VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme  zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

15.6.2014
SDÍLEJ:

BAROKNÍ HOSPITAL KUKS a jeho areál stále prochází opravami. Proto je až do odvolání pro návštěvníky uzavřen. Rekonstrukce má skončit v listopadu.Foto: ČTK/David Taneček

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno K (pokračování)

Kuchovský Kamil

Jeden z nejlepších a nejsympatičtějších českých žokejů se narodil 27. 6. 1940. Čtrnáctkrát stál na startu Velké pardubické, ale nikdy ji nevyhrál. Jeho nejmilovanějším koněm byl Kyb, se kterým Velkou doběhli  druzí, čtvrtí, pátí a sedmí.  Nejblíže k vítězství měl Kuchovský  ve svém posledním startu v roce 1985. S osmiletým ryzákem Santosem famózně skočili Taxis a vše nasvědčovalo tomu, že pětačtyřicetiletý žokej opravdu směřuje ke svému prvnímu triumfu. Na poslední těžkou překážku, Havlův skok, šel Santos jako vedoucí kůň, ale pak nečekaně a zdánlivě i nepochopitelně ochabl. Později se ukázalo, že to bylo vinou do té doby nerozpoznaného onemocnění. Na travnaté dráze ho nejprve předběhl pozdější vítěz, Festival s Petrem Vozábem, a těsně před cílem i Paramon, v jehož sedle byl tehdy ve Velké pardubické debutující Josef Váňa. Na dvojici Santos – Kuchovský zbylo až třetí místo.

Kamil Kuchovský býval výborným parkurovým jezdcem, velmi dobře jezdil i military a po skončení dostihové kariéry se věnoval také westernovému ježdění. Významná byla i jeho dostihová trenérská dráha. Zemřel  11. 7. 1997 na pardubickém závodišti, kde se mu také splnilo jeho přání – je pochován poblíž Taxisova příkopu, o kterém prohlásil památnou větu: „Jaký je to pocit skákat přes Taxis? Asi takový, jako když vyskočíte z letadla a neotevře se vám padák."

Kuks

Vesnice na Trutnovsku známá především hospitalem, který na přelomu 17. a 18 století  dal postavit František Antonín Špork. Pozornost poutá rozsáhlá sochařská výzdoba Matyáše Bernarda Brauna.  Do roku 1694 byly postaveny lázně, ve své době jedny z nejvýstavnějších v Čechách. V roce 1702 přibylo divadlo a závodiště, o dva roky později lázeňský dům a domy pro hosty, v letech 1707 – 1716 špitální kostel a hospital Milosrdných bratří se zahradou. V letech 1720 – 1724 vyrostl nový lázeňský dům a Dům filosofů s knihovnou.

V současné době je hospital zařazen do projektu Granátové jablko, na který památkáři dostali dotaci 440 milionů korun z evropských fondů. Zahrnuje novou fasádu, části střechy, interiéry a chodby, restaurování maleb a soch i novou kanalizaci. V zatím nevyužitém jihozápadním křídle mají vzniknout obchody a zázemí pro divadlo. Obnovou prochází i zahrada a přilehlá ohradní zeď. Rekonstrukce, jejíž součástí je i vybudování vzdělávacího centra se zaměřením na hospitální aktivity a farmaceutickou činnost, by měla skončit do roku 2015.

Kulhavý Jaroslav

Rodák z Ústí nad Orlicí (8. 1. 1985) je olympijským vítězem na horském kole. V Londýně v roce 2012 porazil skvělým finišem v cílové rovince Švýcara Nina Schurtera. Prvních velkých úspěchů dosáhl v roce 2003, kdy se stal juniorským  mistrem Evropy a mistrem světa. V kategorii do 23 let získal bronzovou medaili na mistrovství světa a poté se začal výrazně prosazovat i mezi dospělými. V roce 2010 vybojoval titul mistra Evropy a na mistrovství světa byl druhý, o rok později oba tyto závody vyhrál. V roce 2011 byl nejlepší ve Světovém poháru, celkové prvenství mu zajistilo pět vítězství ze sedmi pořádaných závodů. Je trojnásobným Králem cyklistiky (2010, 2011, 2012), byl oceněn i v anketě Sportovec roku – v letech 2011 a 2012 byl druhý. V březnu 2013 vyhrál spolu se Švýcarem Sauserem prestižní etapový závod dvojic Cape Epic v JAR, který je považován za Tour de France horských kol.

Kunětická hora

První zmínky o výstavbě hradu sahají do poloviny 14. století, za husitských válek byl důležitým opěrným bodem. V roce 1491 se stal majetkem Pernštejnů, kteří celý komplex přestavěli – vznikl mohutný dvouvěžový hrad s propracovaným systémem opevnění. V závěru třicetileté války ho výrazně poškodila švédská vojska. V dalších staletích hrad ohrožovalo lámání kamene, které bylo zastaveno až na počátku 20. století. Tehdy zároveň začaly i záchranné práce pardubického Muzejního spolku podle projektu arch. Dušana Jurkoviče.

V roce 1953 objekt přešel do majetku státu, špatná údržba zavinila, že byl v 70. letech minulého století uzavřen. Po nezbytných opravách byl zpřístupněn v roce 1993.

Zachovala se část hradeb zesílených baštami a jeden z dělostřeleckých rondelů, rekonstruovaný palác s uzavřeným vnitřním nádvořím, vysokou kruhovou věží a samostatně stojící kaple sv. Kateřiny Sienské. Válcová hradní věž, zvaná Černá nebo Čertova, nabízí jedinečný rozhled do Polabské krajiny. Prostory hradního paláce slouží výstavním účelům.  Návštěvníci si interiéry  mohou prohlédnout sami,  bez průvodce. Zdejší studna patří k nejhlubším u nás – měří 23 metrů. Byla třikrát hlubší, ale postupně ji zasypávali.  Na hradě a na parkovišti v podhradí se konají pravidelná divadelní a hudební představení.

Kunštátská kaple

Už od 17. století stojí v Orlických horách ve výšce 1035 metrů nad mořem přímo u Jiráskovy horské stezky. Byla svědkem soužití českého, německého a polského obyvatelstva. Původní svatostánek vznikl v době po kolonizaci oblasti tyrolskými dřevaři. V dobách, kdy na horách hospodařilo i německé obyvatelstvo, byla místem, kde se setkávali obyvatelé obou stran hor nejen za účelem náboženských poutí, ale i obchodu. Po II. světové válce kaple zpustla. Němečtí obyvatelé, na něž dodnes upomínají jazykové zvláštnosti a dochované tradice a pro které měla kaple velký význam, byli vyhnáni. Svatostánek byl částečně opravován již v šedesátých letech minulého století. Na začátku osmdesátých let minulého století došlo k jeho devastaci  – byly tu vyvrácené dveře, poškozený portál a uvnitř někdo  založil otevřené ohniště. Jediné, co se podařio z kaple přesunem do nedalekých kostelů zachránit, byly socha Pieta a obraz Útěk svaté rodiny do Egypta, o jehož autorovi není téměř nic známo. Že tento umělecký skvost pochází z Kunštátské kaple, vypátral znalec Orlických hor Jan Hégr, který se historií poutního místa dlouhodobě zabýval. Když hrozilo úplné zničení kaple, v roce 2002 se opravy za význačné podpory obce Zdobnice chopilo sdružení Via Aurea. 18. 6. 2005 byla kaple Navštívení Panny Marie slavnostně vysvěcena biskupem Dominikem Dukou.

Kupka František

Český malíř a grafik světového významu, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního malířství se narodil 23. 9. 1871  jako nejstarší z pěti dětí v rodině notářského úředníka v Opočně.  V Dobrušce se vyučil sedlářem, ale již tehdy maloval vývěsní štíty a obrázky svatých. Projevil velký malířský talent, a proto na přímluvu rodinného přítele odešel nejdříve do řemeslnické školy v Jaroměři (1886) a posléze na pražskou Akademii (1887), kde studoval u prof. Sequense. V roce  1891 odešel  do Vídně, kde zůstal  čtyři roky a pak byl poslán jako stipendista do Paříže. Během studií na L´école des Baux-Arts se živil malováním plakátů a vyučoval náboženství.

Kolem roku 1903 se poprvé mezinárodně proslavil publikací svých satirických kreseb v pařížském časopisu L´Assiette au Beurre, do kterého přispíval v letech 1901 – 1907, a vytvořil i tři svá samostatná čísla – alba Peníze, Náboženství a Mír. V roce 1914 odešel dobrovolně na frontu a  v bitvě u řeky Aisne byl  raněn. Získal Řád důstojníka Čestné legie a za své zásluhy v armádě i hodnost kapitána. Pomáhal organizovat československé legie ve Francii – v Paříži založil tzv. Českou kolonii, jejímž předsedou byl později zvolen.

Po válce byl jmenován profesorem pražské Akademie, přednášel i v Paříži, kde vyučoval československé stipendisty. Za svůj život uspořádal mnoho výstav a za svá díla získal mnohá významná ocenění. Mezi lety 1919 až 1938 Kupku podporoval jeho přítel Jindřich Waldes, úspěšný pražský podnikatel, který jeho obrazy kupoval.

Kupkovo dílo se do své konečné podoby utvářelo od prvopočátečního popisného realismu přes vlivy doznívajících malířských tendencí a směrů až ke konečnému vyústění do abstrakce.  Až do roku 1930 byly základem jeho nefigurativních obrazů realistické podklady, vrcholné období Kupkovy tvorby však představuje tzv. čistá abstrakce. Důležitou úlohu také sehrál Kupkův vztah k hudbě, vedoucí k rozvinutí výtvarného směru  orfismu. Díla Františka Kupky byla vystavována na mnoha výstavách u nás i v zahraničí. Dosud největší přehlídkou jeho tvorby byla výstava v Japonsku v roce 1994. O čtyři roky později se konala poslední rozsáhlá domácí výstava v Národní galerii v Praze. Největší sbírka Kupkových obrazů a studií je v pražském Museu Kampa. V rodném Opočně byly  dvě výstavy: Jiná skutečnost – Úvod do díla Františka Kupky o prázdninách v roce 2011 a na podzim téhož roku Návrat Františka Kupky domů. Od 31. 5. do 28. 10. je ve Výstavní síni Františka Kupky na prvním nádvoří zámku k vidění trojice jeho méně známých originálních realistických obrazů, které Opočnu zapůjčilo francouzské město Puteaux, kde 24. 7. 1957 Kupka zemřel.

Jeho obrazy drží aukční rekordy. Tvar modré byl vydražen za 57,42 milionu korun, což je největší cena u nás, která překonala Výšky IV. za 23,2 milionu. V Londýně zaplatil nový majitel obrazu Pohyb  44 milionu korun.

Kury

Specializovaná firma ze Zdechovic na Pardubicku, která se zabývá výrobou  mechanických invalidních vozíků a rehabilitačních pomůcek. Vozíky pro tělesně postižené přizpůsobuje individuálním potřebám, takže zabezpečuje širokou škálu jejich typů. Jsou výhradně z jejího výrobního programu. Jde o lehké a snadno ovladatelné typy – od dětských přes standardní až po  speciální velmi lehké.  Samozřejmostí je kvalitní servis i opravy. Novou službou je možnost půjčování mechanických invalidních vozíků.

Firma byla nominována na cenu Duhové křídlo 2012 za činnost ve prospěch osob se zdravotním postižením, kterou vyhlašuje Pardubický kraj.

Kusý Zbyněk

Rodák z Poličky (20. 5. 1966) začínal v jedenadvaceti letech jako funkcionář v krajském hokeji (Skuteč), vystudoval obchodní akademii a při praxi prodával třeba ve sportovních potřebách nebo v papírnictví. Na přelomu tisíciletí platil za jednoho z nejmocnějších mužů v českém hokeji. Z Pardubic pomohl vytvořit český velkoklub. Do vedení klubu nastoupil, když mu ještě nebylo třicet let, a hned od začátku se snažil prosadit věci, které okoukal v Americe na NHL. Pozici generálního manažera a neomezeného vládce si uměl užívat, do týmu kupoval drahé posily, nebyl neomylný, občas se ve svých nákupech netrefil, ale na hráče měl většinou dobrý čich a Pardubice pod jeho vládou třikrát vyhrály českou extraligu.

Působil na svazu i jako manažer reprezentace (zlato v Naganu, 5x vítězství na MS) a v roce 2004 byl šéfem organizačního výboru mistrovství světa v Praze. Měl velkou moc a vždycky platil za silného zákulisního hráče. Proto bylo velkou senzací, když ho většinový vlastník klubu Roman Šmidberský na jaře roku 2012 odvolal z funkce. Pardubice se v tu dobu řadily ke sportovně nejúspěšnějším českým hokejovým klubům. Stejně velkým šokem bylo, když nastoupil jako generální ředitel ve fotbalové Slavii Praha, kde po roce skončil. Nyní je pardubickým krajským zastupitelem.

Kuželník

Objekt  v Ratibořicích, který byl v kritickém stavu. Po opravě slouží jako informační bod pro návštěvníky Babiččina údolí a zároveň se v něm konají propagační, kulturní a osvětové akce. Zásluhou projektu mezinárodní spolupráce s názvem Regionální značka mohla  akční skupina Mezi Úpou a Metují a slovenská MAS Horní Liptov ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a sdružením obcí, fyzických a právnických osob a neziskových občanských sdružení historický kuželník v sousedství Panského hostince zrekonstruovat. Přímo v objektu je expozice, která návštěvníkům představuje okolní chráněnou přírodu.

O víkendech se tu konají dobročinné bazary, které nabízejí k prodeji použité drobné předměty tzv. „s duší z druhé ruky". Do těchto bazarů může přispět drobnostmi každý – čisté a nepoškozené předměty se shromažďují v Regionálním informačním centru v České Skalici a výtěžek je určen ve prospěch Babiččina údolí a různých kulturních akcí.

Kužílek Oldřich

Původním povoláním divadelní režisér se narodil 4. 1. 1956 v Praze. V roce 1981 absolvoval ČVUT (stavební fakulta) a v roce 1986 AMU (divadelní a rozhlasová režie). V letech 1986 – 1989 působil v Klicperově divadle v Hradci Králové. V krajském městě se stal výraznou osobností sametové revoluce v listopadu roku 1989 –  moderoval většinu mítinků pořádaných Občanským fórem. Od ledna roku 1990 působil v politice: byl poslancem Sněmovny lidu Federálního shromáždění, od prosince roku 1992 do konce roku 1998 působil v Poslanecké sněmovně, osm let byl členem zastupitelstva Prahy 6 (2002 – 2010).

Spolu s Michaelem Žantovským je autorem zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Od roku 1997 je poradcem a školitelem pro oblast přístupu k informacím a otevřenost veřejné správy. Od roku 2000 koordinuje projekt Otevřete.cz, web pro otevřenost veřejné správy organizace Otevřená společnost o. p. s. V roce 2011 získal Bílou lilii. Cenu za větší průhlednost veřejné správy a boj s korupcí mu předal její patron Václav Havel.

Kynos Jiří

Někdejší vynikající sprinter a později funkcionář olympijského výboru se narodil 24. 3. 1943 v Třebechovicích pod Orebem ve sportovní rodině, sportu se věnovali i jeho bratři Václav a  Milan. Byl členem atletického oddílu Dukly Praha a jeho největší úspěchy jsou spojeny se štafetou. V roce 1971 byl členem štafety na 4 x 100 metrů (Kříž, Demeč, Kynos, Bohman), která vybojovala na ME v Helsinkách zlaté medaile v čase 39,3 sek. před Polskem a Itálií. O dva roky dříve na mistrovství Evropy v Athénách získal ve štafetě bronzovou medaili. Reprezentoval na  olympijských hrách v Mnichově (1972), kde se dostal do semifinálového běhu na 200 m, ale finále mu uniklo o jedno místo. Tři setiny ho dělily od bronzové medaile na 4 x 100 m – spolu s Matouškem, Demečem a Bohmanem skončili čtvrtí za 38,82 sekundy, což je dosud  platný národní rekord –  třetí kvarteto SRN zaběhlo 38,79. Po skončení aktivní kariéry začal pracovat v Českém  olympijském výboru, byl mj. ekonomem naší výpravy na olympiádě v Pekingu.

V atletice byl výraznou osobností i jeho o pět let starší bratr Václav (zemřel v roce 2011), který držel  české rekordy na 100 m (10,5) a ve štafetě na 4 x 100 m (40,6 pak 40,2).  Reprezentoval ve 12 mezistátních utkáních a na ME 1958 obsadil čtvrtou příčku ve štafetě 4 x 100 m. Byl dlouholetým funkcionářem fotbalového oddílu hradeckého Spartaku, kde vykonával funkci sekretáře a pak i vedoucího prvoligového týmu.

Autor: Redakce

15.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační snímek.

Při nehodě dodávky zahynul mladý muž

PO POSTUPU České Skalice (v zeleném) budou patřit do okruhu letošních postupových favoritů hráči Velké Jesenice (v modrém).

Hronov má opět postupové choutky

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

Více cyklistů je pro stát přínosnější než množství politiků

Náchodsko - Zemička, která se dá projet za tři dny na kole, nepotřebuje tolik politiků, kteří ji „spravují“. Tato myšlenka, která by určitě našla nemalé množství zastánců, se stala mottem cyklistického výletu napříč Čechami ze severu na jih.

Automatická převodovka řidiče vytrestala, málem utopil auto v Rozkoši

Česká Skalice - Jen malý kousek od nedobrovolného koupání se včera dopoledne kolem půl desáté (čtvrtek 17. 8.) ocitl řidič osobního automobilu, který sjel téměř do přivaděče přehradní nádrže Rozkoš.

Žiláka pohltilo MTB enduro

Teplice nad Metují - MTB enduro je raketově šířící se odnož závodů na horském kole, v němž se snoubí všechny krásy jízdy na biku s tím rozdílem, že v závodě jde o měřené (erzety) a neměřené (transfery) úseky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení