Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno P (pokračování)

Panchartek František

Kapitán mužstva hokejistů Tesly Pardubice, které získalo v roce 1973 první titul mistrů republiky. Legendárního obránce (nar. 27. 1946) učili abecedu mezi mantinely pardubičtí trenéři Kobranov a Hemerka. Celkem má na svém kontě čtrnáct prvoligových sezon, v pardubickém dresu odehrál 631 zápasů. Hokej hrál i za jihlavskou Duklu (má s ní titul z roku 1967) a liberecký Stadion. Osmadvacetkrát reprezentoval, z mistrovství světa ve Švýcarsku v roce 1971 má stříbrnou medaili.

Panský hostinec

Původní hospoda v Ratibořicích se nacházela v dřevěné chalupě z roku 1587 na místě dnešní restaurace, v jejím  sousedství stávala kovárna. V letech 1738 – 1770 v ní hospodařil hostinský Celba s manželkou Annou, poté živnost převzal syn Dominik. Ten hospodu přestavěl na kamennou a v roce 1858 ji prodal šlechtickému rodu Schaumburg – Lippe. V červnu 1945 byl jeho majetek znárodněn a přešel do správy státu. Další úpravy budovy pocházejí z počátku šedesátých let 20. století. Právě v této hospodě měla hosty obsluhovat Kristla, postava z knihy Babička od Boženy Němcové.

Dnes je hostinec kvůli špatnému stavu zavřený. Pro návštěvníky Babiččina údolí byla naproti postavena malá dřevěná restaurace s občerstvením a dětským hřištěm a zrekonstruován historický kuželník v sousedství.

Paramentářská dílna

Paramenta neboli textilie užívané při liturgických obřadech se rodí v dílnách rodiny Velebných z Ústí nad Orlicí. První zmínka o tom je z roku 1713. K historicky nejzajímavějším zakázkám patří prapor čtenářsko-pěveckého spolku Rastislav z Blanska, který navrhl jeden z nejvýznamnějších českých malířů 19. století Josef Mánes a je celý  vyšitý ručně.

Firma fungovala až do roku 1951, kdy ji převzala charita. Třísetletou rodinnou tradici v roce 1990 obnovili  manželé Hana a  Zdeněk Velební. Jejich první zakázkou byly nášivky pro letku SU-25 Pardubice a veškeré junácké nášivky. V roce 1991 zhotovili první prapor schválený heraldickou komisí Parlamentu České republiky – pro město Hlučín.

Dnes mají dílny v Ústí nad Orlicí a Jablonném nad Orlicí. Zabývají se  nejen výrobou církevních oděvů a oltářních textilií, ale také jejich náročným restaurátorováním. K tomu se přidává výroba praporů měst a obcí, vlajek, znaků a erbů, přijímají i objednávky různých spolků, jednot a oddílů, vyšívají pro armádu a bezpečnostní složky. V minulosti měli zakázku pro kardinála Dominika Duku nebo svatoštěpánskou katedrálu ve Vídni.

Při využití moderní technologie a pečlivé ruční práce využívají kvalitní materiály – brokát a damašek, ke zdobení zlaté nitě.

Oceněním vysoké kvality jejich výšivky byla dohoda  o spolupráci s největší vyšívací firmou v Rusku. Na začátku září firma získala obchodní zastoupení v Moskvě a Jaroslavli.

Paramo

Historie významného chemického podniku sahá do roku 1889, kdy David Fanto v Pardubicích založil závod na destilaci a následnou rafinaci petroleje z ropy.

O rok později  vznikl výrobní závod v Kolíně.  V roce 1907 se podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 12 milionů korun. S rozvojem motorismu se otevřela nová perspektivní oblast obchodu – provoz čerpacích stanic. S jejich  budováním se začalo koncem 20. let a jedna z prvních byla přímo v Pardubicích před hostincem Veselka.

Rafinerie poznamenalo bombardování na sklonku II. světové války, ze závodu v Pardubicích zůstala pouhá čtvrtina. Už v roce 1945 se začala z trosek a sutin stavět Pardubická rafinerie minerálních olejů. Základním článkem podniku byla atmosférická destilace, která byla v následujících letech rozšířena o další technologie.

Pardubická rafinerie minerálních olejů se pod obchodním názvem Paramo v roce 1960 stala národním podnikem s výhradní výrobou speciálních asfaltů. Podstatné zvýšení výroby  nastalo po 1. září 1973, kdy byla uvedena do provozu nová atmosférická destilace ropy. Začátkem roku 1994 došlo k transformaci státního podniku a vzniku akciové společnosti Paramo, která je od roku 2000 členem skupiny Unipetrol. Dalším významným mezníkem se pro pardubickou rafinerii stal rok 2003, kdy došlo k dokončení fúze s firmou Koramo Kolín.

V současnosti se Paramo soustřeďuje zejména na výrobu mazacích olejů a stavebně-izolačních asfaltových výrobků.

Pardubanda

Prodejna tradičních regionálních produktů, kterou letos v květnu v Machoňově pasáži otevřely Česká abilympijská asociace (CAA) a Rozvojový fond Pardubice. Pracovní příležitost v ní našly čtyři osoby se zdravotním postižením. Hlavní myšlenkou je nabídnout nejen turistům ucelenou škálu výrobků propagujících město Pardubice a pocházejících od výrobců z regionu. Multifunkční prostor prodejny slouží k propagaci tradičních akcí města Pardubic, prostor zde dostanou architekti k propagaci a zveřejnění záměrů změn ve městě, nebo také nevládní a neziskové organizace. Pardubanda zároveň plní úlohu informačního centra se zaměřením na zdravotně postižené a zároveň informuje o činnosti a akcích CAA.

Pardubická památková rezervace

5. března 1964 bylo výnosem ministerstva kultury historické jádro města, vymezené původním rozsahem městských hradeb a areálem zámku s obranným systémem valů a prostorem dřívějších vodních příkopů, zařazeno mezi nejkrásnější památky České republiky.

Součástí pardubické památkové rezervace je kromě zámku a středověké části města, zahrnující i vodní kanál napájející Císařský náhon či masné krámy na Wernerově nábřeží, také Pernštýnské náměstí s dominantou města Zelenou bránou, kostel Zvěstování Panny Marie a kostel svatého Bartoloměje. Její obnovu město systematicky podporuje prostřednictvím Programu regenerace, který od roku 1992 vyhlašuje Ministerstvo kultury ČR. Jen za poslední tři roky jej využili majitelé desítek objektů. Spolu s městem a státem do památek investovali více než pět milionů korun.

Pardubické hudební jaro

Mezinárodní hudební festival, který má dlouholetou tradici. Od doby svého vzniku je nedílnou součástí kulturního života města. Loni se uskutečnil jubilejní 35. ročník, který vůbec poprvé organizovala obecně prospěšná společnost Barocco sempre giovane. Pořadatelem předešlých tří ročníků Pardubického hudebního jara byla Komorní filharmonie Pardubice, která na této akci také pravidelně vystupuje.

Pardubický festival vína

Hojně navštěvovaná akce měla letos už 17. ročník, pořadatelé uvádějí návštěvnost přes 15 000 lidí. Kromě kvalitních vín, jídla a cimbálové muziky nabízí bohatý kulturní program. Na zámku vystavovalo svoji produkci více než  60 vinařů z celého světa. Součástí je i soutěž vín – z přihlášených 305 vzorků se letos absolutním vítězem stala slovenská Tokajská výberová esencia z roku 1999. Na Pernštýnském náměstí se pravidelně koná Pardubická vinařská noc, která je lidovou veselici, a zároveň na ní svoje umění předvádí řada sommeliérů a konají se při ní různé soutěže s vinařskou tematikou.

Pardubický kraj

Jako správní celek existuje potřetí. Poprvé byl vytvořen v roce 1850 a sahal od Českého Brodu přes Humpolec až k českomoravské hranici. Podruhé byl jedním z 19 krajů v letech 1949 – 1960. V podobě se čtyřmi okresy (Chrudim, Pardubice, Svitavy, Ústí nad Orlicí) funguje od 1. 1. 2000. Vznikl rozdělením Východočeského kraje (1960, okresy Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim. Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov nad Kněžnou, Semily, Svitavy, Trutnov a Ústí nad Orlicí) na Pardubický kraj a Královéhradecký kraj.

Prvním hejtmanem byl Roman Línek z KDU-ČSL  (19. 12. 2000 – 2. 12. 2004), po něm se funkce ujal Michal Rabas z ODS, který však zemřel. Pak byl do funkce hejtmana zvolen Ivo Toman z ODS  (21. 2. 2008 – 15. 11. 2008) a poslední dva hejtmani byli z ČSSD: Radko Martínek (15. 11. 2008 – 2. 11. 2012) a Martin Netolický (2. 11. 2012 – dosud).

Rozlohou 4519 kilometrů čtverečních patří Pardubicku 11. místo mezi čtrnácti kraji ČR, na stejné místo ho řadí i počet 516 440 obyvatel. Největší rozlohu zaujímá okres Svitavy (1378 kilometrů čtverečních) před Ústím nad Orlicí (1258), Chrudimí (992) a Pardubicemi (880). Nejvíce lidí žije na Pardubicku (167 750) a následují Orlickoústecko (139 178), Svitavsko (105 112) a Chrudimsko (104 371).

Deset nejlidnatějších měst: Pardubice 89 552, Chrudim 23 217, Svitavy 17 038, Česká Třebová 15 994, Ústí nad Orlicí 14 482, Vysoké Mýto 12 470, Moravská Třebová 10 612, Litomyšl 10 185, Lanškroun 10 113 a Hlinsko 10 017. Na území kraje je 38 měst, patnáct obcí má rozšířenou působnost.

Koncentruje se v něm průmysl i komerční a veřejné služby. Průmyslová výroba má pestrou strukturu. Nejsilnější je všeobecné strojírenství, dále  průmysl textilní, oděvní, kožedělný. Nejvyšší podíl na celostátní produkci má průmysl chemický. Významné je i zemědělství, z celkové rozlohy kraje zaujímá zemědělská půda 60,75 %, lesy 29 % a vodní plochy 1,35 %. Ekonomickou prosperitu ovlivňuje to, že region protíná evropský železniční koridor. Využít lze i vodní a leteckou dopravu.

V Pardubickém kraji je množství přírodních zajímavostí, památek a pamětihodností. Mezi ně patří Chráněná krajinná oblast Železné hory, Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy, Chráněná krajinná oblast Orlické hory, oblast Polabí či masiv Králického Sněžníku. Mezi významné architektonické památky patří např. středověké hrady, které od 13. století vyrůstaly na příhodných strategických místech kraje. Dominantou Železných hor je hrad Lichnice. Jako turistická vyhlídka je vyhledávána zřícenina hradu Oheb. Jižní části kraje vévodí hrad Rychmburk. Za návštěvu stojí i zříceniny středověkých feudálních sídel roztroušené v podhůří Železných a Orlických hor, na Pardubicku tvrz Svojšice, na Orlickoústecku Lanšperk, Brandýs nad Orlicí a Žampach, na Chrudimsku hrádky Žumberk, Rabštejn a další. Zvláštní pozornost zaslouží i hrad Košumberk, který leží v blízkosti městečka Luže.

Nejvýznamnější historické stavební památky v severní části Pardubického kraje souvisejí se starým moravským rodem pánů z Pernštejna. Mezi stavby Pernštejnů patří i dva mohutné hrady – Litice nad Orlicí a Kunětická hora.

Na území kraje se koná řada významných sportovních podniků: dostih Velká pardubická,  Zlatá  přilba na ploché dráze ve Svítkově, festival her  Czech Open, mládežnické lyžařské Skiinterkritérium, tenisový Rieter Cup a řada dalších.

Nejvyšším bodem kraje je vrchol Kralického Sněžníku (1424 m n. m. – třetí nejvyšší hora v ČR), nejnižším Labe u Kojic na západní hranici kraje (200 m n. m.). Největší vodní plochu zabírá Sečská přehrada (220 hektarů). Chvaletická elektrárna má nejvyšší komín v ČR (300 m). Nejstarším hřebčínem jsou Kladruby nad Labem, založené v roce 1552.

Pardubický perník

Oblíbená cukrovinka, která se vyráběla zejména v hanzovních městech a symbolizovala úspěch a kontakt se světem. Vzhledem k ceně používaného koření byla velkým luxusem.

V České republice je  nejznámnější ten pardubický, jehož recept  původně pocházel z Hradce Králové, odkud ho pro město koupil tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna. Právo vyrábět tuto pochutinu potvrdila v roce 1759 Marie Terezie. K rozkvětu výroby došlo ve dvacátém století, kdy se k řemeslné výrobě přidala i průmyslová.

Na tradice perníkářské výroby v dnešní době navazují např. firmy Novotný, Janoš nebo Jaja. K věhlasu města perníku přispívají charakteristické motivy zdobení. Od února roku 2008 patří pardubický perník do registru chráněných zeměpisných označení a označení původu, seznam vytvořila Evropská unie. Muzeum perníku najdete v objektu Perníkové chaloupky v Rábech pod Kunětickou horou.