VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

19.10.2014
SDÍLEJ:

Zakončení prázdnin v Osadě vycházejícího slunce u Svinar.Foto: Eva Ženíšková

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno O (dokončení)

Orlické hory

Leží v severní části východních Čech při polské hranici, jejich název je odvozen od řeky Orlice. Mají rozlohu přes 200 kilometrů čtverečních, nejvyšší horou je Velká Deštná (1115 m n. m.). K dalším významným vrcholům patří Koruna (1101 m n. m), Malá Deštná (1090 m n. m.), Suchý vrch (995 m n. m.), Anenský vrch (991 m n. m.), Komáří vrch (991 m n. m.), Zakletý (991 m n. m.) a Buková hora (958 m n. m.). Pásmo hor začíná nad Náchodem, pokračuje přes Rokytnici a Deštnou až k Jablonnému nad Orlicí a Bartošovicím a končí u Zemské brány. Celá oblast si přes staletí osídlení zachovala původní přírodní ráz.

Orlické hory jsou vyhledávaným centrem běžeckého a sjezdového lyžování (Deštné, Říčky), nabízejí řadu naučných stezek a cyklotras, přírodních i turistických památek. Lákavé jsou prohlídky zdejší obranné linie bunkrů a několika přístupných pevností, z nichž jsou nejznámější Dobrošov a Hanička. Populární je turistická Masarykova chata na Šerlichu.

28. 12. 1969 byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Orlické hory, kde jsou dvě národní přírodní rezervace (Bukačka, Trčkov), šest přírodních památek (mj. Kačenčina zahrádka) a dvanáct přírodních rezervací (mj. rašeliniště Kačerov). K dalším chráněným oblastem patří přírodní park Suchý vrch – Buková hora, přírodní rezervace Hynkovice, chráněná zimoviště netopýrů Dělostřelecká tvrz Bouda, přírodní park Údolí Rokytenky a Hvězdné a celá řada dalších.

Orlíkovské přeháňky

Letecká soutěž historických kluzáků. Od roku 2001 ji na letišti Velké Poříčí pořádá Aeroklub Hronov, který odvodil název od známé značky celodřevěného bezmotorového letadla Orlík VT 16 a 116. Letošní třináctý ročník mezinárodních závodů absolvovalo v hlavní kategorii old timerů 25 pilotů z České republiky, Polska a Německa, ve vloženém Memoriálu Petra Fialy se sešlo čtrnáct kluzáků různých typů. Na stupně vítězů se prosadili i Východočeši – domácí Oldřich Slavíček byl třetí, ve vloženém závodě Petr Fišar z Ústí nad Orlicí druhý a Michal Malý z Broumova třetí. Mezi účastníky byl i osmdesátiletý Milan Svoboda z AK Letkov.

Osady na Orlici

Patří ke koloritu břehů řeky před Hradcem Králové, proslavily se svým společenským životem a osobitými tradicemi.  Jedinečným způsobem v nich splynula trampská tradice s českým chalupářstvím. K nejznámnějším patří Osada kováků, Osada vycházejícího slunce, U Mlejna, Parlament, Dubina, Ostrov nebo Stříbrný potok  Každá osada má svého šerifa, tradice i bohatou historii. Podle dobových fotografií, kronik i vzpomínek pamětníků osady začaly vznikat před více jak osmdesáti lety.

Tmelícím prvkem byl vždycky sport – volejbal, basketbal, fotbal, v řadě z nich se pořádají zimní i letní hry, jezdí se cyklistické Tour de Osady, závodí pramice. K osadnímu životu patří společné ohně, ty první se pořádaly už ve třicátých letech minulého století. Někde jejich tradice zanikla, ale třeba v Osadě vycházejícího slunce  táborák naopak přerostl v malý folkový festival, na který jezdí bez nároků na honorář renomované kapely. Osadníky zde jsou Wabi Daněk, Pavel Dobeš, Miloš Dvořáček, své chaty tu měli členové skupiny Lokálka (např. Ladislav Straka, Jiří Gregora). Tuto osadu v červenci roku 2012 hodně poznamenala větrná smršť, která napáchala veliké škody jak na samotných chatách, tak i na lesním  porostu. Velkým úsilím  se podařilo vše uvést do původního stavu a osada funguje v plné parádě dál.

Ostaš

Sedm set metrů vysoká stolová hora nedaleko Police nad Metují, v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko a v sousedství Teplických a Adršpašských skal . Jméno je odvozeno od mysliveckého patrona sv. Eustacha, který patrně míval v těchto místech kapličku či obrázek. V roce 1956 byla vrcholová lesnatá část Ostaše o rozloze téměř 30 hektarů vyhlášená přírodní rezervací. Člení se na Horní labyrint nebo také Bludiště a Dolní labyrint, který navazuje na další přírodní památku – Kočičí skály. Na vrcholu se nachází upravená vyhlídka Frýdlantská skála s výhledem do širokého okolí. V dobách útlaku poskytovala Ostaš lidem v ohrožení dobrý úkryt. Pro svou rozmanitou soustavu skal,  jeskyní, chodeb vyhlídek a dalších bizarních skalních útvarů (Zrádce, Čertovo auto, Zbrojnoš  se skupinou medvědů a další) je dnes tato oblast velmi lákavá pro turisty a také je hojně využívána horolezci. Na snímku skalní útvar Mohyla smrti.

