VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Východopedie - encyklopedie zajímavostí východních Čech

Východní Čechy - Vážení čtenáři, v každém sobotním vydání prezentujeme zajímavosti z vašeho nejbližšího okolí. Nabízíme vám přírodu i vlastivědu, známé osobnosti, historické skutečnosti, akce a události spjaté s našimi oběma kraji. Stále chodí vaše připomínky a tipy na obohacení našeho hesláře, děkujeme za ně.

2.3.2015
SDÍLEJ:

Hráz Sečské přehrady.Foto: Pavel Kalina

Rádi přivítáme vaše další příspěvky, které je možné posílat na e-mailovou adresu encyklopedie.VC@denik.cz.

Písmeno S (pokračování)

Sandhaus Milan

Herec a hlavně nezapomenutelný člen činoherního souboru Východočeského divadla v Pardubicích se narodil 11. března 1927 v Sezemicích. Od dětství měl dva zájmy – fotbal a ochotnické divadlo. Po přestěhování do Prahy hrál dokonce vrcholově fotbal za Slávii (1942 – 1947), současně vystupoval i v Divadle 5. května. V roce 1948 přišel do Pardubic, kde se opět věnoval fotbalu a zároveň získal profesionální angažmá ve Východočeském divadle, kde setrval padesát let. Populární herec kvalitně ztvárnil bezpočet divadelních rolí, např.  v Hamletovi, Othellovi, Cyranovi z Bergeracu  nebo Tartuffovi, hrál např. i v Kočce na rozpálené střeše, Drobečcích z perníku či ve Švandovi. Často dostával nabídky na přestup do větších souborů, zůstal ale věrný Pardubicím, kde však již svoji poslední velkou roli ve hře Casanova na duchcovském zámku odehrát nestačil.

Ve filmu se objevoval většinou v menších rolích – poprvé jako čtyřicetiletý v roce 1967 (Piknik, Já, spravedlnost), zahrál si v Jasného filmu Všichni dobří rodáci (1968). Jeho jedinou hlavní rolí byl major Mlynář v detektivce Past na kachnu (1978).

Objevoval se v televizních seriálech –Dobrodružství kriminalistiky či Třicet případů majora Zemana. Jeho poslední filmovou rolí byl stavební mistr  Francl v populárních Černých baronech (1992).  Kromě divadla a filmu učinkoval Milan Sandhaus v rozhlase, především v Hradci Králové (od roku 1957). Zemřel po těžké chorobě 17. dubna 1998 v Pardubicích.

Sdělovací a zabezpečovací technika

Muzejní expozice zabývající se historií sdělovací a zabezpečovací techniky na železnici byla otevřena v roce 1988 v severomoravské Vidnavě. Vzhledem k odlehlosti a špatné dopravní dostupnosti došlo po ukončení 12. sezony k jejímu přemístění do Hradce Králové. 22. června 2001 byla znovuotevřena v prostorách firmy Signal Mont s. r. o. v Kydlinovské ulici. Venkovní část expozice je dobře viditelná při jízdě vlakem mezi královéhradeckým hlavním nádražím a mostem přes Labe. Jedná se především o různé typy návěstidel a přejezdových zabezpečovacích zařízení. Ve vnitřní expozici se nachází osm sálů, které návštěvníky seznámí nejen s původní podobou muzea ve Vidnavě, ale především s různými prvky sdělovacího a zabezpečovacího zařízení, telegrafními a telefonními přístroji, rozhlasovými, hodinovými a informačními zařízeními. Expozici obohacuje sbírka služebních předpisů, firemní dokumentace a odborných publikací. Většina vystavených exponátů prošla skutečným železničním provozem. Výhodou muzejní expozice je volný pohyb mezi exponáty i možnost vlastnoručního vyzkoušení jejich funkcí. V roce 2005 byla otevřena pobočka muzea v Děčíně s tematickým zaměřením na vývoj železničního uzlu Děčín a elektrodynamického zabezpečovacího zařízení.

Sečská přehrada

Na řece Chrudimce ji stavěli devět let (1925-1934). Mezi skálami, na kterých jsou zříceniny hradů Oheb a Vildštejn, vyrostla zděná stavba ze žulových bloků.

Ty na místo dopravovali lanovkou z nedalekého lomu pod Libkovem. Bylo zatopeno 11 domů, jeden statek, čtyři mlýny a pily a jedna tírna lnu.
Hráz má šířku 165 metrů, výšku 42 metrů, zadržuje 22 milionů metrů krychlových vody. Na březích v jejím okolí vznikl nejrozsáhlejší rekreační areál Pardubického kraje. V roce 1996 bylo území skalnatého poloostrova a svahů nad nádrží vyhlášeno přírodní rezervací, patří do ní i Oheb. První písemná zmínka o obci Seč pochází z roku 1318, v roce 1499 byla jmenována městečkem, městem pak v roce 1853. O tento status však přišla v roce 1954 a znovu ho získala v dubnu roku 2007. V lednu minulého roku zde žilo 1710 obyvatel.

Sedláček Vojtěch

Český malíř se narodil 9. září 1892 v Libčanech v rodině řídícího učitele Antonína Sedláčka  jako nejmladší ze sedmi dětí. Při studiu na reálném gymnáziu v Hradci Králové si jeho výtvarného nadání všiml profesor kreslení Antonín Hudec, který ho doporučil ke studiu na pražské Akademii výtvarných umění. Všeobecné výtvarné vzdělání získal u Jana Preislera, pak absolvoval grafickou speciálku Maxe Švabinského a v roce 1918 získal středoškolskou profesůru.

Oženil se s v textilní výtvarnicí a krajkářkou Marií Serbouskovou (1925), záhy poté odešel na zdravotní dovolenou a začal pracovat jako samostatný umělec. V Javornici v Orlických horách si zřídili ve stavení jejích rodičů letní byt, v zimě pobýval v Praze v bytě s ateliérem v Domě umělecké besedy.

Ve své tvorbě se zaměřoval na krajinu východních Čech. Svým typickým způsobem zachycoval segmenty života na venkově: kreslil např. oráče s koňmi, pluhem, koně zapřažené v bryčce (sám si koně s bryčkou pořídil k cestám za malířskými motivy v okolí Javornice), dopravu fůr obilí na žebřiňácích, venkovany při ruční sklizni obilí a celou řadu dalších, zdánlivě obyčejných situací.

V roce 1954 byl jmenován laureátem státní ceny, o pět let později národním umělcem a v roce 1952 mu byl propůjčen Řád republiky. Vojtěch Sedláček zemřel 3. února 1973 v Praze a jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově v rodných Libčanech.

Sekyra Josef, Doc. RNDr., CSc.

Významný vědec, geolog, polárník, speolog a horolezec se narodil 24. února v Novém Městě nad Metují. Po maturitě na gymnáziu v Náchodě studoval na přírodovědecké fakultě UK v Praze obor geologie-geomorfologie. Věnoval se výzkumu oblastí s extrémními klimatickými podmínkami, jako jsou velehory, vyprahlé pouště, podzemní prostory a polární oblasti. S Krkonošským národním parkem se podílel na výzkumu Krkonoš.

Josef Sekyra byl prvním Čechem, který v roce 1969 stanul s americkou expedicí Deep Freeze na jižním pólu. V Antarktidě byl již o tři roky dříve se sovětskými výzkumníky. Zúčastnil se také řady horolezeckých expedic. V roce 1961 překonal československý horolezecký rekord, kdy v Pamíru zdolal horu vyšší než 7000 metrů nad mořem. Vytvořil tu také výškový vědecký rekord – dokonce ve výšce 7 700 m na Pik Kaufmannu zkoumal vliv mrazu na horniny. V roce 1963 pracoval při speleologické expedici do Apuánských Alp v Itálii v druhé nejhlubší jeskyni světa Antro di Gorchia, poté v letech 1966 – 1967 se podílel na výzkumu kráteru vulkánu Stromboli. V létech 1974 – 1976 se zúčastnil mapování centrální části Sahary v Alžírsku. Jeho pouštní výzkumy pokračovaly v roce 1978 geologickým výzkumem a mapováním Západní pouště v Iráku a v letech 1980 – 1981 mapováním centrální Sahary v Libyi. V roce 1989 mapoval a zkoumal Syrskou poušť. Byl též odborníkem na vyhodnocování leteckých a satelitních snímků a dokonce NASA ho přizvala ke studiu snímků povrchu Marsu. Zemřel 10. listopadu 2008.

Selské povstání

Všechno začalo fámou. Na českém venkově, sužovaném tvrdou robotou, se totiž v roce 1775 začalo šuškat, že Marie Terezie vydala Zlatý patent, jímž se ruší nevolnictví. A hned se připojila fáma další, že prý šlechta rozhodnutí císařovny před lidem tají. Pravda byla ovšem taková, že si panovnice napjatou situaci ve svých zemích sice uvědomovala, ale zrušit nevolnictví ji ani ve snu nenapadlo.Vřelo to hlavně na chlumeckém a náchodském panství, kde vznikl i štáb povstání, tzv. selské guberno. Do jeho čela se postavil Antonín Nývlt, rychtář ze Rtyně, majetný muž a synovec regenta náchodského panství. Byl však hlavně svobodník, tedy poddaný bez nevolnických povinností. Svobody člověka si ale cenil tak vysoko, že neváhal vést povstání, jež mu pak zlomilo vaz.

Nejurputnější boje selských bouří se odehrály roku 1775 u Chlumce nad Cidlinou, kde se rebelové chystali zaútočit na samotný zámek. Tam ale na nic nečekali a povolali posily.

V březnové plískanici na břehu rybníka poblíž města se pak s vojáky střetlo na tři sta sedláků. Nedopadlo to pro ně ale vůbec dobře. Armáda zahnala povstalce do vody, dva se utopili, další dva zabili vojáci a 72 se ocitlo ve vězení.

Porážka však naladila rebely ještě bojovněji a druhý den se jich sešel u Chlumce daleko početnější houf. Střet s vojáky se ale odehrál podle stejného scénáře a povstalci skončili zase ve vodě. Tentokrát ovšem už s pěti mrtvými a 211 zajatci.

Další osudy sedláků od Chlumce nebyly pranic veselé. Sedm jejich vůdců dostalo oprátku, ty méně angažované čekaly nucené práce, zbylé pak krutý výprask karabáčem.

Selské bouře  u Chlumce  nakonec přinesly přece jen něco dobrého. V srpnu 1775 totiž Marie Terezie vydala tzv. robotní patent, který znamenal pro poddané velké úlevy. O šest let později pak její syn Josef II. zrušil i nevolnictví.

Semelka Lešek

Zpěvák, skladatel a hráč na klávesové nástroje se narodil 21. listopadu 1946 v Pardubicích. V mládí se učil hrát na klavír a na violoncello. V roce 1968 začal hrát se skupinou Cardinals, o dva roky později vystřídal Vladimíra Mišíka ve skupině Blue Effect. Byl zakládajícím členem skupin Bohemia (1875)  a S.L.S. (1981). Po roce 1985 se přiřadil k hlavnímu proudu populární hudby, vystupoval společně se zpěvačkou Marcelou Březinovou. Po listopadu 1989 se výrazně angažoval v řadách Občanského fóra. Na počátku 90. let natočil vlastní album Můj věk, zahrál si i ve dvou muzikálech Michala Davida Kleopatra a Tři mušketýři. Naposledy se jako host překvapivě objevil na desce Gorila vs. Architekt (2008) rappera Vladimíra 518, člena legendárních PSH a mimo jiné autora mnohých komiksů a ilustrací. V roce 2013 Semelka, který je nevlastním otcem zpěvačky Heleny Zeťové,  prodělal mozkovou příhodu a odešel z Prahy. S manželkou Alenou (53) si koupili domek se stodolou u Běrunic na Nymbursku, kde hospodaří, ale mají v plánu postavit tam  i zkušebnu pro jejich kapelu.

Semtex

Plastická trhavina, jejímž vynálezcem je Stanislav Brebera, byla vyvinuta v minulém století v tehdejších Východočeských chemických závodech Pardubice (dnes Explosia) a používá se při demolicích a vojenských účelech. Výbušnina se jmenuje podle pardubického předměstí Semtín a firmy, kde se vyráběla – SEMTín EXplosia.

Podle veřejně přístupných zdrojů si rychle po svém uvedení na trh vydobyla pověst vysoce efektivní a ničivé trhaviny. Vzhledem k tomu, že se dostala i do rukou teroristů, stala se bezmála synonymem pro jakoukoli plastickou trhavinu. Když např. v roce 1988 libyjští agenti zničili letadlo společnosti PanAm nad skotským městečkem Lockerbie, byl tento teroristický čin dáván do souvislosti právě s touto trhavinou. Následná vyšetřování potvrdila, že k výbuchu letadla sice byla použita plastická trhavina, nicméně nikdy nebylo zjištěno jaká. Semtex se dnes vyrábí v poměrně malém množství (asi 10 tun ročně).

Sgrafita

Více než osm tisíc psaníček pokrývá fasádu renesančního zámku v Litomyšli. Jedná se o unikátní památku v Evropě. Sgrafitová výzdoba zámku byla zahájena už roku 1580 a na zámeckých fasádách ji nacházíme ve dvou variantách. Už při jejich vzniku se dodržovaly zásady, že jednotlivé motivy se na žádném z psaníček nesmí opakovat. Větší část z nich vytvořil umělec Šimon Vlach (zpodobnil sám sebe v šaškovské čepici na psaníčku mezi okny kaple). Většina psaníčkových sgrafit je bohužel nepůvodních. Část psaníček zanikla pod barokní omítkou, kterou byla za Valdštejn-Vartenberků překryta. Další část byla následně zničena necitlivými restaurátorskými zásahy na začátku 20. století. Při generální rekonstrukci omítek v 70. letech minulého století pak byly chybějící části doplněny podle volné fantazie tehdejších restaurátorů pod vedením sochaře Olbrama Zoubka. Unikátní sgrafitovou výzdobou se chlubí i zámek v Doudlebách nad Orlicí. Pokrývá všechna vnější i vnitřní průčelí, je vysoce ceněna odborníky i širokou veřejností. Zahrály si i ve velkofilmu Juraje Jakubiska Báthory.

Autor: Redakce

2.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Machovu zatím chybí forma i štěstí

Šaty z výstavy si přivlastnili tři místní mladíci ve věku 25, 17 a 15 let. Když se z médií dozvěděli, že to není obyčejné oblečení, ale drahé artefakty s uměleckou krajkou, raději je vložili do igelitové tašky a vrátili.
5

Nevěděli, co se šaty, tak je vrátili

Derby rozhodly jaroměřské vstupy do třetin

Náchodsko - Mizerný start do sezony zažívá nejúspěšnější celek posledních pěti let. Hokejisté Náchoda se v úvodu nového ročníku trápí jak v ofenzivě, tak i v defenzivě, což potvrdili i v nedělním domácím zápase s Třebechovicemi.

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

Sokolovna nasála skvělou atmosféru s Masajem, vybralo se přes 57 tisíc

Česká Skalice /FOTO/ - Fenomén. Tak by se dal směle označit charitativní festival Nasajem s Masajem, který minulou sobotu v sokolovně vstoupil do osmého ročníku.

Startuje soutěž Chance být hvězdou. Točte a posílejte videa

Parádičky, skvostné góly. Bláznivý maskot, hluční fanoušci (a sličné fanynky). To všechno přináší fotbal. A právě dnes startuje soutěž, jež určí, kde najdete ty nejzajímavější borce.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení