Byla to bitka nerovných vah. Muž měřící 185 centimetrů a vážící devadesát kilo napadl podle obžaloby svou družku – necelých padesát kilo těžkou a ani ne 150 centimetrů vysokou. A navíc ženu ve čtvrtém měsíci těhotenství…

Případ se stal na konci února na Svitavsku a osmatřicetiletému Janu Z. nyní hrozí až dvanáctileté vězení. Kdy bude znám verdikt zatím není jasné, Krajský soud v Hradci Králové totiž líčení odročil. „Vyžádal si další znalecký posudek," vysvětlila mluvčí soudu Kateřina Podeszwová.

Žena při útoku utrpěla těžká zranění, s nimiž byla hospitalizována v hradecké fakultní nemocnici. Jedním 
z nich byla i zlomenina čelisti. Plod zůstal v pořádku.

„Nejprve ji strkal v kuchyni, následně ji chytil pod krkem, vyzvedl ji nad úroveň podlahy a opakovaně s ní udeřil o zem, kdy poškozená zůstala v poloze na zádech. Poté jí opakovaně dupal nohama, na kterých měl obuté látkové pantofle s pěnovou podrážkou, na hlavu, do oblasti obličeje, dále na hrudník a břicho," řekla státní zástupkyně Lenka Faltusová.

Napadení mělo začít kolem půl desáté večer 27. února, kdy muž přišel od souseda, s nímž popíjel. Na této skutečnosti se shodl obžalovaný i napadená třiatřicetiletá žena, s níž v té době žil necelého půl roku a spolu čekali dítě. Ale pak se jejich verze rozcházejí…

Ona tvrdila, že jí začal peskovat za starost o domácnost a poté ji chytil pod krkem. On oponoval, že naopak nadávala ona jemu – prý mu vyčítala, že je jako její rodiče, kteří ji měli mlátit.

„Začala křičet, že se podřeže, proto jsem jí dal tři facky, abych ji uklidnil," tvrdil obžalovaný. Žena verzi o sebevraždě důrazně odmítla, i když před časem se po jedné podobné rodinné hádce pořezala na zápěstí a léčila se na psychiatrii.

A jak obžalovaný vysvětloval velmi podstatná zranění, jež jeho oběť podle znaleckého posudku utrpěla? Měl jí přece dát „jen" tři facky. „Nechtěně jsem na ni dvakrát spadl, z toho jednou kolenem na obličej," prohlašoval. „Byl jsem opilý," objasňoval.

Jenže podle znalců byla síla ataku vysoká, navíc jí umocnil už zmiňovaný rozdíl 
v konstituci postav. „Napadl svoji přítelkyni 
v úmyslu způsobit jí těžkou újmu na zdraví," je napsáno 
v obžalobě.

Na policii ani slovo - napadená žena vypovídala až u soudu: Mám ho ráda
Nechtěla, aby byl v soudní síni, když vypovídala. Má z něj strach, natolik ji jeho útok rozhodil. Ale na druhou stranu – u hlavního líčení aspoň napadená žena vypovídala. Při vyšetřování neřekla policii ani slovo, využila svého práva a k případu se nevyjadřovala.
U soudu pak rozhodně odmítla verzi o tom, že by se chystala k sebevraždě, čímž Jan Z. ospravedlňoval svůj fyzický atak. Třiatřicetiletá žena si na tento jeho počin nepamatuje, jen si vybavila, že její partner přišel
z návštěvy od souseda opilý. Poté jí začal – podle její verze – kázat a nakonec ji měl zmlátit. Ženu našla druhova dcera a zraněná se probudila až 
po dvou dnech v nemocnici. Co se v bytu stalo, se dozvěděla právě od dívky, jež ji objevila.
Za důvod útoku označila alkohol, ten prý její partner nezvládal. „Jinak je to dobrý člověk, mám ho ráda," pronesla.