Otčenášek Karel

„Jeli jsme na kolech. Dali mi sedlo, jak nejníže šlo, ale stejně to bylo pro mne moc vysoko, a tak jsem jela jen ve stoje na šlapkách, ale šťastná, že jedu s Karlem. A až do Hradce, kde jsem ještě nikdy nebyla! Karel mi ještě k tomu koupil takovou krásnou gumu do školy. A na zpáteční cestě dokonce limonádu! Měla jsem pocit, že takového bratra nikdo z mých spolužaček nemá," tak vzpomíná na Karla Otčenáška,jeho sestra Anna Spudilová. Na zdánlivě banálním příběhu z dětství ukazuje základní charakterovou vlastnost, kterou si lidé vždy s 23. královéhradeckým biskupem spojovali – nesmírnou dobrotu a laskavost. Narodil se 13. 4. 1920 v Českém Meziříčí v rodině drobného živnostníka. Díky podpoře místního kněze mohl vystudovat Arcibiskupské gymnázium v Praze.

Po maturitě přešel do hradeckého semináře a hned byl vyslán na studia do Říma. Absolvoval Lateránskou univerzitu a v březnu 1945 obdržel kněžské svěcení. Do Čech se mohl vrátit až po skončení 2. světové války. Stává se blízkým spolupracovníkem hradeckého biskupa Mořice Píchy a v roce 1949 vicerektorem hradeckého semináře. Kvůli tíživé politické situaci a začínajícím represím ze strany komunistického režimu se ho biskup Pícha rozhodl vysvětit na biskupa. Stalo se tak 30. dubna 1950 v kapli sv. Karla Boromejského na biskupství. Vše se  prozradilo, Otčenášek byl zatčen a internován v klášteře v Želivě. Ve zinscenovaném procesu dostal třináctiletý trest odnětí svobody, který strávil v několika věznicích včetně těch nejtěžších, jako jsou  Leopoldov, Mírov a Valdice.

V dubnu roku 1962 byl na amnestii podmínečně propuštěn, ale nesměl vykonávat kněžské povolání a tak pracoval v řadě dělnických profesí. Známé je jeho působení v opočenské mlékárně. V druhé polovině šedesátých let se mohl vrátit do duchovní služby, nikoli však do své biskupské funkce. Směl působit pouze jako farář, a to výhradně mimo královéhradeckou diecézi. Místo našel v Ústí nad Labem–Trmicích, kde pod stálým dozorem Státní bezpečnosti bydlel až do roku 1968.

Po uvolnění politických poměrů se nakrátko vrátil a stal se administrátorem farností na okraji Hradce Králové v Plotištích a Lochenicích. V době husákovské normalizace musel znovu odejít do Trmic. O čtyřicet let odložená intronizace biskupa Karla Otčenáška se konala 27. ledna 1990. S neúnavností sobě vlastní zahájil biskup Otčenášek obnovu života církve.

Záběr byl opravdu široký – od navazování kontaktů se zahraničím přes zakládání nových církevních institucí po opravy zdevastovaných objektů. Patrně vrcholem byla v roce 1997 oslava svatovojtěšského milénia. V dubnu toho roku navštívil diecézi papež Jan Pavel II. O rok později mu papež udělil osobní titul arcibiskupa. Ve stejné době předává úřad Dominiku Dukovi a stahuje se do ústraní. Zemřel 23. května 2011 v biskupské rezidenci v Hradci Králové. Je pohřben v kryptě katedrály svatého Ducha.

Písmeno P

Palác

Lesopark v Heřmanově Městci o rozloze 258 hektarů. Jde o cennou lokalitu, vyhlášenou již  v roce 1930 za chráněné území. Naleznete v něm duby, lípy a habry, jsou zde i kleny s příměsí střemchy, borovice, smrku a další dřeviny. Poslední velká regenerace dřevin a travnatých ploch byla v roce 1969, podílel se na ní i zahradník  Laub, který začínal u posledního majitele zámku, knížete Kinského. Od roku 1996 je spolu se zámeckým parkem součástí rozlehlého přírodního parku, který je spolu s tzv. Bažantnicí navržen do soustavy Natura 2000 jako druhová lokalita pro ochranu páchníka hnědého, který žije v trouchnivějícím dřevě starých stromu.

Z důvodu ochrany tohoto druhu jsou v jihovýchodní části parku ponechány trouchnivějící kmeny na zemi nebo  torza strumů na dožití. Kromě chráněného dubu letního se na území parku nachází ještě vzácný buk lesní. V červnu roku 2008 byl park poškozen větrnou vichřicí, která vyvrátila nebo poškodila řadu stromů, které musely být postupně v letech 2009 – 2010 vykáceny.

Paleček Josef

Rodák z Kolína (5. 5. 1949) většinu své hokejové hráčské a později i funkcionářské kariéry spojil s pardubickou Teslou. Na východ Čech přišel v osmnácti letech a odehrál zde kompletních dvanáct sezon včetně mistrovské 1972 – 1973, vojnu si odbyl v dresu jihlavské Dukly. V nejvyšší ligové soutěži má na svém kontě 451 zápasů, ve kterých dal 171 branek. Šikovného útočníka si povšimli i trenéři národního týmu a Paleček nastoupil hned na třech světových šampionátech. V roce 1972 po boku Ivana Hlinky, Jiřího Holečka či Václava Nedomanského pomohl  vybojovat zlaté medaile na mistrovství světa v Praze, v následných dvou letech získal na MS bronz a stříbro.

Trenérské řemeslo okusil poprvé na počátku osmdesátých let, kdy v Hradci Králové působil jako hrající trenér. Po hráčském angažmá v Rakousku a Německu se koučování začal věnovat naplno. Po začátcích u žákovských a mládežnických týmů se vypracoval až na lavičku extraligových Pardubic (1990 – 1992, 1995 – 1996 a 1999 – 2002), zastával i funkci sportovního ředitele klubu. Další zajímavou zkušeností bylo angažmá v Dánsku či koučování reprezentačního výběru do 19 let.  Trénoval extraligový Liberec, se kterým dvakrát vyhrál základní část a dvakrát získal bronz. Největším jeho domácím trenérským úspěchem byl mistrovský titul s HC Energie Karlovy Vary v sezoně 2008 – 2009.

Na lavičce reprezentace České republiky přispěl v roli asistenta trenéra  k bronzu na zimních olympijských hrách 2006, z mistrovství světa má stříbro (2006) a dva bronzy (2011, 20121).  Od národního týmu odešel v roce 2014 poté, co po nevydařeném olympijském turnaji v Soči rezignoval hlavní reprezentační trenér Alois Hadamczik.

Pančavský vodopád

Nejvyšší vodopád v České republice, jehož název je odvozen od německého slova pantschen – šplouchat,  má výšku 148 metrů a nachází se v Krkonošském národním parku na potoce Pančava poblíž  Labské boudy. Čtyři hlavní kaskádovité stupně na boční stěně ledovcového údolí mají výšku 36 m, 39 m, 23 m a 20 m. Jeho šířka se mění podle množství protékající vody, pohybuje se mezi čtyřmi až osmi metry.

V minulosti patřil vodopád k nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších a kvůli turistům byl dokonce uměle navyšován jeho průtok. Starala se o to malá vodní nádrž se stavidlem, kterou v roce 1859 dal postavit majitel nedaleké Labské boudy Josef  Schier. Později však byla zrušena. Vodopád se nachází v I. zóně KRNAP, proto je přístup k němu omezený. Celý je možné ho pozorovat z modře značené turistické cesty vedoucí Labským dolem. Omezený výhled poskytuje Ambrožova vyhlídka.

U cesty k Pančavskému vodopádu je umístěna li pamětní desku věnovanou dlouholetému náčelníkovi Horské služby Krkonoše Otokaru Štětkovi, který zemřel v roce 1975 ve věku nedožitých šedesáti let.

Autor: Redakce

19.10.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Lékaři: Lidé podceňují očkování proti klíšťové encefalitidě

Hasiči zachraňovali kočičku, která po břečťanu vylezla až pod střechu hospody a bála se slézt dolů.
6

Boj o život kočky dopadl dobře, hasiči zachránili nešťastnou Mařenu

Supervýhodná nabídka? Pět tipů, jak nenaletět při zhodnocování peněz

I relativně nízká finanční gramotnost Čechů může za to, že čas od času skočíme na „supervýhodnou“ nabídku zhodnocení peněz, která se nakonec promění v totální fiasko. Pokud byste rádi investovali svoje úspory, nevynechejte následující tipy. 

Střelným prachem se na úvod šetřilo jen ve Velichovkách

Náchodsko - Fotbalový Jopeco Okresní přebor mužů má za sebou úvodní mistrovské kolo.

Právě jsme se narodili - srpen 2017

Náchodsko - Vítáme nová miminka na Náchodsku. Podívejte se na fotogalerii novorozenců, kteří v přišli na svět v náchodské porodnici v srpnu roku 2017. Šťastným rodičům gratulujeme.

Českoskalické zápasy asi nudné nebudou

Náchodsko - Úvodními zápasy vstoupily do nového ročníku fotbalové I. B třídy tři regionální týmy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení