Není divu. Praskání ohně v krbu dokáže vykouzlit atmosféru opravdu vánoční. Bohužel, podle zkušeností zdravotnických záchranářů (ZZS KHK) s sebou zahájení topné sezony přináší také výrazná negativa v podobě zvýšeného výskytu intoxikací oxidem uhelnatým. Každý rok do smutných statistik přibude v rámci celé České republiky několik tragických případů. Ale většině z nich se dalo předejít. Stačí znát několik důležitých informací.
Nepodceňte příznaky
Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý neviditelný plyn bez zápachu a je lehčí, než vzduch. Je přítomen prakticky u každého hoření, závisí pouze na jeho koncentraci. Má na svědomí více úmrtí než všechny ostatní intoxikace dohromady. Při nadechnutí se v organismu váže na krevní barvivo hemoglobin, které za normálních okolností roznáší po těle kyslík. Protože CO se však s hemoglobinem váže 200x lépe, kyslíkové vazby jsou omezeny a dochází k vnitřnímu dušení.
Příznaky otravy jsou nespecifické a dají se snadno zaměnit například s chřipkou nebo obyčejnou únavou. Klinický obraz souvisí s koncentrací CO ve vdechované směsi, délkou expozice, tělesnou aktivitou a individuální vnímavostí. Obvyklé jsou mírnější příznaky jako nevolnost, zvracení, bolesti hlavy nebo na hrudi, závratě, bušení srdce, slabost, psychické příznaky. Při závažnějším stupni přistupují neurologické příznaky (například dvojité vidění, porucha řeči…) a dochází k poruše vědomí různého stupně až ke smrti. Otrava oxidem uhelnatým však zdaleka vždy nemusí končit úmrtím. Pokud je první pomoc poskytnuta včas, je léčitelná bez následků pro postiženého pacienta.
Rozhodující pro první pomoc je okamžité přerušení produkce plynu, evakuace postiženého ze zamořeného prostoru a rychlé zahájení účinného odvětrávání, je-li to možné. Nezbytné při těchto úkonech je dbát na vlastní bezpečnost a v zamořeném prostředí se pohybovat pouze minimální nezbytnou dobu, pouze za účelem záchrany postiženého. Ihned po vynesení postiženého na čerstvý vzduch voláme tísňovou linku 155. Do příjezdu posádky Zdravotnické záchranné služby je nezbytné kontrolovat základní životní funkce a v případě potřeby zahájit neodkladnou resuscitaci. S těmito úkony vám poradí zdravotničtí operátoři v rámci volání na tísňovou linku 155.
Pečujte o komíny
Nejlepším léčebným opatřením je ale prevence. Zabránit vzniku nebezpečného plynu lze například důslednou péčí o čistotu a funkčnost komínů. „Spalinové cesty musí být v dobrém technickém stavu a mají odpovídat příslušným normám. Důležitý je také dostatečný přístup vzduchu ke spotřebičům," upozorňuje například kominický mistr Ondřej Knížek a dodává: „Kontrola a čištění spalinových cest kominíkem je zákonem nařízena jedenkrát ročně. V případě kotlů na tuhá paliva by navíc majitel měl provést čištění komína dvakrát a jde-li o celosezonní provoz, dokonce třikrát ročně." Podezření by měla vzbudit neodborná oprava spotřebiče či kouřovodu, neobvyklý zápach, narudlé zbarvení plamene, popřípadě práce s přístrojem na benzínový pohon v uzavřeném a nevětraném prostoru.
Pokud je postižena více než jedna osoba s podobnými příznaky v místnosti, je vždy nutné vyloučit možnost otravy CO. Takováto bdělost se nedávno vyplatila například tříčlenné rodině v Novém Městě nad Metují. Náhle vzniklou nevolnost, slabost, motání a bolest hlavy, která postihla rodiče spolu s jejich malým synem, si správně dali do souvislosti s provozem plynového kotle a uvědomili si možné nebezpečí. Díky tomu včas opustili zamořený prostor a předešli tak vážnějšímu postižení.
Jiné případy však nemívají tak šťastný konec. Výjimkou bohužel nejsou ani hromadná úmrtí. Asi nejtragičtějším případem je pět zemřelých osob, bydlících dokonce v různých bytových jednotkách, při poruše odtahu spalin mrtvým ptákem zapadlým do průduchu komína v Ostravě v roce 1996.
Desítky případů
Pokud i přes veškerá preventivní opatření dojde k úniku CO, před jeho zvýšenou koncentrací nás dokážou varovat speciální senzory a čidla, která lze komerčně zakoupit ve specializovaných obchodech a umístit je v domácnostech.
V Královéhradeckém kraji ošetřují záchranáři ročně desítky případů otrav CO s různě závažnými zdravotními následky. U celé řady z nich může být komplikované určit správnou diagnózu právě pro nespecifičnost příznaků. Pobyt v zamořeném prostoru by přitom mohl být nebezpečný i pro záchranáře. Proto jsou všechny posádky ZZS KHK od září nově vybaveny přenosnými čidly CO, která dokážou zdravotníky varovat při vstupu do prostoru s výskytem tohoto nebezpečného plynu.
V takové situaci se v prosinci ocitli například záchranáři z trutnovské základny. Ti byli přivoláni k pětadvacetileté ženě po kolapsu s bolestmi hlavy. Ihned po příchodu do bytu se aktivoval senzor CO, umístěný na zásahovém batohu. Záchranáři proto ženu ihned evakuovali z bytu a následně ji poskytli potřebnou přednemocniční péči. Na místo byl přivolán lékař spolu s hasiči. Ti po příjezdu měřením potvrdili vysokou koncentraci CO, zřejmě z plynové karmy. Postižená žena byla po ošetření transportována na interní ambulanci do trutnovské nemocnice.
Ivo Novák