čele biskupství stálo mnoho významných osobností. Za všechny jmenujme přívržence náboženské tolerance a katolického osvícenství Jana Leopolda Haye, spisovatele, publicistu a iniciátora mnoha sociálních projektů církve Edvarda Jana Brynycha, významného mecenáše a sběratele umění, který položil základ hradecké Galerii moderního umění, Josefa Doubravu, mučedníka doby komunismu Karla Otčenáška a současného pražského arcibiskupa Dominika kardinála Duku.

Biskupská rezidence v Hradci Králové.Biskupská rezidence

Barokní palác stojí na místě tří středověkých měšťanských domů a tvoří jednu z dominant jižní strany Velkého náměstí v Hradci Králové. V roce 1646 je zakoupil Matyáš hrabě Gallas. Jeho dědicové domy prodali v roce 1662 prvnímu hradeckému biskupovi Matoušovi Sobkovi z Bilenberka. Městská rada však obchod neuznala a po dlouhé roky vedla s biskupstvím o tyto domy spor. Až pátému biskupovi Tobiášovi Janu Beckerovi se povedlo uzavřít smírčí dohodu s městem a v roce 1707 zahájil stavbu dostatečně reprezentativní rezidence.

Do roku 1710 byla vystavěna část do náměstí. V ní se zároveň nachází ústřední část rezidence –  kaple. Za autora architektonického návrhu této části budovy je považován Giovanni Battista Alliprandi, část badatelů se kloní spíše ke jménu Marcantoni Canevale. Další výstavba se konala v letech 1715–1718 za biskupa Jana Adama Vratislava z Mitrovic. Zadní křídlo rezidence  je připisováno architektovi Janu Blažeji Santinimu. Práce na vnitřní výzdobě probíhaly ve 20. a 30. letech 18. století.

Další přestavba budovy se uskutečnila v roce 1777 za biskupa Jana Adama hraběte Arco, kdy mj. vzniklo třetí nadzemní podlaží. Po roce 1881 to bylo nové západní křídlo a v jeho patře byla umístěna Trautmannsdorfská knihovna.

V závěru 19. století hostila rezidence významné návštěvy z panovnické rodiny. V roce 1876 přijel korunní princ Rudolf a v roce 1880 i císař František Josef I. Elektřina byla do biskupství zavedena za biskupa Edvarda Brynycha kolem roku 1900. Dne 11. ledna 1931 postihl rezidenci velký požár, který zcela zničil střechu a poškodil stropy 1. a 2. patra. a oprava se protáhla až do roku 1932.

Po změně politického režimu získala v roce 1963 severní křídlo rezidence Krajská galerie, která zde působila až do roku 1989; během té doby budova výrazně zchátrala. Nová rekonstrukce začala po nástupu Karla Otčenáška na biskupský stolec v roce 1991. Slavnostního otevření se opravená budova dočkala v roce 1994.

Rekonstrukce rakousko-pruské bitvy na Chlumu u Hradce Králové z roku 1866.Bitva u Hradce Králové

Odehrála se 3. 7. 1866 a je též nazývána jako bitva na Chlumu či bitva u Sadové. Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem při ní drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedeka. Touto porážkou bylo rozhodnuto o výsledku prusko-rakouské, tzv. sedmitýdenní  války. Šlo o největší válečné střetnutí na území Čech a Moravy, zapojilo se do něj 436 000 vojáků. Na území ČR je více než 1300 válečných hrobů, na samotném bojišti  téměř 500 pomníků. Celkové ztráty Rakušanů byly 1313 důstojníků, 41 499 mužů, 6010 koní, 187 děl a 641 povozů. Sasové ztratili 53 důstojníků a 1446 mužů, Prusové 373 důstojníků, 12 605 mužů a 4892 koní.

V červenci 2013 bylo na Chlumu otevřeno nové informační středisko. Každý rok se pořádá vzpomínková akce, která vrcholí historicko-společenským programem na bojišti. Jde o velkou bitevní ukázku znázorňující výsek části bitvy. Ukázky se účastní stovky nadšenců vojenské historie z Čech, ale i zahraničí.

Bonanza

Trutnovský Country club Bonanza měl po sametové revoluci 1989 velké renomé a těšil se přízni svých posluchačů a návštěvníků. Pod vedením majitele Jiřího Jůza poskytoval vyžití v hudebním žánru, který však postupně ztrácí na popularitě. V nedávné historii provozovatelé klubu pořádali řadu pěkných akcí, na které vzpomínají s nostalgií příznivci country, folk a nebo třeba bluegrassové tvorby.  Patřily mezi ně i malé letní festivaly pod širým nebem a další řada ve své době populárních akcí. Sjížděla se sem řada zajímavých muzikantských osobností, kterým posluchači, dramaturgický rámec i samotný prostor  klubu vyhovovali. Šanci ke svým vystoupením v něm dostávaly i místní kapely. Dnes už Country club Bonanza ve svém původním pojetí neexistuje a hudební styl, kterému dával komorní prostor, nemá už v Trutnově  stabilní místo pro své zviditelnění.

Chlapecký pěvecký sbor Boni pueri z Hradce Králové.Boni Pueri

Chlapecký pěvecký sbor (v překladu Dobří chlapci) se sídlem v Hradci Králové  založil v roce 1982 Jiří Skopal. Postupně se zařadil mezi významná evropská hudební tělesa. Dvousetčlenný sbor dosud absolvoval více než 2800 samostatných koncertů po celé Evropě, Americe a Asii, vydal třináct vlastních nahrávek a na dalších dvaceti se podílel. Současnou základnu  tvoří soukromá základní umělecká škola Boni pueri, která působí jako samostatný subjekt od září 2006, sbormistry jsou Pavel Horák a Marek Štryncl. Od letošního srpna má  k dispozici vlastní budovu, vilu z bývalých vojenských bytů v kasárnách. Sbor je ověnčen mnoha úspěchy, jeho členové účinkují jako sólisté v operách, nahrávají filmovou hudbu i ve filmech účinkují.

Autor: Redakce

20.10.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Českoskalické zápasy asi nudné nebudou

Jak reklamovat koupený dům či byt

Broumov po svém sestupu zatím dost tápe

Náchodsko - Čtyřgólovou normu si pravděpodobně domluvili v sobotním programu fotbalového Krajského přeboru mužů hráči Červeného Kostelce, Jaroměře i Náchoda. Tento regionální trojlístek si totiž z hřišť soupeřů odvezl tři body za vítězství 4:0.

Zraněného motorkáře transportoval vrtulník do nemocnice

Spyta - V neděli srpna odpoledne vyjížděli profesionální hasiči z požární stanice Jaroměř k dopravní nehodě na hlavním tahu z Hradce Králové do Náchoda u obce Spyta.

Historický spolek Antares a tanečnice potěšily svým vystoupením

Náchod - Vystoupení šermířů, rozvlněné křivky břišních tanečnic a večerní ohnivá show – to a další zábavu v sobotu nabízela dětem i dospělým návštěvníkům Hospůdka u Mílů. O reprodukci historického šermu se postaral spolek Antares z Náchoda, který zábavné odpoledne započal příběhem Jana Koldy ze Žampachu v 16 hodin.

Folklorní festival patří k nejvýznamnějším svého druhu v Evropě

Červený Kostelec - Je až neuvěřitelné, jak krásné chvíle rychle utíkají. Už uplynuly čtyři dny, kdy z úst pana starosty zazněla slova, na která čekali fanoušci folkloru dlouhých 360 dní: „Šedesátý třetí folklorní festival Červený Kostelec považuji za zahájený!“ Tím se rozjelo pět krásných, folklorem naplněných dní.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení